Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stalin a sovětská zahraniční politika v letech 1945-1947
Lehnert, Jiří ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou sovětské zahraniční politiky po skončení druhé světové války zejména v letech 1945-1947. Práce se zaměřuje na aspekty sovětské zahraniční politiky na pozadí zvyšujícího se napětí mezi mocnostmi protihitlerovské koalice především mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Práce se tak věnuje sovětské strategii na konferencích Velké trojky v Jaltě a v Postupimi v roce 1945. Sovětské reakce na mezinárodní vývoj v letech 1945-1947 jsou spjaty s procesem sovětizace zemí střední a jihovýchodní Evropy. Práce se v tomto směru krátce zaobírá hlavně poválečným vývojem v Polsku, Bulharsku, Rumunsku a Německu a také sovětskou reakcí na novou americkou zahraniční politiku zadržováni komunismu uskutečňovanou prostřednictvím Trumanovy doktríny a Marshallova plánu v roce 1947. Sovětský svaz na tuto situaci reagoval v témže roce vytvořením Informačního byra komunistických a dělnických stran. Jedním ze stěžejních cílů práce je také snaha o vystihnutí úlohy sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina v zahraničně-politické agendě Sovětského svazu. Práce si také klade za cíl zjistit, jestli a jakým způsobem ovlivnila mezinárodní situace daného období vztahy uvnitř sovětského vedení.
Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova
Stejskalová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce "Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova" analyzuje proevropsky orientovanou myšlenku sovětské zahraniční politiky, která vešla ve známost v polovině 80. let. Šlo o koncept mírové vize a nové otevřenosti Sovětského svazu vůči politice Spojených států amerických a Západu v době studené války. Toto období se vyznačovalo vzájemnou nedůvěrou dvou ideologicky odlišných bloků a reálnou hrozbou jaderného konfliktu. Gorbačov nebyl jediným státníkem, který se evropskou politikou zabýval. Šíření evropských idejí má bohaté historické pozadí. Konkrétně s prvkem společného evropského domu se bylo možné setkat již v rámci zahraniční politiky Leonida I. Brežněva. O aktivní prosazování této koncepce se však zasloužil až Michail S. Gorbačov, kterému je rovněž připisováno její autorství. Tato bakalářská práce mapuje vznik, vývoj i zánik této sovětské zahraniční politiky. A to, včetně průvodních událostí a zásadních postojů západních zemí k ní. Diskutuje také důležité mezníky, které tuto koncepci zásadně ovlivnily. Kromě detailní analýzy obsahu diskutované myšlenky se práce zároveň zaobírá i jejím teritoriálním odkazem. Gorbačovův Společný evropský dům je vedle dalších důležitých aspektů neodmyslitelně spjat s pádem železné opony a s rozpadem Sovětského svazu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.