|
|
Protection of Competition and the leniency program
Krausová, Simona ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce řeší otázku vlyvu zavedení leniency programu a jeho reforem na soutěžní politiku EU a hlavně na vyšetřování zakázaných kartelových dohod. Leniency program je v současnosti jedním z hlavních nástrojů boje proti kartelům. Funguje na principu odpuštění pokuty té společnosti, ktorá jako první poskytne Evropské komisi relevantní důkazy o existenci daného kartelu. Práce má tři hlavní cíle. V první řadě je jejím cílem analýza efektivnosti leniency programu a jeho reforem při odhalování kartelů. Druhým cílem je rozbor strategie všech tří forem leniency a jejich vzájemné porovnání. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, dvou praktickým a dvou teoretických. První kapitola vysvětluje problematiku kartelových dohod, jednotlivé druhy kartelů, způsob vyšetřování a udělování pokut. Rozbor samotného leniency programu, jeho zavedení v roce 1996 a následných reforem v rokoch 2002 a 2006 bude hlavnou témou druhé kapitoly. Třetí kapitola obsahuje analýzu všech rozhodnutí Komise vůči kartelům od roku 1993 do dubna 2016. Obsahuje údaje o vývoji počtu rozhodnutí, výšek pokut, velikostí kartelů a výšek udělených leniency v tomto období. Čtvrtá a poslední kapitola se zaměří na případovou studii kartelu LCD a na základě teoretických poznatků z prvních dvou kapitol, rozebere principy konkrétního kartelu a postup při vyšetřování.
|
|
|
Soutěžní politika EU a tzv. klimaticko-energetický balíček
Vondrušková, Barbora ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent) ; Knápek, Jaroslav (oponent) ; Zámyslický, Pavel (oponent)
Zaměření disertační práce je založeno na předchozím výzkumu relativně nové oblasti environmentální governance, kterou představuje politika ochrany klimatu. Provádění politiky ochrany klimatu v Evropě je pak podrobeno diskusi ohledně souladu této politiky s jedním ze základních cílů evropské integrace. Tímto cílem je budování vnitřního trhu, jakož i zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na tomto trhu. Interakce těchto dvou oblastí je hlavním výzkumným cílem této práce. Vzhledem ke komplexnosti tématu je práce tématicky definována úžeji. Na jedné straně je v práci analyzována evropská politika ochrany klimatu a její hlavní nástroj pro regulaci emisí uhlíku v evropské ekonomice - Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Na druhé straně se práce věnuje popisu evropské soutěžní politiky. Autorka v práci analyzuje základní opatření realizované v rámci těchto politik s cílem prokázat, zda obě politiky jsou ve vzájemném souladu a zda takto fungují v reálných podmínkách. Na základě dosažených výsledků činí autorka následující závěry: systém EU ETS , pro který se Evropská unie rozhodla, se ukázal jako nákladově efektivní volba redukce emisí. A to i přes určitá slabá místa, které obsahuje. Současně lze dojít k závěru, že metoda alokace je hlavním kritériem, které určuje efektivitu tohoto opatření v oblasti ochrany klimatu v Evropě, a současně je rozhodujícím kritériem pro soulad této politiky s politikou hospodářské soutěže. Z tohoto závěru následně vyplynulo, že existují poměrně přesvědčivé důkazy, že zvolená metoda alokace --grandfathering -- nebyla vždy v souladu se stávajícími pravidly pro poskytování státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí. V neposlední řadě lze konstatovat, že možnost použití výjimky dle článku 10c směrnice 2003/87/ES se jeví, na základě dosavadní informací, plně v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory platnými v Evropské unii. Nicméně další výzkum v této oblasti může být v budoucnosti velmi užitečný.
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže v EU a její aplikace pro odvětví informačních technologií
Weber, Jan ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení ochrany hospodářské soutěže v Evropské unii. K tomuto účelu slouží soutěžní politika, jejíž aplikaci má na starost Evropská komise. Své zkoumání provádím na trhu informačních technologií, konkrétně na případu Microsoft, který se stal jedním z nejsledovanějších antimonopolních sporů s Evropskou komisí za poslední roky. V průběhu práce porovnávám rámec soutěžní politiky s teoretickými přístupy ekonomických škol, monitoruji průběh šetření Komise a zkoumám legitimitu jejích jednotlivých kroků a nařízení vůči firmě. Dospěji k závěru, že soutěžní politika EU obsahuje při své aplikaci značné trhliny. Evropská komise se podle mého závěru snaží za každou cenu omezit tržní sílu Microsoftu, když vůči jiným firmám s identickým jednáním užívá zcela rozlišných přístupů.
|
host ::
RSS.