|
|
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci ČR
Schneider, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci Abstrakt Práce se zabývá definováním postavení Ústavního soudu v systému dělby moci České republiky. Pro porozumění role Ústavního soudu je důležité pochopení historických souvislostí, proto se v první části práce věnuje vývoji a pojmům konstitucionalismu a ústavního soudnictví. V této části se práce zaměří na důležité myslitele, kteří ovlivnili způsob myšlení o moderním státě a rozdělení mocí. Posléze i ústavnímu soudnictví koncentrovanému a difúznímu. V kapitole druhé se věnuje práce vývoji Ústavního soudnictví v Čechách, a to postupně v několika obdobích od Habsburské monarchie, přes období v Československu v letech 1918-1938, 1945-1989 až po vznik Ústavního soudu České republiky v roce 1991, o čemž je pojednáno v závěru tohoto oddílu. V kapitole třetí se práce zaměří na Ústavní soud České republiky, jeho vznik a zákonnou úpravu, charakteristiku soudu jako instituce, funkci soudce Ústavního soudu, specifika a jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem a způsob a závaznost rozhodování Ústavního soudu. V kapitole čtvrté se práce zaměřuje ze začátku obecně na popis dělby moci, jakož i odraz dělby moci v právu České republiky. Poté je popsána role Ústavního soudu v rámci tohoto systému, je vymezen jeho vztah k ostatním komponentům dělby moci a na vybraných...
|
|
|
Výběr ústavních soudců v České republice a na Slovensku
Svoboda, Jiří ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na institucionální aspekt (tj. formální právní úpravu) výběru ústavních soudců v České a Slovenské republice. Poté se zaměří na personální aspekt, v nemž je identifikováno, odkud se rekrutují kandidáti na funkci ústavního soudce v obou zemích a jaké vlastnosti se od nich očekávají. Následně je podroben analýze procesní aspekt, tj. jaká měřítka při výběru ústavních soudců aplikují klíčové ústavní orgány (prezident ČR, Senát ČR, Národná rada a prezident SR). Na základě analýzy těchto tří aspektů jsou identifikovány silné a slabé stránky obou systémů a jejich rizikové prvky, které mohou vést k paralýze dotčeného ústavní soudu.
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Wintr, Jan (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Wintr, Jan (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989-2010
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
První kapitola práce se věnuje historickému pohledu na problematiku. Popisuje dějiny litoměřické diecéze od založení kapituly v roce 1057, dějiny diecéze od roku založení 1655 až po rok 1989 a dále podrobně probírá události let 1989-2010 (episkopát Mons. Josefa Koukla po patnáctiletém období sedisvakance v kontextu obnovy diecéze po pádu komunistického režimu, situaci diecéze za biskupa Pavla Posáda a následné období administrace diecéze Dominikem Dukou, nástup biskupa Jana Baxanta). Ve druhé části práce, rozdělené do pěti kapitol, je zpracováno zvolené období tematicky podle odvětví kanonického práva. Zabývá se řízením diecéze, personálními a územně správními poměry, sleduje výkon moci legislativní, moci správní a moci soudní při tvorbě a aplikaci kanonického práva v období let 1990-2010. Práce si všímá činnosti diecézních biskupů, generálních a biskupských vikářů, biskupské kurie, popisuje výkon soudní moci v diecézi a věnuje se právnímu stavu i mimo centrum diecéze, tedy ve farnostech, charitách a dalších subjektech. V závěru práce autor vyhodnocuje právní kulturu a úroveň právního stavu litoměřické diecéze ve sledovaném období.
|
|
|
Rekonstrukce a výstavba justičních areálů s ohledem na omezení krizových situací
DOSTÁL, Petr
Práce pojednává o rekonstrukci a výstavbě justičních areálu s ohledem na omezení krizových situací. První část práce je věnována definici postavení justice ve společnosti. To je důležité pro zjištění důležitosti ochrany justičních objektů. V další části popisuji vlastní ochranu justičních areálů. Tu rozděluji na použití stavebních a technických prostředků v rámci rekonstrukce. Dále představím bezpečnostní dokumentaci, která dává rámec vlastním přestavbám. Pro vlastní výzkum jsem zvolil tři justiční areály, které spojuje stejná činnost, nedávná rekonstrukce a stejný region. Pro definici hrozeb jsem na základě písemných podkladů a místního zkoumání sestavil jejich popis pro justiční areály v Písku, Jindřichově Hradci a Prachaticích. Srovnával jsem, jak jednotlivé přestavby tyto hrozby omezily. Zvlášť jsem srovnával užití stavebních a technických prostředků. Na základě získaných informací jsem se pokusil vytvořit modelový justiční areál, který stavebně-technicky uvedené hrozby eliminuje.
|
host ::
RSS.