|
|
Rodinný dům Rb-3
Růžička, Jiří ; Sibilla, Luboš (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Projekt řeší návrh rodinného domu s malou provozovnou. Součástí projektu je dispoziční řešení a konstrukční návrh domu. Dům je třípodlažní s obytným podkrovím a jednom podzemním podlaží. Je řešený jako samostatně stojící. V prvním nadzemním podlaží se nachází provozovna se zázemím a hlavní vstup do domu. Zbytek domu je určený pro rodinné bydlení. Součástí této části je technická místnost, sklepy a garáž v suterénu. Obytné místnosti s domovním vybavením je pak ve vrchní části domu. Do domu vedou dva samostatné vstupy s bezbariérovým přístupem do provozovny a vjezd do garáže v suterénu. Dům je navržen jako zděná stavba z cihelných zdiva Porotherm v modulovém rozměru 250 (125) mm s keramickými vložkovými stropy miako. Zastřešení tvoří sedlová polokřížová střecha. Dům se nachází na vlastním pozemku o velikosti 1200 m2 se zastavěnou plochou 120 m2. Pozemek je mírně svažitý.
|
|
|
Polyfunkční koncový dům v Karlových Varech
Růžička, Jiří ; Vlček, Ing Karel (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Projekt řeší návrh polyfunkčního dumu ve stavební proluce, uvažovaná lokalita stavby se nachází v Karlových Varech, v ulici Na Vyhlíce. Jedná se o lázeňskou chráněnou lokalitu. Součástí projektu je dispoziční řešení a konstrukční návrh domu. Dům je šestipodlažní s obytným podkrovím a jedním podzemním podlaží. Je řešený jako samostatně stojící v proluce jako koncový dům. Dispozičně je členěn na dva ucelené celky s vlastními vstupu. Jsou zde prostory určené k podniká a bytové jednotky pro trvalé bydlení. Součástí obytné části jsou také místnosti domovního vybavení. Vstupy do obou částí jsou bezbariérové. Dům bezbariérový není Dům je navržen jako zděná stavba z cihelných zdiva Porotherm v modulovém rozměru 250 (125) mm s železobetonovými stropy. Zastřešení tvoří valbová střecha. Dům se nachází na vlastním pozemku o velikosti 519 m2 se zastavěnou plochou 221 m2. Pozemek je mírně svažitý. Hlavní orientace budovy ke světovým stranám je na východ a západ. Jižní stěna přiléhá k sousednímu domu.
|
|
|
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Polyfunkční koncový dům v Karlových Varech
Růžička, Jiří ; Vlček, Ing Karel (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Projekt řeší návrh polyfunkčního dumu ve stavební proluce, uvažovaná lokalita stavby se nachází v Karlových Varech, v ulici Na Vyhlíce. Jedná se o lázeňskou chráněnou lokalitu. Součástí projektu je dispoziční řešení a konstrukční návrh domu. Dům je šestipodlažní s obytným podkrovím a jedním podzemním podlaží. Je řešený jako samostatně stojící v proluce jako koncový dům. Dispozičně je členěn na dva ucelené celky s vlastními vstupu. Jsou zde prostory určené k podniká a bytové jednotky pro trvalé bydlení. Součástí obytné části jsou také místnosti domovního vybavení. Vstupy do obou částí jsou bezbariérové. Dům bezbariérový není Dům je navržen jako zděná stavba z cihelných zdiva Porotherm v modulovém rozměru 250 (125) mm s železobetonovými stropy. Zastřešení tvoří valbová střecha. Dům se nachází na vlastním pozemku o velikosti 519 m2 se zastavěnou plochou 221 m2. Pozemek je mírně svažitý. Hlavní orientace budovy ke světovým stranám je na východ a západ. Jižní stěna přiléhá k sousednímu domu.
|
|
|
Rodinný dům Rb-3
Růžička, Jiří ; Sibilla, Luboš (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Projekt řeší návrh rodinného domu s malou provozovnou. Součástí projektu je dispoziční řešení a konstrukční návrh domu. Dům je třípodlažní s obytným podkrovím a jednom podzemním podlaží. Je řešený jako samostatně stojící. V prvním nadzemním podlaží se nachází provozovna se zázemím a hlavní vstup do domu. Zbytek domu je určený pro rodinné bydlení. Součástí této části je technická místnost, sklepy a garáž v suterénu. Obytné místnosti s domovním vybavením je pak ve vrchní části domu. Do domu vedou dva samostatné vstupy s bezbariérovým přístupem do provozovny a vjezd do garáže v suterénu. Dům je navržen jako zděná stavba z cihelných zdiva Porotherm v modulovém rozměru 250 (125) mm s keramickými vložkovými stropy miako. Zastřešení tvoří sedlová polokřížová střecha. Dům se nachází na vlastním pozemku o velikosti 1200 m2 se zastavěnou plochou 120 m2. Pozemek je mírně svažitý.
|
host ::
RSS.