|
|
Utrpení knížete Sternenhocha z hlediska Klímovy filozofie
Tichá, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá nejznámějším dílem Ladislava Klímy, jednoho z nejkontroverznějších českých autorů první poloviny 20. století, Utrpení knížete Sternenhocha, a sice z hlediska Klímova filozofického přístupu k jeho literární tvorbě a životu vůbec. Vycházeli jsme zároveň z filozofie Friedricha Nietzscheho, jehož některými myšlenkami se nechal Klíma inspirovat. Na příběhu lásky a nenávisti jsme se ve srovnání s divadelním (David Jařab - premiéra v divadle Komedie 2007) a filmovým (Jan Němec - V žáru královské lásky 1990) zpracováním tohoto díla snažili nalézt stopy jeho učení o solipsismu a egodeismu, a to především ve stylu, kompozici a hlavních postavách. Vetší důraz byl kladen na postavu Helgy, jelikož nejvíce reprezentuje Klímovy filozofické názory. Nutně jsme se dotkli otázky vůle, autorit a posmrtného života. Klíčová slova: F. Nietzsche, lidé vyšší/nižší, solipsismus, egodeismus, ludibrionismus, posmrtný život, halucinace, femme fatale
|
|
|
Tělo druhého: fenomenologie intersubjektivity
Krejcar, Václav ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám tématem zkušenosti o druhém člověku z pozice fenomenologické filosofie. Text navazuje na mou práci bakalářskou, kde jsem toto téma otevřel. Dvěma ústředními motivy v diplomové práci jsou: za prvé vykázání posunu v myšlení fenomenologie intersubjektivity Edmunda Husserla, za druhé doložení překonání Husserlova myšlení filosofií Merleau-Pontyho. V první kapitole vykazuji, co Husserl rozumí termínem vcítění ve svých Karteziánských meditacích a jak toto pojetí navazuje na Theodora Lippse. V druhé kapitole vykládám Husserlovo myšlení intersubjektivity z Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofie II. Ve třetí kapitole se zabývám fenomenologií intersubjektivity u Merleau-Pontyho. Ve čtvrté kapitole jsem myšlenkové proudy obou autorů interpretoval a komparoval. Snažím se ukázat, že Merleau-Pontyho pojetí mezitělesnoti překračuje Husserlovo pojetí intersubjektivity. V páté a poslední kapitole se od tohoto svého názoru snažím učinit kritický odstup pomocí Zahaviho interpretace Merleau-Pontyho filosofie v knize Husserl and Transcendental Intersubjectivity. Touto diplomovou prací tak dovršuji analýzu jednoho zdroje myšlení o zkušenosti o druhém člověku. Dokončuji tak pomyslný kruh, který jsem začal psát ve své předchozí práci.
|
|
|
Utrpení knížete Sternenhocha z hlediska Klímovy filozofie
Tichá, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá nejznámějším dílem Ladislava Klímy, jednoho z nejkontroverznějších českých autorů první poloviny 20. století, Utrpení knížete Sternenhocha, a sice z hlediska Klímova filozofického přístupu k jeho literární tvorbě a životu vůbec. Vycházeli jsme zároveň z filozofie Friedricha Nietzscheho, jehož některými myšlenkami se nechal Klíma inspirovat. Na příběhu lásky a nenávisti jsme se ve srovnání s divadelním (David Jařab - premiéra v divadle Komedie 2007) a filmovým (Jan Němec - V žáru královské lásky 1990) zpracováním tohoto díla snažili nalézt stopy jeho učení o solipsismu a egodeismu, a to především ve stylu, kompozici a hlavních postavách. Vetší důraz byl kladen na postavu Helgy, jelikož nejvíce reprezentuje Klímovy filozofické názory. Nutně jsme se dotkli otázky vůle, autorit a posmrtného života. Klíčová slova: F. Nietzsche, lidé vyšší/nižší, solipsismus, egodeismus, ludibrionismus, posmrtný život, halucinace, femme fatale
|
host ::
RSS.