Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Numerické modelování zdrojů světla
Pavelka, Adam ; Koňas,, Petr (oponent) ; Kadlec, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá fotometrickými veličinami, používanými ve světelné technice. Jsou zde popsány metody pro modelování osvětlovacích soustav, jejich výhody, nevýhody a možnosti použití. Dále se práce zabývá modelováním dvou osvětlovacích soustav metodou ray-tracing v programovém prostředí MATLAB. V diplomové práci je popsán rozbor problematiky a postup při řešení programového návrhu. Získané modelové výsledky jsou srovnány s výsledky reálného měření obou osvětlovacích soustav, což umožňuje diskusi výsledků a vzniklých odchylek řešeného modelu.
Vliv pozice svítidla uvnitř kulového integrátoru na výsledky měření
Vlček, Pavel ; Škoda, Jan (oponent) ; Motyčka, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem polohy svítidel s úzkou vyzařovací charakteristikou při měření v kulovém integrátoru. K proniknutí do dané problematiky jsou zde shrnuty základní světelně technické parametry. Zejména světelný tok, osvětlenost, prostorový úhel, svítivost a jas, následuje teplota chromatičnosti a index podání barev. Dále se práce zabývá měřícími přístroji. Nejprve základním prvkem, kterým je fotočlánek a poté na to navazujícími přístroji: luxmetr, jasoměr, spektroradiometr, goniofotometr a kulový integrátor. Práce také shrnuje základní informace o svítidlech. Po této teorii následuje laboratorní měření, které se zabývá měřením svítidel na goniofotometru, a v kulovém integrátoru. Měření na goniofotometru, je důležité z hlediska získání přesného světelného toku. Světelný tok z goniofotometru se porovná s jednotlivými naměřenými hodnotami v nastavovaných polohých při měření v kulovém integrátoru. Výsledkem je získat vliv polohy svítidla v kulovém integrátoru.
Vliv pozice svítidla uvnitř kulového integrátoru na výsledky měření
Vlček, Pavel ; Škoda, Jan (oponent) ; Motyčka, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem polohy svítidel s úzkou vyzařovací charakteristikou při měření v kulovém integrátoru. K proniknutí do dané problematiky jsou zde shrnuty základní světelně technické parametry. Zejména světelný tok, osvětlenost, prostorový úhel, svítivost a jas, následuje teplota chromatičnosti a index podání barev. Dále se práce zabývá měřícími přístroji. Nejprve základním prvkem, kterým je fotočlánek a poté na to navazujícími přístroji: luxmetr, jasoměr, spektroradiometr, goniofotometr a kulový integrátor. Práce také shrnuje základní informace o svítidlech. Po této teorii následuje laboratorní měření, které se zabývá měřením svítidel na goniofotometru, a v kulovém integrátoru. Měření na goniofotometru, je důležité z hlediska získání přesného světelného toku. Světelný tok z goniofotometru se porovná s jednotlivými naměřenými hodnotami v nastavovaných polohých při měření v kulovém integrátoru. Výsledkem je získat vliv polohy svítidla v kulovém integrátoru.
Numerické modelování zdrojů světla
Pavelka, Adam ; Koňas,, Petr (oponent) ; Kadlec, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá fotometrickými veličinami, používanými ve světelné technice. Jsou zde popsány metody pro modelování osvětlovacích soustav, jejich výhody, nevýhody a možnosti použití. Dále se práce zabývá modelováním dvou osvětlovacích soustav metodou ray-tracing v programovém prostředí MATLAB. V diplomové práci je popsán rozbor problematiky a postup při řešení programového návrhu. Získané modelové výsledky jsou srovnány s výsledky reálného měření obou osvětlovacích soustav, což umožňuje diskusi výsledků a vzniklých odchylek řešeného modelu.
Angular distribution of backscattered electrons signal in Environmental Scanning Electron Microscopy
Wandrol, Petr
Cílem této práce bylo ověřit vliv prostorového úhlu sběru na velikost detekovaného signálu. Uvedené výsledky měření byly získány pozorováním vzorku uhlíku pokrytého tenkou vrstvou zlata. Urychlovací napětí primárního svazku bylo 20 kV. Prostorový úhel sběru byl změněn pomocí aplikace hliníkových vrstev s průměrem clon 2,3,4,8,16 mm připevněných na scintilátor. Jako pracovní prostředí v komoře vzorku byl použit vzduch a nasycené vodní páry.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.