|
|
Protierozní opatření jako prvek ekologické stability krajiny
MAREK, Jakub
Tématem této bakalářské práce je protierozní opatření jako prvek ekologické stability krajiny. Jako zájmový region pro tuto práci bylo vybráno povodí v okolí obce Kalenice na hranici Jihočeského a Západočeského kraje poblíž okresního města Strakonice. Pro výpočty hodnot smyvu byla použita univerzální rovnice ztráty půdy podle W a S. Na pozemcích s mírou eroze vyšší než přípustné množství byla navrhnuta protierozní opatření, jako např. vrstevnicové obdělávání a hrázkování.
|
|
|
Eroze zemědělské půdy a její význam pro zanášení a eutrofizaci nádrží v České republice
Krása, J. ; Jáchymová, B. ; Bauer, M. ; Dostál, T. ; Rosendorf, P. ; Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Bečička, M.
V 58 povodích významných nádrží v ČR (s celkovou plochou cca 31 500 km2) bylo modelováno množství splavenin a erozního fosforu dlouhodobě vstupující do vodních toků a nádrží ze zemědělské půdy. Retence splavenin ve všech dílčích nádržích povodí byla posouzena na základě teoretické doby zdržení. Pro téměř deset tisíc menších nádrží byly objemy a průtoky dopočteny na základě analýz map a odvozeného specifického odtoku. Prostorová podrobnost řešení umožnila odhadnout význam konkrétních pozemků pro zanášení toků a sestavit mapy ročního zatížení jednotlivých úseků toků splaveninami. Byl odhadnut bilanční podíl rozpuštěného erozního fosforu v kontextu s ostatními zdroji. Vysoké procento menších nádrží je sedimentem již zcela neúnosně zatíženo, pro řadu větších nádrží představuje sediment problém z hlediska bilance živin. Např. na území vltavské kaskády k profilu VN Slapy (12 965 km2) činí celkový erozní smyv 2,34 mil. tun ročně. Do toků zde vstupuje celkem 626 tis. tun a v nádržích vltavské kaskády se ročně ukládá 615 500 tun.
|
|
|
Zhodnocení protierozních opatření a jejich využitelnost pro projekty pozemkových úprav
HORNÍK, Jan
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení protierozních opatření a jejich využitelnost pro projekty pozemkových úprav. Jako zájmový region pro tuto práci je vybráno povodí v okolí obce Žinkovy, která leží v Plzeňském kraji. Pro výpočty hodnot smyvu je použita univerzální rovnice ztráty půdy podle Wischmeiera a Smitha. Na pozemcích s mírou eroze větší než přípustné množství jsou navrhována protierozní opatření, jako protierozní osevní postup, vrstevnicové obdělávání, protierozní meze a hrázkování
|
|
|
Erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému
SIMANDLOVÁ, Veronika
V současné době je u nás cca 54% zemědělských půd ohroženo vodní erozí. Předpokladem pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství je realizace ochrany půdy. Protierozní opatření představují soubor opatření, která kromě prioritní funkce omezení ztrát půdy významnou měrou ovlivňují i vodohospodářské poměry v krajině. Tématem mé bakalářské práce je erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému. První část práce je zaměřena na literární rešerši týkající se trvale udržitelného zemědělství, problematiky eroze půdy a možnosti ochrany ZPF (zemědělského půdního fondu). V praktické části se zabývám konkrétním územím, na kterém byly realizovány v rámci komplexních pozemkových úprav protierozní opatření. Cílem práce bylo zhodnotit stav zájmového území před a po realizaci opatření. Dále byly vyhodnocovány jednotlivé parametry, typy a lokalizace protierozních prvků na zájmovém území, jejich porovnání s projektovou dokumentací a plánem společných zařízení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení negativního vlivu degradačních faktorů na půdu a návrh možností jeho omezení - vytvoření podkladů pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Brno ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Remeš, Michal ; Menšík, Ladislav ; Dumbrovský, Miroslav ; Kulhavý, Jiří ; Sáňka, Milan
Základním cílem projektu je vytvoření metodických podkladů a návrhů pro podporu udržitelného užívání půdního fondu a zajištění informací z oblasti ochrany půdy. Projekt má ověřovat možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd v ČR s ohledem na negativní působení jednotlivých degradačních faktorů. Celá struktura projektu je sestavena tak, aby byly vytvořeny podklady pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU. Jedná se zejména o tyto požadavky: Zlepšit stav půd s ohledem na vliv jednotlivých degradačních faktorů, přispět k objasnění zákonitostí procesů degradace půd, omezit znečištění půdy, ověřit možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd a navrhnout nápravná opatření. Závěrečná zpráva za první rok řešení (září – listopad) je zaměřena na základní popis problematiky působení degradačních faktorů na půdu. Uvedeny jsou hlavní zásady navrhované Směrnice na ochranu půdy EU a jejich promítnutí do řešení projektu. Jsou definovány hlavní degradační faktory: eroze, ztráty organické hmoty, zhutnění, salinizace, sesuvy, kontaminace, zábory , ztráty na biodiverzitě. U hlavních degradačních faktorů jsou uvedeny metody měření a hodnocení a též podkladové informace pro identifikaci ohrožených oblastí na území ČR.
|
|
|
Motivace k ochraně půdy před erozí
Pysková, Renata ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Cílem práce je analýza jednotlivých aspektů, které ovlivňují uživatele půdy v jejich jednání, činnosti a přístupu k ochraně půdy před erozí. Práce poukáže na motivační či demotivační faktory působící na aktéry s ohledem na zákonitosti a význam vztahu vlastníka k přírodnímu zdroji. Pokládá si otázku, zda uživatelé jsou nebo naopak nejsou a proč motivováni k ochraně půdy. K těmto zjištěním je využita institucionální analýza Elinor Ostrom známá jako Institutional Analysis and Development Framework (IAD). Jednotlivé kroky zvolené metody rovněž pomohou zodpovědět dílčí otázky, nezbytné k vyhodnocení efektivnosti celkového politického systému spjatého s ochranou půdy před zrychlenou erozí, která zasahuje do mnoha odvětví národního hospodářství.
|
|
|
Protierozní opatření jako prvek ekologické stability krajiny
LIŠKOVÁ, Barbora
Tématem mé diplomové práce je protierozní opatření jako prvek ekologické stability. Cílem mé práce je zjistit množství půdy, které se ztrácí z pozemků v katastrálním území Štěkře v důsledku plošného odtoku. Pro výpočty hodnot používám univerzální rovnici ztráty půdy podle Wischmeiera a Smitha. V dalších výpočtech řeším objemový odtok z mikropovodí podle Čerkašina a transport splavenin podle Williamse a Berndta. Na pozemcích s mírou eroze větší než přípustné množství navrhuji protierozní opatření. Všechny výsledky porovnávám před a po návrhu protierozních opatření.
|
|
|
Řešení protierozní ochrany na vybraném modelovém povodí.
SMRČKA, Štěpán
Anotace Erozní procesy jsou věčným problémem na zemědělské i nezemědělské půdě. Jejich působení na krajinu má nezanedbatelný dopad na celkovou stabilitu přírody. V případě zemědělského využití půdy je riziko erozních procesů a následné odnosy půdy z pozemků několikanásobně větší. V podhorských a horských oblastech kde je krajina tvořena převážně svahy a kopci se při vyšších maximálních hodnotách 24 {--} hodinového N {--} letého srážkového úhrnu mohou transporty půdy pohybovat i v několika tunách na hektar. Tato práce se věnuje vyhodnocení erozní ohroženosti na vybraném mikropovodí řeky Ostřice v blízkosti vodní nádrže Lipno. Výpočty a následné vyhodnocení odnosu půdy bylo provedeno na základě relativně přesné metody CN {--} křivek.
|
host ::
RSS.