|
|
Vliv sociálního a finančního zázemí rodiny na vznik dětské obezity
Vokurková, Zuzana ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Obezita je celosvětově velice závažný zdravotní a sociálně ekonomický problém dnešní doby. Dětská obezita představuje vyšší riziko výskytu obezity a dalších přidružených zdravotních potíží v pozdějším, dospělém věku. Jak uvádí některé výzkumy, v České republice má každé čtvrté dítě nadváhu a každé sedmé dítě trpí obezitou. Příčinou obezity jsou nejen špatné stravovací návyky a nedostatečná pohybová aktivita, ale významný vliv mají také genetické, psychologické a socioekonomické faktory. Z toho důvodu je důležitým a jediným úspěšným krokem samotná prevence. Cílem bakalářské práce bylo nalezení souvislostí mezi sociálně - finančním zázemím rodiny a vznikem dětské obezity. Zjistit, zda stupeň dosaženého vzdělání a výše finančního příjmu rodiny ovlivňuje vznik dětské obezity. Práce se dále zaměřuje na zmapování stravovacích návyků obézních dětí v souvislosti se sociálně finančním zázemím. Materiály ke vzniku teoretické části práce byly získávány z odborné literatury, lékařských časopisů, článků a internetových zdrojů WHO, SZÚ, ÚZIS. V této části byla definována dětská obezita a socioekonomické vlivy. Výzkumná část práce probíhala formou kvantitativního dotazníkového šetření, které bylo anonymní a zcela dobrovolné. Vzor dotazníku byl předložen a poté schválen etickou komisí VFN. Šetření probíhalo v...
|
|
|
Regionální rozdíly v naději dožití ve zdraví v Česku
Klicperová, Barbora ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Otáhalová, Hana (oponent)
Regionální rozdíly v naději dožití ve zdraví v Česku Abstrakt Zdravotní stav populace bývá v posledních desetiletích stále častěji měřen pomocí ukazatele naděje dožití ve zdraví, který kromě kvantitativního hlediska zohledňuje i kvalitativní aspekt prodlužování lidského života. Hlavním cílem předkládané práce je zhodnotit rozdíly v naději dožití ve zdraví mezi kraji Česka, a to z hlediska linie prostorové i časové (období 2009-2014). V úvodní části práce jsou nastíněny souvislosti vzniku indikátoru zdravé délky života a rozebrány možnosti jeho zkonstruování, včetně získávání vstupních dat pro výpočet. Zvoleným nástrojem pro výpočet hodnot naděje dožití ve zdraví pro jednotlivé kraje Česka byla Sullivanova metoda; údaje o zdravotním stavu byly získány z výběrového šetření Životní podmínky (SILC). Na základě výsledků analýzy byla odhalena značná variabilita mezi kraji z hlediska naděje dožití ve zdraví, která je podstatně větší než v případě naděje dožití. Detailnější analýza rozložení výsledných hodnot naděje dožití ve zdraví za jednotlivé kraje poukázala na jistý "paradox" naděje dožití ve zdraví vůči délce života, neboť jsou kraje, kde se k vysoké délce života váže podprůměrná úroveň počtu roků prožitých bez omezení každodenních aktivit a opačně. Rozbor vlivu úmrtnostních poměrů a charakteru odpovědí na...
|
|
|
Zvyšování věku prvorodiček v České republice
Svobodová, Anežka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Zvyšující se věk prvorodiček je trend, který se nevyhýbá ani České republice. Statistika Českého statistického úřadu ukazuje, že ve zvyšování průměrného věku prvorodiček dochází po roce 1990 k progresivnímu růstu, proto považuji za důležité se touto problematikou zabývat. Hlavním cílem této práce je zjistit příčiny zvyšujícího se věku prvorodiček v České republice. Dílčím cílem je zjistit, zda jsou v oddalování mateřství rozhodující socioekonomické faktory, zda je rozhodující emancipace žen a zda má vliv na rozhodnutí oddálit mateřství informovanost o rizicích spojených s pozdějšími porody (pro matku i dítě). Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je členěna na tři kapitoly, z nichž se každá vztahuje k jednomu z cílů. V první části se zabývám průběhem fyziologického těhotenství a těhotenstvím matek ve vyšším věku. V druhé části se zabývám rodinnou politikou České republiky a třetí část je věnována postavení žen v České republice. Výzkumná část byla realizována v Kraji Vysočina a v Praze, tyto dvě oblasti také porovnávám. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvantitativní metodu anonymního dotazníkového šetření. Zjišťuje náhled cílové skupiny - žen ve věku 18-45 let žijících v Praze nebo v Kraji Vysočina - na problematiku spojenou s rozhodnutím oddálit mateřství. Ze...
|
|
|
Odklon voličů od tradičních politických stran k novým ve volbách do Poslanecké sněmovny parlamentu
Lišková, Kristýna ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Buchtík, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odklonem voličů od tradičních politických stran k novým, konkrétně odklonem voličů od ČSSD a ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 k hnutí ANO ve volbách v roce 2013. Jednotlivé voliče v jejich volbě ovlivňuje řada faktorů, především pak příslušnost k sociální třídě, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, informovanost a vnímání jejich zařazení na levo-pravé škále. Práce se v této souvislosti věnuje vstupu nového subjektu na českou politickou scénu a jeho vlivu na rozložení volebních preferencí. Autorka v práci analyzuje zmíněné proměnné v kontextu volby respondentů v roce 2010 a 2013. Ve volbách v roce 2010 občané nejvíce podpořili dvě klasické politické strany, levicovou ČSSD a pravicovou ODS. Ve volbách do PSP v roce 2013 se část voličů z důvodu nespokojenosti od tradičních stran odklonila a dala hlas ANO. Část bývalých voličů tradičních stran pak ANO přitáhlo zejména díky jejímu širokému rozptylu na levo-pravé škále. Hnutí ANO volili lidé levicově i pravicově zaměření, lidé různého vzdělání, věku či třídní příslušnosti. A se pak jeví jako tzv. univerzální (catch-all) strana, čemuž odpovídá nejen rozložení voličů, ale i jeho volební program.
|
|
|
Life expectancy and its determining elements:A study for the Czech Republic at the beginning of the 21th century
Korbelius, Vojtěch ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Polák, Petr (oponent)
Délka dožití a její určující faktory: Studie České republiky na začátku 21. Století V této práci modelujeme funkci délky dožití pro Českou republiku na začátku 21. století. V modelu používáme tří kategorie vysvětlujících proměnných - socioekonomické prostředí, zdravotní péče, znečištění životního prostředí. Tato práce je nejen první prací tohoto druhu pro Českou republiku, ale je i první studií, která do komplexního modelu pro délku dožití zahrnuje i proměnné vyjadřující znečištění životního prostředí. Ve výsledku jsme nalezli dvě různé funkce délky dožití, kdy jedna je nejlepším možným modelem pro muže ve věku 45 a 65 let a pro ženy ve věku 45 a druhý, který je nejlepším modelem pro ženy ve věku 65 let. Naše studie přišla se třemi hlavními závěry - vždy je signifikantní pouze jeden faktor z kategorie zdravotní péče, znečištění životního prostředí je kategorie proměnných, která nesmí být opomíjena a procentuální vyjádření počtu lidí ve věku 65 a více je signifikantní proměnou dokonce s největším vlivem na celkovou délku dožití.
|
|
|
What Socioeconomic Factors Explain Type 2 Diabetes Prevalence?
Makarevich, Veranika ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bryndová, Lucie (oponent)
The study aims to identify the influence of socioeconomic factors on the prevalence of type 2 diabetes for individuals aged 27 and older in the Republic of Belarus. We analyze data from the Diabetes Survey conducted by the Endocrinology Medical Center in Minsk and the Ministry of Health of the Republic of Belarus from 2011 to 2015. The association between socioeconomic factors and the prevalence of type 2 diabetes is examined using logistic regression with sequential adjustments for clinical and behavioral predictors. Our findings indicate that individuals with lower income and educational levels are more likely to suffer from type 2 diabetes than those in higher income and education groups. Moreover, the prevalence of type 2 diabetes decreases as income and educational level go up. Furthermore, this association remains significant even after further adjusting for various behavioral and clinical factors. In addition, we confirm that type 2 diabetes is more prevalent among overweight / obese, physically inactive and older individuals. These findings suggest that strategies for preventive diabetes programs should be focused on socioeconomic environment rather than on individual risky behavior only.
|
|
|
Zhodnocení projekce plánu společných zařízení v komplexních pozemkových úpravách v závislosti na socioekonomických faktorech
ŠTÁDLEROVÁ, Jitka
Pozemkové úpravy ovlivňují významným způsobem nejen vzhled a prostorové uspořádání krajiny, ale zároveň také život obyvatelstva v ní. Tato práce je zaměřena především na zhodnocení plánů společných zařízení ve vybraných komplexních pozemkových úpravách v Jihočeském kraji a dále na možnost ovlivnění socioekonomických faktorů těmito společnými zařízeními. Pro předkládanou diplomovou práci byly vybrány obce: Borkovice, Bušanovice a Čejkovice. Pro tyto obce byla zpracována analýza plánů společných zařízení, analýza vybraných socioekonomických ukazatelů a jejich celkové zhodnocení.
|
|
| |
|
|
Vliv vybraných socioekonomických faktorů na proces pozemkových úprav
SOUKUPOVÁ, Veronika
Pozemkové úpravy jsou důležitým odvětvím v rámci zemědělství, kdy dochází k funkčnímu uspořádání pozemků, jejich dělení nebo scelení a mimo jiné řeší úpravu vlastnických vztahů. Na tuto problematiku se vztahují i socioekonomické faktory, které provádění pozemkových úprav nějakým způsobem ovlivňují. Tato práce se zaměřuje především na obecné zhodnocení pozemkových úprav a socioekonomických faktorů a v praktické části se zabývá důvody zahájení pozemkových úprav ve vybraných obcích v souvislosti se socioekonomickými faktory. Vybrané obce patří pod okres České Budějovice.
|
|
|
Geneze vývoje venkovské sídelní struktury v kontextu socioekonomických faktorů
PAUČÍK, Michal
Cílem práce bylo zobrazit změny krajiny a vybrané socioekonomické faktory v zájmové oblasti katastrálního území obce Kvilda. Změny byly posuzovány od roku 1837 z mapy stabilního katastru až po současnost z leteckých snímků z roku 1949, 1973 a 2008. Vývoj změn byl pozorován u zemědělských ploch, lesních ploch, komunikace a zástavby. Socioekonomické faktory byly vybrány takové, u kterých se dala vytvořit řada kontinuity. Vybrán byl vývoj v počtu obyvatel a v počtu domů. Informace byly získány z obecních kronik a literárních zdrojů. V praktické části jsou uvedeny důvody změn a výsledky zpracovány v grafech. Funkce Šumavy se za posledních cca 100 let výrazně změnila. Původní horské zemědělství s převážně pasteveckým charakterem a extenzivním chovem dobytka, doplněné o práci v lesním průmyslu, se po roce 1950 proměnilo v částečně uzavřenou oblast a následně doplnilo cestovním ruchem.
|
host ::
RSS.