|
|
Konflikt mezi ochranou biodiverzity a socioekonomickým rozvojem v Národním parku Šumava
KULÍŠEK, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickou situací obcí v modelovém území NP Šumava. Toto území je tvořeno celkem šesti obcemi, které mají celé své katastrální území v Národním parku Šumava. Jedná se o obce Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda, Kvilda a Stožec. Pro řešení tohoto tématu byl zpracován dotazníkový průzkum, byla provedena analýza médií a vyhotovena SWOT analýza odpůrců a zastánců ochrany přírody. Z výsledků bylo zjištěno, že obyvatelé NP Šumava nejsou socioekonomicky znevýhodněni oproti obyvatelům z obcí, které neleží v národním parku. K území je poutají sociální vazby a příroda. Obyvatelé parku mají také dobré znalosti o ochraně přírody a cení si jí. Nejdůležitějšími tématy v analýze médií se stala výstavba na území obcí, legislativní změny a problematika kůrovce. Nadpoloviční většina zdrojů pochází z médií národního významu a zbytek je klasifikován jako regionální. Ze SWOT analýzy vyplývá, že ochránci přírody by se měli více zaměřit na předávání výsledků z odborných studií směrem k široké veřejnosti. Odpůrci ochrany přírody mají na Šumavě podnikatelské zájmy. Na základě výsledků práce byla stanovena opatření umožňující zmírnit konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickým rozvojem obcí.
|
|
|
Analýza vybraných demografických a socioekonomických ukazatelů na příkladu SO ORP Valašské Meziříčí
Drápelová, Vendula
Závěrečná práce se snaží zhodnotit vývoj vybraných demografických a ekonomických ukazatelů na příkladu správního obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Meziříčí v letech 2002-2012. Stěžejní analytická část je členěna na ukazatele týkající se struktury a dynamiky obyvatelstva a ukazatele související s trhem práce. Vývoj jednotlivých ukazatelů je hodnocen s ohledem na hlavní příčiny, zdůraznění zásadních souvislostí či vazeb na jiné charakteristiky a na celkový rozvoj daného územního celku. Pomocí metody vyrovnání časových řad vhodnou matematickou funkcí je predikován jejich vývoj do roku 2017. Nejdůležitější oblasti jsou pak prezentovány za pomoci SWOT analýzy. Závěr práce tvoří souhrn nejdůležitějších zjištění a návrh doporučení, které by mohla zlepšit situaci ve sledovaném regionu.
|
|
|
Socioekonomicky slabší mikroregiony JMK: analýza vybraných demografických a ekonomických ukazatelů
Blahová, Ivana
Předmětem této diplomové práce je analýza vybraných demografických a ekonomických ukazatelů v socioekonomicky slabších mikroregionech Vranovsko, Horňácko a Malá Haná v letech 2001--2011. V daném časovém horizontu jsou analyzovány ukazatele vývoje počtu obyvatel, indexu stáří, míry podnikatelské aktivity, míry nezaměstnanosti a je provedeno jejich srovnání v rámci Jihomoravského kraje. Z hlediska zjištěných poznatků je hodnocena jejich socioekonomická situace. Hodnocené mikroregiony jsou dále podrobeny analýze základních demografických procesů zobrazených pomocí demografických ukazatelů (porodnost, úmrtnost, přirozená reprodukce, migrace). Pomocí metody vyrovnání časových řad vhodnou matematickou funkcí je predikován jejich vývoj do roku 2020.
|
|
|
Izraelsko-palestinské vztahy a jejich dopad na pásmo Gazy a Západní břeh
Lisá, Andrea ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Práce se věnuje dopadu událostí, které nastaly v souvislosti s palestinsko-izraelským konfliktem. Zaměřuje se přitom na to, jaké socioekonomické dopady měly tyto události na pásmo Gazy a Západní břeh. Práce nejdříve shrnuje vývoj v oblasti dnešního Izraele, pásma Gazy a Západního břehu od období před vznikem státu Izrael až do současnosti. Na tento vývoj navazuje druhá kapitola zaměřující na socioekonomickou charakteristiku těchto území od roku 1967 do současnosti. Tato kapitola poukazuje na vliv okupace na socioekonomickou situaci výše uvedených oblastí, popisuje socioekonomické změny, které nastaly příchodem mírových jednání v 90. letech a vysvětluje vliv současného dění na socioekonomickou situaci obou oblastí. Práce je zakončena kapitolou věnující se zásadním problémům, které se objevují při jednáních o konečném statusu palestinských území, včetně těch ekonomických, a nastiňuje možná řešení těchto otázek v případě hypotetického rozhodnutí o existenci dvou nezávislých států -- Palestiny a Izraele.
|
|
|
Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit
KAJANOVÁ, Alena
Disertační práce s názvem {\clqq}Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit`` poukazuje na problematiku propojení zdravotního stavu se socioekonomickými faktory a dalšími vnějšími, i kulturně podmíněnými vlivy, které jej ovlivňují. Vycházím přitom z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona, Marmota (2005). V teoretické části poukazuji na vzájemnou propojenost jednotlivých determinant u romských komunit a specifickou úlohu stresu, který všechny tyto determinanty ovlivňuje. Vycházím přitom z dostupných poznatků, především výzkumných šetření, s nimiž dále komparuji výsledky své výzkumné části. Cílem předkládané práce je popsat vliv sociálních determinant zdraví v širším kontextu každodenního života vybraných romských komunit. Zaměřuji se především na překážky plnohodnotné participace popisovaného cílového souboru na životě většinové společnosti, z důvodu sociální exkluze. Cílový soubor je tvořen pěti vícegeneračními romskými rodinami ze dvou odlišných lokalit. Dvě rodiny jsou výše stratifikačně postavené (včetně zástupce romské elity) a tři žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Vzhledem k specifičnosti cílového souboru a orientaci se na všední den respondentů, volím socioetnografický terénní výzkum, tedy kvalitativní výzkumnou metodu, s převahou techniky zúčastněného pozorování a interview. Zpracovaná výzkumná data předkládám spolu s diskusí v podkapitolách kopírujících tematicky teoretickou část práce, tedy jednotlivé skupiny determinant zdraví. Výsledky poukazují na to, že na zhoršeném zdravotním stavu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách se nepodílí pouze nepříznivé socioekonomické podmínky, ale ve velké míře stresory z nich pramenící, které jsou v některých případech specifické (symbolická složka sociální exkluze, alternativní zdroje obživy). Zvláštní význam pak přikládám kulturně podmíněným normám a názorům, které v některých případech nepříznivě ovlivňují zdravotní stav prostřednictvím behaviorálních faktorů (např. malý počet kojících romských matek, či přístup k užívání návykových látek). Přínos své práce, vedle identifikace rozvrstvení míry působení sociálních determinant zdraví u romských komunit, shledávám v jejím kvalitativním charakteru, který ji předurčuje k možnému využití pro obsáhlejší, longitudinální kvantitativní výzkum u romské cílové skupiny.
|
host ::
RSS.