|
|
Souvislost mezi sociálním prostředím a konvertitou k extremismu
Mikšíková, Renata ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou extremismu, sociálně vyloučených lokalit a případného vlivu tohoto prostředí na konvertitu jedince k extremismu. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se soustřeďuje na extremismus a jeho rozdělení, na vliv extremismu v oblasti kriminality a na sociálně vyloučené lokality, jejich specifikaci a problémy. Z psychologického hlediska je popsána možná deprivace u dětí, které v těchto lokalitách vyrůstají. Dále je zmíněno právní ukotvení sociálního začleňování a specifikace kriminality a trestních činů v těchto lokalitách. Blíže se věnuje Ústeckému kraji a problematice sociálního vyloučení. Praktická část obsahuje empirický výzkum členů a sympatizantů s některou z extremistických stran či hnutí. Otázky řízeného rozhovoru jsou zaměřeny na lokality, kde vyrůstali, jejich rodinné poměry a celkový vliv prostředí, které je obklopovalo, na formování jejich postojů a názorů.
|
|
|
Negativní dopady sociální opory u Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách (s přihlédnutím k situaci v Písku)
ĎURKOVOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá sociální oporou, tedy jakoukoliv pomocí, která je člověku poskytována ze strany druhých lidí (- laiků i profesionálů) a snaží se na podkladech získaných z odborné literatury popsat, zhodnotit a analyzovat negativní stránky sociální opory poskytované Romům žijícím v sociálně vyloučených lokalitách (s přihlédnutím ke konkrétní situaci v Písku) a pokusit se nalézt vhodné návrhy na její zlepšení. Přesto, že je práce koncipována jako teoretická, pro dokreslení problematiky jsou v ní uvedeny i názory píseckých sociálních pracovníků, kteří se věnují přímo pomoci sociálně vyloučeným Romům a formou kasuistik jsou v ní zmapovány sociální sítě a popsány zkušenosti malého vzorku romských obyvatel zdejších sociálně vyloučených lokalit.
|
|
|
Monitoring vybraných sociálně vyloučených lokalit v Plzni
MARTÍNKOVÁ, Eva
V teoretické části této práce vymezuji proces sociálního vyloučení a jeho složky - prostorovou, ekonomickou, kulturní, sociální, politickou a symbolickou. Z těchto vzájemně provázaných složek vyvstávají stěžejní oblasti, které jsou sociální exkluzí významně ovlivněny - bydlení, zaměstnání, respektive zdroje obživy, vzdělání či zdravotní stav. Další kapitoly přináší popis výchozího stavu plzeňských lokalit v roce 2006 a situace v uvedených oblastech se vztahem k vyloučeným obyvatelům. Cílem předkládané práce je popsat vývoj sedmi plzeňských sociálně vyloučených lokalit včetně stavu v současné době. V realizovaném kvalitativním výzkumu byli osloveni především pracovníci a pracovnice samosprávy i nestátních neziskových organizací, kteří přichází do kontaktu s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Použita byla metoda analýzy dokumentů technikou obsahové analýzy dat a metoda dotazování technikou rozhovoru. Situace sociálně vyloučených lokalit v Plzni se za posledních pět let značně proměnila - lokalita označovaná všemi informátory za nejproblematičtější zanikla na konci roku 2009, v jiné lokalitě došlo ke změně v důsledku prodeje nemovitostí, které ji tvořily. Udržování či naopak zánik popisovaných lokalit zásadním způsobem závisí na bytové politice města, protože město Plzeň je vlastníkem domů ve všech dosud přetrvávajících lokalitách. V důsledku rostoucí zadluženosti populace a s přibývajícími problémy v oblasti bydlení či zaměstnání hrozí nebezpečí vzniku nových sociálně vyloučených lokalit. Přínos této práce spočívá ve zhodnocení vývoje situace sociálně vyloučených lokalit v Plzni, z něhož lze vycházet při realizaci přímých kroků vedoucích k začleňování jejich obyvatel i při tvorbě preventivních opatření.
|
host ::
RSS.