Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  začátekpředchozí45 - 54  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociální rehabilitace pro osoby s poruchou pohybového aparátu
ROSENTHALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teoretickými pohledy souvisejícími se sociální rehabilitací pro osoby s poruchou pohybového aparátu. Sociální rehabilitace je intervencí snažící se o prevenci či zmírnění negativních důsledků zdravotního postižení a napomáhá osobám se zdravotním postižením k integraci do intaktní populace. Sociální rehabilitaci jako sociální službu poskytují poskytovatelé sociálních služeb podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění. Sociální rehabilitace je poskytovaná formou terénních, ambulantních či pobytových služeb. Výzkumná část práce se snaží prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu, posoudit, zda jsou bývalí klienti centra pro tělesně postižené spokojeni s dovednostmi, které se naučili v centru pro tělesně postižené. Ke sběru dat využívá polostandardizovaný rozhovor ?face to face.? Na základě stanoveného cíle práce byly vytvořeny dva druhy tématických okruhů. První okruh otázek se týká dovedností, které se učí klienti v centru pro tělesně postižené (sociální rehabilitaci), konkrétně jestli bývalým klientům stačí dovednosti, které se v centru naučili. Druhý okruh otázek se týká naopak přebytku těchto dovedností, konkrétně jestli bývalým klientům centra pro tělesně postižené některé dovednosti, které se učili v centru pro tělesně postižené přebývají. Výběrový soubor tvořilo 8 bývalých klientů centra pro tělesně postižené, zřizované Arcidiecézní charitou Praha. Získané informace jsou obsaženy v případových studiích. Byl zjištěn výrazný pokles potřeby pomoci osobního asistenta. I když klienti uvedli, že potřebují pomoc osobního asistenta, dá se považovat, že tuto činnost zvládají jelikož si umí vést asistenci. Jejich zdravotní stav totiž neumožňuje, aby činnosti zvládli vlastními silami. Dále bylo zjišťováno, jestli bývalým klientům centra pro tělesně postižené stačí dovednosti, které se naučili během poskytování sociální rehabilitace. Sedm z osmi respondentů uvedlo fakt o dostatku naučených dovedností, které potřebují pro samostatný život ve vlastním bytě. Dvě respondentky musely dovednosti přizpůsobit vybavení svého bytu. A jedna z toho uvedla že jí dovednosti nestačili. Poslední část byla zaměřena na zjištění, jestli respondentům některé dovednosti co se učili v centru pro tělesně postižené přebývají. Z výzkumu bylo zjištěno, že pět respondentů při otázce týkající se přebytku dovedností naučených v centru pro tělesně postižené uvedlo, že jim žádné dovednosti nepřebývají. Tři respondenti uvedli, že jim některé dovednosti přebývají. Tyto činnosti jsou však mnohdy důležité. Jeden respondent uvedl, že nepotřebuje dovednosti spojené se sprchou, jelikož nemá k dispozici bezbariérovou sprchu. Druhý respondent uvedl, že se nemůže přesouvat z lůžka na vozík a nazpět z důvodu nového sedáku. Třetí respondentka uvádí nutnost vymyšlení nových způsobů přesunů na WC a sprchování z důvodu jinak uzpůsobené domácnosti. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty Centru pro tělesně postižené, pro možné zkvalitnění jeho služeb. Dále může být také zdrojem informací pro uživatele, kteří chtějí tuto službu využít.
Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce s názvem ?Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění? byla zaměřena na zrakově znevýhodněné osoby. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, ale musí se spoléhat na ostatní smysly, především hmat a sluch. V tom jim do jisté míry pomáhají kompenzační pomůcky. Ty hrají významnou roli v procesu integrace zrakově postiženého do společnosti i do pracovního procesu. Pomůcky nevidomým uživatelům napomáhají orientovat se v prostoru, zjednodušit péči o svoji osobu a udržovat kontakt s přáteli. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu oftalmopedie, anatomie a fyziologie zrakového orgánu, typům zrakových vad, jejich příčinou vzniku a stupni postižení. Jak už sám název bakalářské práce naznačuje také popisem kompenzačních pomůcek, které jsou rozděleny na neoptické, optické, optoelekrtické, výpočetní techniku a další pomůcky usnadňující zrakově znevýhodněným pohyb a práci. V krátkosti se teoretická část zaobírá i sociální rehabilitaci a středisky zabývajících se touto problematikou. Pro přehled jsou uvedeny i příspěvky na pomůcky. Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem kompenzační pomůcky zkvalitňují život lidem se zrakovým znevýhodněním. Podle cíle jsou stanoveny výzkumné otázky. Hlavní otázkou je zjistit, jaké kompenzační pomůcky se nejčastěji v současnosti používají. Druhá otázka zní, jaké oftalmologické patologie se u respondentů vyskytují. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Použity byly dvě metody. První metoda analýzy dokumentů, tím se zjistilo, které kompenzační pomůcky se nejvíce v Jihočeském kraji pořizují. Jako druhá byla použita metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli vybíráni pomocí metody příležitostného výběru zkoumaného souboru. Hlavními kritérii pro poskytnutí rozhovoru byla osoba se zrakovým znevýhodněním a ochota poskytnout rozhovor. Výběrový soubor tvoří šest klientů. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Výsledky jsou rozděleny do dvou částí. První část tvoří analýza dokumentů, získaná z Tyflokabinetu o. p. s. v Českých Budějovicích. Druhá část obsahuje subjektivní názory klientů na uživatelnost kompenzačních pomůcek. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozděleny do okruhů. První okruh obsahuje identifikační údaje respondentů, v následujícím okruhu jsou zmíněny zrakové vady a stupně postižení respondentů. Ostatní okruhy se zabývají kompenzačními pomůckami a poslední okruh vypovídá o sociální rehabilitaci a příspěvku na péči. Diskuse je také rozdělena podle okruhů a výzkumných otázek. V diskuzi jsou porovnávány výsledky z informací od respondentů s tvrzením v teoretické práci. Z výsledků vyplývá, že nejvíce žádanou pomůckou je počítač. Dle odpovědí klientů by se dalo říct, že trendy zrakově znevýhodněných osob jsou v ekvivalentu ?zdravé? populace. Počítače využívají ke zprostředkování kontaktu s přáteli, vyhledávání nových informací a čtení psaného textu. Využívání ostatních pomůcek závisí především na individualitě jedince. Z výzkumu se potvrdilo, že pomůcky pomáhají lidem nejen při orientaci v prostoru, v práci a ve vzdělávacím zařízení, ale také v mnoha dalších činnostech. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, co nejvíce přizpůsobit většinové společnosti a udržovat s ní stejný krok. Poznatky získané z bakalářské práce by mohli sloužit k větší informovanosti o kompenzačních pomůckách jak u zdravotně znevýhodněných občanů, tak i u laické veřejnosti a jako podklad pro další výzkumné práce.
Životní situace dětí v Dětském centru Jihočeského kraje
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Pro každé dítě je důležité, aby vyrůstalo v milující rodině. Pokud mu rodina z jakýkoliv důvodů nemůže zajistit potřebné zázemí, je dítě umístěno do náhradní péče - rodinné nebo ústavní. Stát preferuje náhradní rodinnou péči před ústavní. V úvodu své teoretické části jsem se zaměřila na práva dítěte, která jsou obsažena v Listině základních práv a svobod, Úmluvě o právech dítěte a zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí. Charakterizovala jsem formy náhradní výchovné péče ? rodinnou (pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, osvojení, svěření do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, poručenství), ústavní péči a popsala jsem, jaké následky může na dítěti zanechat pobyt v ústavním zařízení. Vysvětlila, jak se projevuje syndrom CAN a jaké děti bývají nejvíce týrány. Objasnila jsem důležitost rodiny pro dítě a co znamená sanace rodiny, jaké mají děti potřeby a etnikum. V závěru teoretické části jsem popsala Dětské centrum Jihočeského kraje. Dětské centrum se nachází ve Strakonicích. Jedná se nestátní zdravotnické zařízení s maximální kapacitou 25 dětí. Dětské centrum Jihočeského kraje vzniklo v roce 2005. Zákonem č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o sociálně právní ochraně dětí provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zařízení je především určeno pro děti do 6-ti let, po domluvě i věkově starším, zejména sourozencům. Poskytuje pomoc dětem zahrnující péči zdravotní, sociální, právní, výchovnou, psychologickou a poradenskou. Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách provozuje centrum sociální rehabilitaci. Ta je určena pro matky a rodinné příslušníky, kteří potřebují pomoc při zvládání péče o dítě a budoucí osvojitele a pěstouny. Rodiče mají k dispozici 5 bytových buněk. Výzkum jsem rozdělila na dvě části. Prvním cílem bylo zmapovat životní situaci dětí v Dětském centru Jihočeského kraje v letech 2009 - 2011. Druhým cílem bylo zjistit využití programu sociální rehabilitace od vzniku Dětského centra Jihočeského kraje. Za účelem dosažení cílů byl stanoven kvantitativný výzkum, forma sekundární a obsahové analýzy dat. U prvního výzkumného souboru, jsem sledovala 9 kritérií: 1. důvody pro přijetí do DC, 2. věk při příchodu do DC, 3. věk při odchodu z DC, 4. průměrná délka pobytu dětí v zařízení, 5. etnikum, 6. zdravotní stav, 7. psychický stav, 8. kontakt s biologickou rodinou, 9. důvody pro ukončení pobytu. U druhého výzkumného souboru, který se zabýval sociální rehabilitací, kde pobývají rodiče se svými dětmi, jsem sledovala 4 kritéria: 1. důvod pro přijetí do programu sociální rehabilitace, 2. rodič, 3. délka pobytu v zařízení, 4. úspěšnost. Výsledky této práce budou sloužit pro účely Dětského centra Jihočeského kraje a všechny, kteří se o tuto problematiku zajímají.
Terapeutická komunita Mýto a její vliv na sociální fungování klientů s duševním onemocněním, zejména schizofrenií
HOUŠKA, Jindřich
Bakalářská práce se zabývá vlivem Terapeutické komunity Mýto (dále jen TK Mýto) na sociální fungování osob s duševním onemocněním, zejména schizofrenií. V teoretické části je popsáno onemocnění schizofrenie, příčiny jeho vzniku, projevy či popis jednotlivých typů. Je zde také popsán princip Terapeutické komunity obecně, jako je její legislativní rámec a hlavní principy. Konkrétně je zde popsána TK Mýto a její fungování. Cílem práce je porovnat a vyhodnotit názory a stanoviska klientů před a po pobytu v TK Mýto a jejich vyhodnocením zjistit, zda u klientů došlo ke změnám v oblasti sociálního fungování. Od cíle se odvíjí část praktická, která vyhodnocuje názory a stanoviska klientů, kteří úspěšně absolvovali celý pobyt v TK Mýto. Hodnocení sociálního fungování proběhlo v oblasti bydlení, sociální, zdravotní, oblasti volného času a klienti hodnotili pobyt v TK Mýto i celkově. Porovnáním názorů a stanovisek klientů, před a po pobytu v TK Mýto, práce konstatuje, že pobyt v TK Mýto má pozitivní vliv na sociální fungování klientů, kteří absolvovali celý pobyt.
Resocializace odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí.
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce přináší informace o tom, zda je možná resocializace u odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí. V teoretické části se věnuji problematice výkonu trestu dále tomu, jaké důsledky má výkon trestu a ve spojení s vězeňským prostředím. Program zacházení s doživotně odsouzenými tvoří další kapitolu práce. S uložením výjimečného trestu bezpochyby souvisí i vysvětlení trestné činnosti, za kterou je tento trest ukládán. Poslední část teoretické části je zaměřena na resocializaci odsouzených a postpeniterciární péči. Výzkumnou část představuje kvantitativní a kvalitativní výzkum, který jsem realizovala prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů. V této části popisuji charakteristiku souboru a výzkumný vzorek. Dále v práci přináším výsledky získaných dat a informace o tom, zda je resocializace doživotně odsouzených reálná. Sběr dat proběhl v měsíci březnu a dubnu 2012 formou dotazníků a rozhovorů. Výzkum byl realizován ve věznici se zvýšenou ostrahou Valdice. V rámci věznice bylo vybráno oddělení E doživotně odsouzených vězňů včetně zaměstnanců této věznice. Celkem bylo rozdáno 20 dotazníků, kdy návratnost tvořila 100%. Osloveni byli čtyři zaměstnanci věznice. Pro výzkum bylo stanoveno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. První hypotéza předpokládala, že více než 50% doživotně odsouzených se domnívá, že jejich odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí je nespravedlivé. Provedený výzkum tuto hypotézu vyvrátil. Druhá hypotéza tvrdila, že pracovní aktivity pomáhají odsouzeným zvládat pobyt ve věznici; tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza uváděla, že více než 50% doživotně odsouzených považuje program zacházení za dostačující pro jejich resocializaci. Výzkum tuto hypotézu potvrdil. Čtvrtá hypotéza tvrdila, že více než 50% odsouzených pobyt ve věznici změnil; hypotéza byla potvrzena. Pátá hypotéza byla, že odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí netrpí výčitkami svědomí. Výzkumem byla tato hypotéza vyvrácena. Odpovědi na výzkumné otázky byly provedeny ve výzkumné části.
Sociální rehabilitace v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích, p. o.
HANČLOVÁ, Svatava
Sociální rehabilitace v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích Sociální rehabilitace je souborem činností podporujících nezávislost, soběstačnost a sociální integraci klientů domova pro seniory. Cílem práce je zhodnotit průběh sociální rehabilitace v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. K dosažení cílů této práce byl proveden kvalitativní výzkum. Za účelem zjištění subjektivního hodnocení sociální rehabilitace bylo vybráno pět klientů, se kterými byly vedeny polostandardizované rozhovory. Byla uplatněna metoda pozorování při zapojování se do aktivit v domově pro seniory i mimo zařízení a metoda analýzy dokumentů. Získané informace jsou obsaženy v případových studiích a byly analyzovány metodou zakotvené teorie. Rovněž byly vedeny polostandardizované rozhovory ke zjištění postojů odborného personálu a řídících pracovníků k sociální rehabilitaci. Faktory ovlivňující sociální fungování klientů byly sledovány také v průběhu pozorování. Informace z rozhovorů s personálem a pozorování byly opět analyzovány metodou zakotvené teorie. Práce potvrzuje zjištění obdobně zaměřených výzkumů. Dokládá, že průběh sociální rehabilitace je ovlivňován institucionálními, osobnostními a ekonomickými vlivy. Efekt používaných metod a technik sociální rehabilitace závisí na přístupu personálu i klientů a na kvalitě sociálních vztahů klientů. Výzkum potvrdil, že začleňování klientů v zařízení i mimo něj je podporováno širokou nabídkou volno časových aktivit. I když mají klienti v domově pro seniory dostatek příležitostí pro vzájemná setkávání, plnohodnotná přátelství se jim daří navazovat spíše výjimečně a velmi často se cítí osamělí. Přestože je v Domově pro seniory Máj podporována soběstačnost klientů podle jejich individuálních potřeb, jsou prováděny terapeutické činnosti a klienti se účastní pohybových aktivit, se míra jejich soběstačnosti snižuje. Výsledky diplomové práce jsou podnětné pro pracovníky Domova pro seniory Máj i pro další zřizovatele a poskytovatele sociálních služeb.
Sociální rehabilitace pro osoby v krizi na úrovni samosprávného celku České Budějovice
ZAHRÁDKOVÁ, Renata
Tato bakalářská práce se zabývá službou sociální rehabilitace pro osoby v krizi v regionu České Budějovice. Je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se zabývám charakteristikou sociálních služeb, popisuji službu sociální rehabilitace, komunitní plánování sociálních služeb, financování sociálních služeb. Dále se zabývám charakteristikou osob v krizi, jejich životními situacemi a problematikou sociální exkluze. Hlavním cílem práce bylo provedení monitoringu a následné prognózy vývoje služeb sociální rehabilitace pro osoby v krizi, dále provedení depistáže služeb sociální rehabilitace pro osoby v krizi a analýzy potřeb potencionálních uživatel služeb sociální rehabilitace pro osoby v krizi v regionu České Budějovice. Z výsledků, které jsem zpracovala, se domnívám, že služby sociální rehabilitace pro osoby v krizi jsou vhodnou a potřebnou součástí sítě sociálních služeb na území Českých Budějovic. Většina aktivních uživatelů těchto služeb potvrdila, že naplnění jejich potřeb a zlepšení jejich sociální situace se daří, zároveň většina potencionálních uživatelů služeb sociální rehabilitace oznámila, že by v nejbližší době chtěla využít služeb sociální rehabilitace pro osoby v krizi. Na základě získaných poznatků se domnívám, že by práce mohla být použita ke zlepšení situace a zmapování dalšího vývoje potřebnosti služeb sociální rehabilitace pro osoby v krizi v regionu České Budějovice.
Evaluace účinnosti sociálních služeb o.s. Fokus Tábor
BRYNYCHOVÁ, Markéta
Práce se zabývá Evaluací účinnosti sociálních služeb o.s. Fokus Tábor.Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické.Část teoretická má dvě kapitoly. V první se snažím blíže nastínit problematiku lidí s duševním onemocněním a ve druhé kapitole se zabývám sociálními službami a jejich hodnocením. Praktická část je založena na interpretaci výsledků kvantitativního výzkumu. Cílem mého výzkumu je zjistit zda z pohledu uživatelů i pracovníků jsou sociální služby Fokusu Tábor vnímány jako účinné.
Možnosti využití vodicího psa
PILZOVÁ, Jana
Zrak je jeden z nejdůležitějších smyslů člověka, prostřednictvím něho získáváme 80 - 90 % informací o okolním světě. Jeho ztráta nebo vážné poškození znamená v životě jedince, ale i jeho okolí velmi závažnou změnu. Jako velmi významný prostředek integrace osob se zrakovým postižením je sociální rehabilitace, prostřednictvím svých základních metod, kterými jsou reedukace a kompenzace zraku. Samotné kompenzační pomůcky mají nezastupitelnou roli v životě osob se zrakovým postižením. V dnešní době je na trhu mnoho optických, neoptických, či elektronických kompenzačních pomůcek.. Vodicí pes představuje jednu z účinných kompenzačních pomůcek určených pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb. První záznamy o trénování psů, kteří by pomohli nevidomým byly zaznamenány kolem roku 1780 v pařížské nemocnici pro nevidomé. Údaje o prvním vycvičeném vodicím psovi pocházejí z 80 let 18 století, kdy si svého vodicího psa vycvičil sám nevidomý Vídeňan Josef Reisinger. V České republice první zmínky o výcviku vodicích psů pocházejí z let 1922 ? 1924. Od roku 1991 je v České republice vodicí pes uznán jako kompenzační pomůcka pro nevidomé a slabozraké občany. Tato práce je zaměřěna na zmapování možností vstupů vodicího psa do veřejných budov (restaurace, zdravotnické zařízení, školy, úřady apod.) a jeho další využití při volnočasových aktivitách a to jak z pohledu majitelů vodicích psů, tak i z pohledu veřejnosti. Práce dále obsahuje vývoj počtu a rozložení vodicích psů na území Jihočeského kraje mezi rokem 2008 a 2011. V rámci zjišťování zkušeností majitelů vodicích psů při vstupu do veřejných budov a způsobů trávení volného času společně s vodicím psem, byla využita technika individuálních hloubkových rozhovorů, údajů vyplívajících z techniky focus group a experimentu. Pro zjištění názorů na provozování kynologických aktivit vodicím psem byla využita obsahová analýza předávací dokumentace subjektem, který vodicí psy cvičí, údajů vyplívajících z techniky focus group a individuálních hloubkových rozhovorů. Pro účel zjištění názorů veřejnosti na možnosti vstupu vodicích psů do veřejných budov a jeho další využití při volnočasových aktivitách, byla použita technika dotazníkového šetření. Tato práce může být využita jako argumentační základ pro vytvoření jednotných podmínek jak pro výcvik vodicích psů, jejich předávání, ale i pro jasné stanovení práv a povinností samotných majitelů vodicích psů. V neposlední řadě také tato práce ukazuje možnosti dalšího využití vodicího psa ve volném čase.
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   začátekpředchozí45 - 54  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.