|
|
Periferní sídla, obce a oblasti okresu Znojmo - vymezení, typy a stabilita
HOLÍKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování rozvinutosti (stability) obcí a sídel různých polohových typů v okrese Znojmo. Nejprve jsou vymezena sídelní střediska s odlišnou hierarchií (mikroregionální, nano, piko a femto střediska) a také nestřediskové obce na základě počtu druhů sledovaných služeb, počtu obyvatel, počtu spojů veřejné dopravy a dojížďky za prací a studiem. V dalším kroku jsou vymezeny periferní obce a sídla okresu Znojmo na základě malého počtu spojů veřejné dopravy směřujících do mikroregionálních sídelních středisek a/nebo na příliš dlouhé doby strávené v těchto spojích. Dále jsou ještě vymezeny suburbánní obce a sídla. Zbývající obce a sídla (pokud nejsou mikroregionálními sídelními středisky) přísluší do semiperiferního typu. V závěru je pak zkoumána a zdůvodňována sociálně-populační a také technicko-infrastrukturní rozvinutost (stabilita) v jednotlivých typech obcí a sídel a v jednotlivých typech periferních oblastí. Celkem byla vymezena 2 mikroregionální sídelní střediska (Znojmo, Moravský Krumlov), 10 nano (např. Hrušovany nad Jevišovkou a Miroslav), 9 piko a 17 femto sídelních středisek. Rozsáhlejší periferní oblasti byly vymezeny na Vranovsku a Jevišovicku. Nejvyšší rozvinutost vykazovaly obce mikroregionálních sídelních středisek a suburbánní obce kolem nich, a dále semiperiferní obce, zvláště semiperiferní nano a piko sídelní střediska. Nejhůře na tom byly periferní nestřediskové obce a periferní piko sídelní střediska.
|
|
|
Periferní oblasti jižních Čech - vymezení, typy a stabilita
CHVOJKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se věnuje především vymezení periferních obcí a oblastí Jihočeského kraje a hodnocení jejich sociálně-populační rozvinutosti (stability). Periferní obce jsou v této práci obce odlehlé od mikroregionálních sídelních středisek. Byly vymezeny na základě spojů veřejné dopravy, když byly příliš časově vzdáleny od mikroregionálních sídelních středisek, nebo nebyly s těmito středisky propojeny dostatečným počtem spojů. Vedle periferních obcí a obcí mikroregionálních sídelních středisek byly vymezeny také suburbánní obce a semiperiferní obce (zbývající). Sídelní střediska byla vymezována a hierarchicky odstupňována na základě čtyř charakteristik - vybavenosti službami pro obyvatele, počtu obyvatel, počtu dojíždějících a počtu spojů veřejné dopravy. Vymezena byla velkoměstská (mezoregionální), městská (mikroregionální), maloměstská (nano), městysová (piko) a venkovská (femto) sídelní střediska. Následně byla hodnocena sociálně-populační ne/rozvinutost (ne/stabilita) všech obcí Jihočeského kraje a jejich typů. Bylo vymezeno 1 mezoregionální, 17 mikroregionálních, 14 nano, 11 piko a 35 femto sídelních středisek Jihočeského kraje. Periferní obce byly seskupeny do 19 periferních oblastí (7 pohraničních, 5 mezikrajských a 7 vnitrokrajských). Nejhorší výsledky z hlediska sociálně-populační rozvinutosti (stability) měly semiperiferní piko střediska, periferní piko a nano střediska, z periferních oblastí na tom byly nejhůře mezikrajské periferní oblasti (především okolí Deštné a Mladé Vožice) a některé pohraniční periferní oblasti (Novohradsko a Vitorazsko).
|
|
|
Periferní oblasti Plzeňského kraje - vymezení, typy a stabilita
PODLEŠÁKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce vymezuje periferní oblasti Plzeňského kraje, vedle toho také území semiperiferní a suburbánní v tomto kraji, a hodnotí jejich sociálně-populační rozvinutost. Teorie práce se opírá o koncepty sídelní střediskovosti, perifernosti v území, sociálně-populační rozvinutosti obcí a geograficky podmíněné sociální exkluze. Územní jednotkou analýz jsou obce. Perifernost je chápána jako územní odlehlost obcí od mikroregionálních sídelních středisek. V prvním kroku byla proto vymezena mikroregionální sídelní střediska na základě jejich obslužné vybavenosti, počtu obyvatel, dojížďky za prací a studiem a vybavenosti dopravními spoji. Nejvýznamnějším mikroregionálním sídelním střediskem kraje je Plzeň, následují Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice a Planá. Další, méně vybavená sídelní střediska, byla označena jako maloměstská (piko), městysová (nano) a venkovská (femto). V druhém kroku byly vymezovány periferní obce na základě příliš dlouhé doby strávené na cestě v dopravním spoji do nejbližšího mikroregionálního střediska, a/nebo nedostatečného počtu spojů směřujících do tohoto střediska. Shluky periferních obcí pak vytvářejí periferní oblasti - pohraniční, mezikrajské a vnitrokrajské. V posledním kroku je vyhodnocována sociálně-populační rozvinutost (stabilita) periferních, suburbánních a semiperiferních obcí, periferních oblastí a rovněž mikroregionálních a nižších sídelních středisek. Tato rozvinutost (stabilita) byla hodnocena na základě dlouhodobého a krátkodobého populačního vývoje, přirozené a migrační bilance obyvatel, zastoupení dětské a seniorské složky obyvatel, zastoupení vysokoškoláků, míry podnikání a míry výstavby bytů. Největší problémy z hlediska sociálně populační rozvinutosti (stability) vykazovaly mezikrajské periferní oblasti, zejména u hranic se Středočeským krajem.
|
|
|
Shluky zemí EU s využitím socio-ekonomických ukazatelů
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá shlukovou analýzou států Evropské unie s využitím socio-ekonomických ukazatelů. V první části práce jsou definovány samotné socio-ekonomické ukazatele. Druhá část práce je věnována analýze těchto ukazatelů v období hospodářské a finanční a později také dluhové krize v letech 2007 až 2012 v zemích Evropské unie. Ve třetí části práce je na socio-ekonomické ukazatele států Evropské unie aplikována shluková analýza. Shlukovou analýzou bylo identifikováno 5 shluků států Evropské unie, jejichž složení se v průběhu let 2007 až 2012 měnilo. První shluk tvořily vyspělé západoevropské státy (Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Velká Británie). Druhý shluk byl vytvořen zeměmi, které se připojily do Evropské unie po roce 2004 (Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko). Třetí shluk obsahoval Českou republiku, Estonsko, Řecko, Litvu, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Malta a Kypr. Čtvrtý shluk tvořily jihoevropské země (Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr a Malta) a pátý shluk obsahoval pouze Lucembursko.
|
|
|
Česko - Slovensko: vývoj obou zemí po rozdělení společného státu
Pelikánová, Radka ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Mezinárodní srovnávání je velmi oblíbenou a také rozšířenou oblastí statistiky téměř ve všech vědních oborech. Od rozdělení České a Slovenské republiky uběhlo již 20 let a mezi zeměmi panuje v mnoha ohledech jistá rivalita. Tato práce se snaží vystihnout a popsat rozdíly ve vývoji demografických, ekonomických či sociálních ukazatelích, které mohou charakterizovat vývoj ekonomiky daného státu či životní úrovně obyvatel v něm žijících. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje úvod k časovým řadám a popisuje metody, které budou v následujících částech používány k analýze ukazatelů. Druhá kapitola ve stručnosti definuje sledované ukazatele z hlediska jejich věcnosti, metodiky a srovnatelnosti v obou zemích. Třetí kapitola analyzuje vývoj v čase a přímo porovnává hodnoty jednotlivých ukazatelů. Závěrečná, čtvrtá kapitola analyzuje ve větší podrobnosti průměrnou a mediánovou mzdu v obou státech. Tyto ukazatele byly vybrány, protože ve velké míře ovlivňují životní úroveň obyvatel v obou zemích. Z hlediska srovnání nelze říci, že by jeden stát byl ve všech ukazatelích lepší než ten druhý. Obecně je možné shrnout, že i když u ukazatelů demografických by pomyslné "skóre" obou zemí bylo vyrovnané, v ukazatelích ekonomických a sociálních je na tom lépe Česká republika než Slovenská republika. Z analýzy modelování trendu průměrných a mediánových mezd bylo zjištěno, že se v obou zemích rozevírají sociální nůžky, nicméně při přepočtu na stejný kurz lze říci, že mzdová úroveň je opět v České republice lepší než na Slovensku.
|
|
|
Indikátory pro hodnocení a modelování interakcí mezi životním prostředím‚ ekonomikou a sociálními souvislostmi
Univerzita J.E.Purkyně, Ústí nad Labem ; Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Pardubice ; Ritschelová, Iva ; Obršálová, Ilona
Návrh indikátorů vhodných pro průběžné monitorování a hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností. Projekt je rozdělen na dva segmenty: 1. Lokální úroveň sledování příčin změn v kvalitě životního prostředí, stavu ŽP a důsledků pro ekonomiku a společnost včetně zpětných vazeb. 2. Makro-ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí v průběhu transformace české ekonomiky. Zpráva za rok 2010 obsahuje stručné shrnutí dosažených cílů. Na CD-ROMu je uvedena zpráva za spolupříjemce dotace, která se zabývá identifikací a kvantifikací vlivu politiky životního prostředí na inflaci, na strukturu národního hospodářství, na zahraniční obchod vždy s odkazem na publikovaný výsledek projektu.
|
|
| |
|
|
Systém indikátorů a monitorovací program pro sledování a hodnocení dlouhodobých environmentálních‚ sociálních a ekonomických změn v národních parcích a biosférických rezervacích
EnviConsult, Svinaře ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí
Hlavním cílem projektu je navrhnout a vytvořit systém indikátorů pro plánování a hodnocení udržitelného managementu velkoplošných chráněných území České republiky a zpracovat metodiku pro jejich pravidelný/kontinuální monitoring. Sada navržených indikátorů bude pokrývat environmentální, sociální a ekonomické aspekty udržitelného rozvoje těchto specifických území. Hlavním výstupem projektu bude tento on-line indikátorový informační portál, který bude sloužit zejména jako nástroj pro správu velkoplošných chráněných území v České republiky, ale i pro informovanost nejširší veřejnosti. Hlavním principem studovaného problému je snaha dotčených obcí a regionů v rámci území národních parků a biosférických rezervací (event. jejich bezprostředního zázemí) o ekonomický rozvoj především prostřednictvím intenzifikace turismu a extenzivním rozšiřováním turistické infrastruktury projevujících se negativními vlivy na ekologickém stavu resp. biodiverzitě těchto přírodních a přírodě blízkých oblastí. Řešení resp. posunutí této problematiky přinese nástroj pro systémové sledování interakcí mezi socioekonomickými aspekty a environmentálními aspekty, což představuje moderní trend výzkumu v evropských i globálních podmínkách. Ekonomické prostředí a sociální klima na území národních parků a jejich ochranných pásem představuje základní a nezbytný předpoklad udržitelného rozvoje a efektivního environmentálního managementu v těchto přírodních a přírodě blízkých oblastech. jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili místní obyvatelé, představitelé obcí a managementu chráněných oblastí.
|
|
|
Indikátory pro hodnocení a modelování interakcí mezi životním prostředím‚ ekonomikou a sociálními souvislostmi
Univerzita J.E.Purkyně, Ústí nad Labem ; Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Pardubice ; Ritschelová, Iva ; Obršálová, Ilona
Projekt je rozdělen na dva segmenty: 1. Lokální úroveň sledování příčin změn v kvalitě životního prostředí, stavu ŽP a důsledků pro ekonomiku a společnost včetně zpětných vazeb. 2. Makro-ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí v průběhu transformace české ekonomiky. Využití výsledků povede ke zlepšení kvality rozhodovacích procesů jak na lokální úrovni tak na makroúrovni. Výstupy by měly sloužit institucím státní správy odpovědným za ochranu životního prostředí a za tvorbu národní hospodářské politiky. Byly vytvořeny obecně použitelné metodické nástroje - indikátory a doporučení. Byla zkoumána oblast zaměřená na analýzu vztahů mezi ochranou životního prostředí a hospodářským růstem. Cílem bylo předložit určité postupy ke korekci HDP z environmentálního hlediska. Proběhla analýza dopadu environmentální politiky na zaměstnanost v ČR a vyhodnocení vlivu environmentální politiky a jejích nástrojů na celkovou hladinu cen v ČR.
|
|
| |
host ::
RSS.