|
|
Determinanty sociálních výdajů v zemích EU
Roženský, Vojtěch ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Nemec, Juraj (oponent)
Cílem práce je identifikace významných determinant úrovně sociálních výdajů v zemích EU a odhad citlivosti na tyto determinanty. Základní metodou výzkumu je panelová regresní analýza. Použit byl model s fixními efekty a robustními standardními chybami. Z celkem 24 testovaných faktorů bylo jako statisticky významných identifikováno 7. Úroveň sociálních výdajů je pozitivně závislá na stárnutí populace, míře nezaměstnanosti a ekonomické úrovni, a negativně na ekonomickém růstu. Dalšími robustními proměnnými jsou otevřenost ekonomiky a veřejný dluh. Přítomnost nábožensky zaměřené strany ve vládě je statisticky významná, avšak znaménko koeficientu není teoreticky konzistentní. S růstem podílu populace ve věku 65 let a více na celkové populaci stejně jako s růstem míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod, vzroste úroveň sociálních výdajů přibližně o 0,3% HDP. Se zvýšením tempa růstu HDP o jeden procentní bod naopak klesne o 0,1% a s růstem otevřenosti ekonomiky o jeden procentní bod klesne o 0,03% HDP. Citlivost na ostatní determinanty nelze určit ani přibližně, a to z důvodu výrazné závislosti na specifikaci modelu, případně zkreslení extrémními hodnotami. Penzijní výdaje jsou relativně silněji závislé na demografické struktuře, nepenzijní výdaje naopak na fázi ekonomického cyklu. Mezi determinantami sociálních výdajů u původních a nových členských zemí EU je rozdíl pouze v efektu demografické struktury, který je v případě nových zemí slabší. Model dobře vysvětluje mezinárodní rozdíly v úrovni sociálních výdajů a vývojové tendence v průběhu sledovaného období.
|
|
|
Solidarita a sociální spravedlnost ve společnosti
Kankrlík, Tomáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku sociálního státu, který se má v dnešní době na straně jedné sympatie svých příznivců, na straně druhé čelí silné kritice. Klade si za cíl zhodnotit vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP ve vybraných evropských zemích, jimiž jsou Švédsko, Německo a Velká Británie. V rámci řešení této otázky se práce nejprve zabývá teorií sociálního státu a přibližuje státní zásahy uplatňované při výkonu sociální politiky. Dále poukazuje na nepříznivé účinky programů sociální politiky. V praktické části práce analyzuje sledované země z hlediska struktury sociálních výdajů, jejich podílu na HDP a růstu HDP v daném období. Zaměřuje se na vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP, přičemž ve všech třech případech dochází na základě korelační analýzy k závěru, že se nepodařilo prokázat závislost sledovaných veličin. Na závěr práce nabízí zhodnocení vztahu podílu sociálních výdajů na HDP a míry nezaměstnanosti, kde se závislost obou ukazatelů potvrdila.
|
|
|
Srovnání evropských sociálních modelů z hlediska jejich udržitelnosti
Trousilová, Jana ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Křížek, Josef (oponent)
Sociální politiky v jednotlivých zemích EU se vzájemně liší, ale ve svém jádru jsou založeny na sdílení základních, sociálních a společenských hodnot. Podle míry účasti státu v sociální praxi jsou rozlišovány 3 resp. 4 ideální typy sociální politiky definované Esping-Andersenem. Existují konkrétní ukazatele jako např. hospodářský růst, míra nezaměstnanosti či úroveň sociálních výdajů, kterými lze jednotlivé typy identifikovat a rozlišovat míru účasti státu. Cílem mé práce bude provést analýzu evropských sociálních modelů a rozlišit sociální chování států, které jednotlivé modely uplatňují (Švédsko, Německo, Velká Británie a Španělsko). V práci vymezím welfare state, sociální politiku EU a jejich vývoj. Definován bude Evropský sociální model a při určité abstrakci budou identifikovány podstatné znaky jednotlivých sociálních politik ve vybraných evropských zemích tak, aby bylo možno určit ke kterému myšlenkovému konceptu v typologii sociálních politik se nejvíce blíží.
|
|
| |
|
|
Krize a perspektivy sociálního státu
Černá, Pavlína ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje krizi sociálního státu, která mnoha zemím způsobuje problémy v oblasti veřejných financí a zhoršuje jejich hospodářskou situaci. Porovnává dvě skupiny zemí, které vynakládají nejvyšší a nejnižší sociální výdaje ve vztahu k HDP v rámci členských zemí OECD s podobnou ekonomickou úrovní. Sleduje rozdíly v jejich hospodářské situaci a demografickém vývoji. Práce se dále věnuje příčinám krize a uvádí příklad úspěšné ekonomické reformy, která výrazně omezila rozrůstání sociálního státu a nastartovala hospodářsky velmi úspěšné období. Výsledky analýzy spolu s příkladem reformy přinášejí návrhy pro řešení krize sociálního státu liberální cestou.
|
host ::
RSS.