|
|
Sociální preference a interakce antilopy losí v období porodů
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Antilopa losí (Taurotragus oryx) patří mezi největší antilopy světa. Základní sociální skupinu tvoří několik matek s mláďaty, dospělí samci se přidávají pouze na období říje. Ve stádě je založena dominanční hierarchie, která eliminuje silné negativní střety především mezi samicemi. Kromě agonistických interakcí probíhají mezi jedinci i afiliativní interakce, které příznivě působí na vztahy ve stádě. Cílem práce je shrnout dosavadní studie zabývající se sociální strukturou a chováním antilopy losí se zaměřením na afiliativní, mateřské a agonistické interakce ve stádě. Experimentální část se soustředí na preference samic pro volbu nejbližšího partnera, zda je výběr ovlivněn věkem, příbuzností či mateřským stavem samice. Data byla získána přímým pozorováním stáda antilopy losí na farmě v Lánech pomocí skanů vybraných samic po 15 minutách. Byly měřeny vzdálenosti mezi nimi a ostatními členy stáda. Rovněž bylo zaznamenáváno vybrané sociální chování jakýchkoli dvou jedinců ve stádě metodou all occurence sampling. Z analýzy dat bylo zjištěno, že nejvíce (98,77 %) interakcí bylo negativních, samice preferovaly bezkontaktní agonistické interakce, tedy hrozbu a ústup. Olizování se mnohem častěji vyskytovalo mezi matkou a mládětem než v jiných skupinách, kde bylo hodnoceno jako afiliativní interakce. Výsledky...
|
|
|
Sociální vztahy ve feralních populacích kopytníků v závislosti na podmínkách prostředí
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Adaptace zdivočelých kopytníků na podmínky života ve volné přírodě je podstatným tématem, ať už z hlediska jejich výskytu mimo původní areál rozšíření, nebo vlivu tohoto nepůvodního prostředí na jejich chování. Cílem mé práce je odpovědět na stanovené hypotézy týkající se sociálních vztahů v přírodě žijících kopytníků v porovnání s jedinci žijícími v zajetí a jejich vztahu k prostředí. Práce blíže zkoumá význam a míru interindividuálních interakcí (hierarchie, agresivity a přátelského chování), a porovnává toto chování u jedinců ferálních oproti jedincům chovaným v zajetí. Mezi hlavní výsledky řadím zjištění, že u domácích populací dochází k zamezení obvyklé sociální organizace, což se může projevit výrazným omezením v utváření určitého typu sociálního uskupení u jedinců ferálních - creches u ferálních koz. V případě behaviorálních adaptací na prostředí bylo patrné zvýšení efektivity rozmnožování u jedinců domácích, které přetrvávalo i u jedinců ferálních. U poměru pohlaví nebyla nalezena žádná souvislost mezi preferovaným pohlavím v závislosti na životě v zajetí či přírodě. Co se týče interindividuálních interakcí, došla jsem k závěru, že agresivita a přátelské chování mají vyšší frekvenci výskytu u jedinců držených v zajetí oproti jedincům ferálním. Do budoucna by bylo zajímavé zabývat se blíže adaptacemi...
|
|
| |
|
|
Sociální organizace a systémy párování u rodu Myotis
Wnuková, Lucie ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V řádu letounů (Chiroptera) se setkáváme se širokou škálou sociálních organizací a párovacích systémů. Nejrozšířenější je polygamie, pro kterou je charakteristická chybějící otcovská péče. V mírném pásmu dochází k sezónním změnám klimatu, které ovlivňují socialitu a páření letounů, dochází u nich k tzv. temperátnímu cyklu, stejně je tomu i u naších druhů rodu Myotis. V letním období žijí samice v mateřských koloniích aby usnadnily odchov mláďat. U všech naších druhu tohoto rodu samice rodí jedno mládě. Úkryty mateřských kolonií jsou tvořeny např. ve stromových dutinách, budovách či různých štěrbinách. Původně jeskynní druhy, Myotis myotis a M. blythii v naších podmínkách obývají lidská stavení. Počet jedinců v kolonii je různý a odvíjí se od typu úkrytu, který daný druh obývá. U samic druhu M. bechsteinii, M. nattereri a M. daubentonii dochází k rozpadu kolonie na několik podskupin s čím souvisí využívání několika úkrytů, tzv. fission-fusion sociální organizace. I když samci jsou v tomto období solitérní, můžeme se s nimi setkat také ve společných shlucích se samicemi, a nebo v čistě samčích skupinách. K páření dochází většinou na podzim po rozpadu mateřských kolonií, nejčastěji během swarmingu. V zimě se jedinci uchylují k hibernaci na zimovištích, kterými jsou nejčastěji podzemní prostory. U málo...
|
|
|
Popisné sledování sociálního chování skupin morčat
TŮMOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit a vyhodnotit sociální interakce a aktivity morčat (Cavia aperea var. porcellus) v průběhu 24 hodin. Bylo sledováno 5 skupin krátkosrstých morčat plemene hladké s různou skladbou věku. Morčata byla natáčena kamerou, následně byly zhotovené videozáznamy vyhodnoceny za pomoci etogramů a slovního popisu sociálního chování jednotlivých jedinců. Zápis činností do předem připraveného etogramu probíhal v intervalu 1 minuty po dobu 24 hodin. Jednalo se o příjem krmiva, odpočinek (včetně spánku), pohyb a komfortní chování. Celkem proběhlo pozorování osmnácti morčat v pěti skupinách. Morčata jsou nekonfliktní zvířata, tvoří stálé a dobře fungující skupiny. Nebyla zaznamenána žádná výrazná agrese, výjimkou byly pouze drobné konflikty způsobené věkovým rozdílem, spory kvůli potravě nebo vzájemnému vyrušování při spánku. Dominantní byly starší samice, které si držely své místo u krmení. Bylo zjištěno, že nejvíce se morčata věnovala odpočinku, který jim zabral průměrně polovinu dne (726 minut). Příjem krmiva činil 590 minut, tedy 41 %. Pohyb tvořil 84 minut (6 %), výrazně aktivnější byli mladší jedinci a samec, který byl v chovném zařízení se dvěma samicemi. Komfortní chování bylo prováděno 41 minut (3 %), jedinci o sebe pečovali i navzájem.
|
|
| |
|
|
Reproduction of domestic horses (Equus caballus): The effects of inbreeding, social environment and breeding management
DUBCOVÁ, Jana
This thesis is focused on horse social behaviour and reproduction under human management. First part of the thesis covers issues about reproduction influenced by humans, breeding in restricted areas and artificial processes which can interfere or threaten the domestic horse population survival. These issues are described in lifetime order from conception, through lactation and maternal investment up to weaning, and on the background of detailed information about particular individuals. The second part is focused on social interactions and forming dominance hierarchy within the groups of domestic horses.
|
|
|
Rozvoj prosociálního chování v mateřské škole
HLAVOVÁ, Martina
Cílem práce je poukázat na možnosti mateřské školy při formování prosociálních postojů a chování u dětí předškolního věku a pokusit se ověřit účinnost jiné časové formy působení na děti než denní. Teoretická část se zabývá socializací dítěte v prostředí mateřské školy s akcentem na sociální učení a vztahy mezi vrstevníky a upozorňuje na význam empatie pro budování sociálních vztahů ve třídě MŠ. V praktické části je realizován dlouhodobý projekt na půl roku, ve kterém byly jedenkrát týdně děti vyučovány prosociálnímu chování pomocí dramatických her a prací s příběhy. V závěru je vyhodnocena účinnost projektu.
|
|
|
Etologická studie buvolů (Bubalis bubalis)
NOVÁKOVÁ, Ivana
Chov vodních buvolů (Bubalus bubalis) se z centra jejich domestikace- Indie začal v průběhu let rozšiřovat do celého světa, především díky jejich pracovitosti, poddajnosti a odolnosti vůči chorobám. Buvoli jsou v současné době čím dál více chovaní ve farmových chovech zejména za účelem produkce mléka a masa. Na farmách jsou tak často chováni v podmínkách navržených pro skot a tím dochází ke snížení reprodukční užitkovosti či k nepřirozeným projevům sociálního či mateřského chování. Diplomová práce je zaměřena na etologii vodních buvolů chovaných v polopřirozených podmínkách zoologické zahrady. Poznatky plynoucí z etologie vodních buvolů chovaných v ZOO Dvorec by mohly přispět k tvorbě lepších podmínek pro tato zvířata chovaných na farmách a tím ke zlepšení jejich celkové užitkovosti.
|
|
|
Etogram hraboše Güntherova (Microtus guentheri) se zaměřením na sociální prvky chování
BRIXOVÁ, Lenka
Předkládaná diplomová práce obsahuje podrobný popis jednotlivých prvků sociálního chování hraboše Güntherova, od agonistických, přes investigativní a přátelské až po reprodukční. Každý z pozorovaných prvků chování je zasazen do kontextu, interpretován a porovnán s chováním uváděným u jiných druhů hrabošů, případně dalších hlodavců. Výsledkem je podrobný etogram, který bude moci být využit pro budoucí etologické studie tohoto druhu.
|
host ::
RSS.