Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Veřejná služba jako příležitost k návratu na trh práce
Horynová, Radmila ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Tato práce "Veřejná služba jako příležitost k návratu na trh práce" se věnuje tématu veřejné služby, která je nabízena příjemcům dávek hmotné nouze jako dobrovolná možnost k navýšení sociálních dávek. Zaměřuje se na otázku, zda může být veřejná služba pro dlouhodobě nezaměstnané prostředkem k uplatnění na trhu práce. V teoretické části jsou představeny různá pojetí práce, je zdůrazněn význam práce pro člověka z hlediska lidských potřeb, základního práva a zároveň svobodné volby. Práce se věnuje problému nezaměstnanosti a zmiňuje důsledky při ztrátě zaměstnání. Seznamuje s vývojem nezaměstnanosti, politikou trhu práce, zaměřuje se na sociální politiku v oblasti pomoci osobám v hmotné nouzi, na kterou navazuje výkon veřejné služby. Tato práce se snaží komplexně přiblížit plnění veřejné služby na Děčínsku. V praktické části autorka provádí průzkum a srovnává hodnocení veřejné služby z pohledu čtyř kategorií. Tyto kategorie zastupují pracovníci Úřadu práce ČR, kteří veřejnou službu nabízejí, organizátoři veřejné služby, osoby, které veřejnou službu vykonávají a nezaměstnané osoby, které veřejnou službu odmítají. Ve srovnání těchto kategorií se autorka snaží odhalit, zda je tato služba řešením pro dlouhodobě nezaměstnané v uplatnění na trhu práce a mapuje problematická místa v aplikování veřejné služby...
Zvyšují sociální dávky porodnost? Analýza pro Českou Republiku
Frejlich, Petr ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce analyzuje vliv jednotlivých faktorů na porodnost v České republice s důrazem na efekt sociálních dávek. Na základě získaných dat práce odhaduje základní a doplňující ekonometrické modely se mzdami mužů a žen. Základní modely jsou odhadované na datasetu, který je složený z dat z období 2004:01 -- 2013:12. Dále jsou odhadované doplňující modely sestavené z dat z období 2004:01 -- 2012:03. Jako hlavní determinanty vysvětlované proměnné (porodnost) jsou uvedeny mzdy mužů, mzdy žen, nezaměstnanost mužů, nezaměstnanost žen, přídavky na děti, rodičovský příspěvek, porodné, sociální příplatek a vzdělání žen. Determinanty porodnosti jsou určeny na základě výchozích studií a Beckerovy teorie poptávky po dětech. Výsledky odhadnutých modelů ukazují, že ve zkoumaném období má většina sociálních dávek pozitivní vliv na porodnost.
Životní situace rodin dlouhodobě žijících na dávkách sociální pomoci
BERANOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá problémem životních podmínek rodin dlouhodobě žijících na dávkách sociální pomoci. Hlavním cílem práce bylo prostřednictvím případových studií popsat životní situaci vybraného vzorku rodin žijících v závislosti na státním systému sociální ochrany se zaměřením na sociální podmínky života těchto rodin. Dílčím cílem práce bylo postihnout také případnou souvislost životních podmínek rodin s výskytem sociálně patologických jevů a trestné činnosti v těchto rodinách. V rámci kvalitativního výzkumu jsem pro získání dat použila metodu zúčastněného pozorování a rozhovor pomocí návodu. Pozorování probíhalo v průběhu návštěv rodin a rozhovorů s jednotlivými členy rodiny. Rozhovory byly zaměřeny na několik předem stanovených témat. Z dat získaných na základě pozorování a rozhovorů se členy rodin jsem sestavila čtyři případové studie. Následné porovnání případových studií ukázalo souvislost mezi životem rodin v závislosti na finanční podpoře státu a výskytem negativních jevů jakými jsou trestná činnost a závislost na návykových látkách. Tyto jevy negativně ovlivňují mezilidské vztahy v rámci rodin, přispívají k psychické a emocionální devastaci jejích členů a narušují fungování rodiny jako celku. Dále lze konstatovat, že zkoumané rodiny žijí díky nízké finanční podpoře státu ve stavu příjmové chudoby. Jejím důsledkem je určitý stupeň izolovanosti rodin od jejich sociálního okolí. Trestná činnost a sociálně patologické jevy sociální izolaci rodin ještě umocňují. Rodiny se pokouší řešit řadu existenčních problémů, především v oblasti bydlení a zaměstnání. Tyto problémy řeší sami nebo za pomoci širší rodiny. Jejich snahy však z různých důvodů nejsou úspěšné. Jsou tedy i v těchto oblastech odkázány na pomoc a podporu z vnějšího okolí, které se jim v současnosti nedostává.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.