|
|
Moravský venkov ve světle sčítání lidu 2011
Stonawská, Kateřina
Dnešní široká veřejnost má pocit, že termínu venkov rozumí, a přesto univerzálně platnou definici nalézt nelze. Pro řadu odborníků, ústřední instituce státní či veřejné správy i pro orgány Evropské unie je přesné definování venkova zcela nepostradatelné, avšak ne vždy je postupováno koherentně a výsledky tudíž nejsou vždy jednoznačné a homogenní. Přístupy k vymezení venkova vycházejí většinou z kvantitativního nebo kvalitativního ukazatele, případně z kombinace více ukazatelů (počet obyvatel, hustota osídlení nebo nejrůznější socioekonomické indikátory), na jejichž základě lze definovat venkovská a městská sídla či oblasti. Stále více se však dostává do popředí diferenciace venkova na základě měkkých faktorů a subjektivních definic, které se mohou značně lišit. Přesto lze identifikovat některé společné ukazatele, které mají jednotlivé přístupy společné. A právě o to se pokouší předkládaná disertační práce - pomocí dat získaných ze sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, se snaží vytvořit metodologii, pomocí níž by mohl být moravský venkov typizován. Primárně se práce snaží nalézt řešení základního výzkumného problému: Jaký je současný moravský venkov? Vymezení území Moravy bylo realizováno na základě poznatků získaných rešerší odborné literatury a výsledků vědeckých studií spolu se syntézou historických map a map územně správního rozdělení České republiky. Vytvoření typologie venkova vychází z kvantitativního šetření cenzálních dat z roku 2011, které byly setříděny do tří skupin podle největší podobnosti v šetřených proměnných. Podle nejvýraznějších rozdílů v proměnných mezi skupinami a vazbou proměnných na rozvoj území byly kategorie venkovského prostoru označeny jako oblasti progresivní, deficitní a suburbánní. Pro podrobnější popis typologie moravského venkova byl realizován empirický výzkum, který využívá subjektivních technik (dotazníkový průzkum) a měkkých indikátorů (fotodokumentace v terénu, nezúčastněné pozorování) aplikovaných ve vybraných modelových oblastech. Podrobnější analýza území současně směřovala i k validaci stanovené typologie.
|
|
|
Dva pohledy na totéž město: porovnání metodologických přístupů sociologie města a sociální geografie
Huráňová, Eliška ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním metodologických přístupů české sociologie města a sociální geografie. Cílem práce je zjistit, zda si sociologové udržují specifický a od jiných oborů odlišný pohled na urbánní problematiku. V současnosti je poněkud složité od sebe rozlišovat ryze sociologické a sociálně geografické vědecké aktivity. Vzhledem k tomu je výzkumná část této práce zaměřena na analýzu závěrečných prací studentů, u nichž je zřejmé, jaký obor svými pracemi obhajují. Porovnání prací je založeno na sledování jejich témat, teoretických východisek, použitých metod, technik a povah závěrů. V závěru této práce jsou shrnuty výsledky výzkumu doplněné o komentář k současnému stavu sociologie města v Česku. Klíčová slova: sociologie města, urbánní sociologie, sociální geografie, město, metodologie
|
|
| |
host ::
RSS.