|
|
Abundance of and threats to the snow leopard in various regions of its occurrence
Valentová, Kamila ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Sněžný leopard (Panthera uncia) patří mezi ohrožené druhy se stále klesajícími počty přežívajících jedinců. Tato práce se snaží poukázat na hlavní faktory ohrožující jeho přežití s ohledem na jednotlivé země jeho výskytu: Čínu, Bhútán, Nepál, Indie, Pákistán, Afghánistán, Tádžikistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Rusko a Mongolsko. Pro zachování dosud žijící populace sněžného leoparda je nezbytné znát jeho rozšíření na jednotlivých lokalitách. V této práci jsou uvedeny dosavadní dostupné údaje o jeho celosvětovém rozšíření. Tajnůstkářský způsob života sněžného leoparda velmi ztěžuje způsoby měření jeho abundance. Dalším cílem této práce je snaha shrnout dosavadní metody (průzkum za pomocí znaků, metoda zpětného záchytu, poměr biomasy predátor-kořist či genetické analýzy) používané pro odhady jeho početnosti, pokusím se mezi sebou jednotlivé metody srovnat s poukázáním na některé provedené studie. Práce se také zaměřuje na jejich výhody a nevýhody a za jakých podmínek je vhodné je použít. Klíčová slova: leopard sněžný, abundance, ohrožení, celosvětové rozšíření, zachování
|
|
|
Implication of snow leopard distribution, population dynamics and landscape genetics, and prey preference for its conservation in Nepal
Shrestha, Bikram ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá ohroženým velkým druhem savců - sněžným levhartem, jeho rozšířením, populační dynamikou, genetikou a konektivitou krajiny, trofickou ekologií a konflikty sněžným levhartem a člověkem v nepálském Himálaji: Národní park Sagarmatha (SNP), Dolní Mustang (LM) a Upper Manang (UM) v Annapurna Conservation Area, během let 2014-2016. V případě studie levhartů sněžných jsme použili údaje získané z fotopastí, genetické analýzy trusu a sledování čerstvých pobytových známek a škrábanců, zatímco přímé odpočty byly použity ke studiu hlavní kořisti, nahura modrého a tahra himálajského. Ve studii 1 jsme pomocí modelu MaxEnt hodnotili determinanty vhodnosti stanovišť levhartů sněžných a mapovali rozšíření vhodného prostředí pro levharty sněžné v Nepálu. Nadmořská výška a roční průměrná teplota jsou důležitými společnými faktory, které přispívají k vhodnosti stanoviště levharta sněžného ve studované oblasti, což je indikováno jak procentním příspěvkem proměnných prostředí, tak testem Jackknife z modelu MaxEnt. Zdá se, že tu hrají roli i některé další neobvyklé faktory, které byly důležité alespoň v jedné z analýz. Byly to: vzdálenost od silnice a srážky v nejsušším měsíci, ale jejich důležitost je třeba zvažovat opatrně. Ve studii 2 prezentujeme naše pozorování spolu s dalšími publikovanými údaji...
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Abundance of and threats to the snow leopard in various regions of its occurrence
Valentová, Kamila ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Sněžný leopard (Panthera uncia) patří mezi ohrožené druhy se stále klesajícími počty přežívajících jedinců. Tato práce se snaží poukázat na hlavní faktory ohrožující jeho přežití s ohledem na jednotlivé země jeho výskytu: Čínu, Bhútán, Nepál, Indie, Pákistán, Afghánistán, Tádžikistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Rusko a Mongolsko. Pro zachování dosud žijící populace sněžného leoparda je nezbytné znát jeho rozšíření na jednotlivých lokalitách. V této práci jsou uvedeny dosavadní dostupné údaje o jeho celosvětovém rozšíření. Tajnůstkářský způsob života sněžného leoparda velmi ztěžuje způsoby měření jeho abundance. Dalším cílem této práce je snaha shrnout dosavadní metody (průzkum za pomocí znaků, metoda zpětného záchytu, poměr biomasy predátor-kořist či genetické analýzy) používané pro odhady jeho početnosti, pokusím se mezi sebou jednotlivé metody srovnat s poukázáním na některé provedené studie. Práce se také zaměřuje na jejich výhody a nevýhody a za jakých podmínek je vhodné je použít. Klíčová slova: leopard sněžný, abundance, ohrožení, celosvětové rozšíření, zachování
|
|
|
Úspěšnost chovu irbise, resp. levharta sněžného (Uncia uncia) v zoologických zahradách.
FIALA, Václav
Levhart sněžný, přesněji irbis (Uncia uncia) patří mezi nejohroženější druhy. Příčin drastického poklesu populace za posledních dvacet let je mnoho. K nejvýznamnějším patří především úbytek přirozeného prostředí a kořisti, pytláctví, agropastevectví a s ním související konflikty s domorodci a v neposlední řadě špatná legislativa v některých zemích. Ačkoli se ochrana v posledních letech zlepšila, je stále zapotřebí zvyšovat její efektivitu a to zejména v legislativě. K významným nástrojům ochrany patří chov v lidské péči. Aby byl účinný, je potřeba porozumět faktorům ovlivňujících úspěšnost chovu. Cílem této práce bylo především zhodnotit úspěšnost chovu irbise v zoologických zahradách světa (vyjma Asie) z dat získaných z plemenné knihy. Dále popsat podmínky chovu v České republice a vymezit hlavní faktory určující úspěšnost odchovu mláďat. Na základě studia plemenné knihy byly zjištěny následující skutečnosti: zpočátku byly značné výkyvy v úspěšnosti odchovu mláďat, což bylo dáno nízkým zastoupením zoologických zahrad. Se vzrůstem natality stoupá současně i mortalita. Průměrná úspěšnost činí 56,47 %. Procento úmrtí je tedy stále vysoké. Podmínky chovu v zoologických zahradách České republiky odhalily, že úspěšnost chovu negativně ovlivňuje zejména vysoká vlhkost a špatně sestavená dieta.
|
host ::
RSS.