|
|
Problematika smrkových monokultur v souvislosti s výskytem kůrovců v NP Šumava s aplikací do výuky
Kadeřávková, Lucie ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku smrkových monokultur v souvislosti s výskytem kůrovců v NP Šumava. Cílem práce je nejen sjednotit a zpřehlednit informace, ale také, což je mnohem důležitější, zjistit povědomost o daném tématu u žáků devátých tříd základní školy. Zároveň odhaluje, jaký mají žáci přehled o souvisejících problémech a jaký zastávají názor k řešení situace. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž teoretická se dále dělí do osmi kapitol, které se věnují historii šumavských lesů, smrkovým monokulturám s bližším přihlédnutím ke smrku ztepilému, dále rozdílům mezi přirozeným a hospodářským lesem či jedinečnosti pralesa Boubín. V jedné z kapitol se dozvíme blíže něco o orkánu Kyrill a jeho následkům a v návaznosti na to následují informace o kůrovcových kalamitách a o samotném lýkožroutu smrkovém. Poslední dvě kapitoly nám pak přibližují možnosti řešení problémové situace s přihlédnutím na nejčastěji využívaná opatření a také se podíváme na to, jak vypadá aktuální situace v šumavských lesích s perspektivou do budoucna. Praktická část se z velké části skládá z dotazníkového šetření, které probíhalo u žáků devátých tříd Základní školy Národní 1018 v Prachaticích za účelem zjistit jejich informovanost o daném tématu. Výstupem práce je navrhnutí možností využití dané...
|
|
|
Porostní klima v jedlo-bukovém clonném kotlíku
Vajda, Michal
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení porostního klimatu v jedlo-bukovém porostu vysazeném ve clonném kotlíku v dospělém smrkovém porostu na ekosystémové stanici Rájec (Drahanská vrchovina) ve vegetačním období (květen -- říjen) roku 2014. Na jedlo-bukový porost ve clonném kotlíku dopadalo v průměru za celé vegetační období pouze 11 % FAR dopadající na dospělý smrkový porost. Ve vertikálním profilu jedlo-bukového porostu pod clonou dospělého smrkového se teplota vzduchu snižovala směrem k zemskému povrchu. Srovnáním hodnot teploty vzduchu ve výšce 2 m nad zemí v dospělém smrkovém porostu a v jedlo-bukovém porostu ve clonném kotlíku bylo zjištěno, že teplota vzduchu v jedlo-bukovém porostu byla nižší než ve smrkovém porostu. Relativní vlhkost vzchuchu ve výšce 2 m nad zemí v jedlo-bukovém porostu ve clonném kotlíku byla nižší než relativní vlhkost vzduchu ve stejné výšce v dospělém smrkovém porostu. Úhrn podkorunových srážek za vegetační období byl v jedlo-bukovém porostu ve clonném kotlíku a v dospělém smrkovém porostu nižší než úhrn srážek nad korunovou vrstvou dospělého smrkového porostu. Úhrn podkorunových srážek byl vyšší v jedlo-bukovém porostu ve clonném kotlíku než v dospělém smrkovém porostu -- rozdíl činil téměř 17 %. Analýza porostního klimatu v jedlo-bukovém porostu ve clonném kotlíku pod clonou dospělého smrkového porostu prokázala, že přestavba smrkové monokultury na les blízký přírodě metodou skupinové seče clonné je vhodná, protože takto vysazený jedlo-bukový porost se vyvíjel ve vhodných světelných i vláhových podmínkách.
|
|
|
Potenciál a limity dosažení podílu melioračních a zpevňujících dřevin přirozenou obnovou na LHC J.M. Schlik-Vokšice
Bíšek, Tomáš
Náplní práce bylo zhodnotit potenciál vtroušených a přimíšených melioračních, zpevňujících dřevin (do 15 %) ve smrkových porostech na svěžích dubobučinách (3S). Pro výzkum bylo vybráno 5 porostů na LHC J. M. Schlik-Vokšice, v nichž bylo analyzováno: hustota zmlazení, výška zmlazení a poslední výškový přírůst zmlazení v závislosti na kruhové výčetní základně. Hustota zmlazení byla dále analyzována v závislosti na vzdálenosti od mateřského stromu a počtu mateřských stromů na ploše. Z měření bylo zjištěno, že pod ochranou mateřského porostu na SLT 3S největší potenciál zmlazení vykázal buk, u kterého hustota zmlazení dosahovala průměrně 48778 ks.ha-1, ostatní dřeviny (smrk, dub zimní, dub červený) hustotou zmlazení nepřekročily 2500 ks.ha-1. Pro buk je optimální výčetní základna 19 až 26 m2.ha-1 a kritická hodnota výskytu 32 m2.ha-1. Nejhustěji buk zmlazuje 7 m od mateřského stromu (až 80000 ks.ha-1) a nad 20 m se téměř nevyskytuje. Výsledky této práce prokazují, že daného podílu MZD na SLT 3S je možné zčásti dosáhnout také pomocí přirozené obnovy, avšak pouze u buku a dubu červeného.
|
host ::
RSS.