|
|
Uchycení a růst smrků během spontánní sukcese a technické rekultivace na výsypkách po těžbě uhlí
Spurná, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Uhlí je nejvýznamnější energetická surovina těžená u nás. Jeho těžba představuje obrovský zásah do krajiny. Cílem práce je porovnání uchycení smrků a jejich růst během spontánní sukcese a rekultivace na výsypkách vzniklých po ukončené těžbě uhlí. Studované nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánním porostem skládajícím se zejména z vrby jívy (Salix caprea), břízy bělokoré (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula L.). Rekultivovaná plocha je tvořena zásadně výsadbou smrkem ztepilým (Picea abies). V této práci je studována hustota lokalit, věková a výšková struktura, položení na terénních vlnách a vzdálenost od okraje výsypky. Smrky jsou zároveň zmapovány pomocí GPS. Hustota smrků na rekultivovaných plochách je výrazně vyšší než na sukcesi, ale smrky rostou pomaleji. Na nerekultivovaných plochách je rychlejší růst již uchycených smrků než na plochách rekultivovaných. Výsledky ukazují vyšší uchycení smrků na svazích vln, zejména pak na severní závětrné straně vln, než v úžlabí nebo na vrcholech. Výsledky ukazují na možnost podsadby sukcesních ploch klimaxovými dřevinami jako na perspektivní způsob rekultivace. Klíčová slova: smrk, sukcese, rekultivace, uchycování stromů, hustota stromů
|
|
|
Analýza metod pro stanovení vlhkosti dřeva nedestruktivními metodami
Změlík, Jiří ; Zach, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je analýza a porovnání vlhkoměrů vzhledem k jejich ceně, dostupnosti a použitelnosti. V teoretické části byly porovnány dostupné typy vlhkoměrů na základě jejich principu funkce. Následně byly podrobněji porovnány odporové, kapacitní a mikrovlnné přenosné vlhkoměry. Posuzovaných vlhkoměrů bylo pět, tři z řad kapacitních a po jednom z odporových a mikrovlnných. Měření bylo provedeno na dřevinách buku a smrku za gravimetricky známé vlhkosti, která se pohybovala od extrémně nízkých hodnot až po hodnoty extrémně vysoké (i mimo doporučení výrobce). Hodnocení metod bylo provedeno podle Saatyho metody. Vlhkoměry byly následně vybrány dle optimalizace. Po experimentální části byly určeny vhodnosti jednotlivých metod, jejichž pořadí bylo: kapacitní, následně odporová a nejhůře mikrovlnná.
|
|
|
Analýza akustických vlastností inovovaných materiálů na bázi dřeva
Svojanovský, Jan ; Nop, Patrik (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Obsahem práce je zkoumání inovačních materiálů na bázi dřeva z akustického hle-diska, tedy vliv vnitřní struktury daného dřevěného materiálu na veličiny jako rychlost šíření zvuku, jeho akustický odpor nebo na jeho akustickou konstantu. Cílem bylo posoudit vzorky, každý vyroben a zpracován jiným způsobem. Byly změ-řeny hmotnosti a rozměry vzorků. Pomocí ultrasonic timeru byly změřeny časy zvukových impulzů procházejících všemi vzorky ve všech jejich osách, aby byl pozorovatelný vliv vlá-ken na rychlost zvuku v materiálu. Dále se určily ostatní veličiny popisující akustiku mate-riálu. Všechno měření probíhalo za pokojových podmínek (pokojové vlhkosti), šest náhod-ných vzorků bylo přeměřeno po dvou týdnech umístěných v klimatizaci s výrazně menší vlhkostí vzduchu. V závěru byly všechny vzorky porovnány jak mezi sebou, tak i s materiály běžně po-užívanými na výrobu hudebních nástrojů nebo akustických prvků. Ke každému vzorku bylo připsáno případné využití v hudebním odvětví.
|
|
|
Ověření experimentální metodiky vyhledávání hnilob založené na impedanční tomografii v porostech smrku ztepilého (Picea abies L.)
Vincour, Matěj
Bakalářská práce je zaměřena na zjišťování zdravotního stavu smrku ztepilého (Picea abies L.), který je v současné době silně ohrožován biotickými a abiotickými vlivy. Pro detekci zdravotního stavu dřevin jsou využity diagnostické nedestruktivní přístroje. Vlastní měření bylo prováděno na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, Polesí Habrůvka. Měřilo se akustickým tomografem, který je založen na průchodu zvukových vln a elektrickým impedančním tomografem, který naopak využívá pro detekci hnilob elektrický odpor. Pomocí těchto tomografů byla zjišťována přítomnost hniloby ve kmeni a její rozsah. Akustickým tomografem bylo naměřeno celkem 30 stromů a pomocí elektrického impedančního tomografu bylo naměřeno 15 stromů. Pro zjištění přesnosti měření elektrického impedančního tomografu byly výsledky porovnány s výřezy konkrétních stromů. Při měření akustickým tomografem byla pozorována změna rychlosti zvuku v důsledku poškození. Díky zjištění výskytu hnilob a dutin v kmeni je zároveň částečně zjišťována i stabilita stromu.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela svatého Jakuba Staršího v Omicích (okres Brno-venkov)
Tetur, Vladan
Předmětem bakalářské práce je určení stáří krovové konstrukce římskokatolického kostela sv. Jakuba Staršího v Omicích, pomocí dendrochronologické analýzy. V této práci je popsán standartní postup při dendrochronologickém datování od samotného odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po datování. Je zde také začleněn stavebně historický vývoj stavby, kde je snaha určit chronologicky vývoj celé stavby z historických literárních zdrojů. Krov kostela je převážně postaven z jedlového dřeva, až na dva staré vazné trámy, které jsou dubové a vazný trám zvonice který je ze smrku. Jedlové stromy použité na krov nad presbytářem byly smýceny na podzim nebo zimu roku 1874 nebo na zimu na počátku roku 1875. Dubové stromy použité na staré vazné trámy byly smýceny po roce 1765. Jedlové stromy nad hlavní lodí byly smýceny po roce 1917. Smrkový strom použitý na vazný trám zvonice byl smýcen na podzim nebo zimu roku 1927 nebo na zimu na začátku roku 1928. Stromy použité na krov zvonice se datovat nepodařilo. Díky dendrochronologickému datování jsme byli schopni doplnit nebo upřesnit historický vývoj kostela.
|
|
|
Povrchové úprava dřevěného obložení dřevostavby
Šindler, Miroslav
Povrchová úprava dřevěného obložení dřevostavby je téma, které se bude řešit v diplomové práci. Vzorky představující dřevěné obložení, které byly natřeny a poté vystaveny na dvou odlišných místech v různých klimatických podmínkách. První sada vzorků byla uložena v areálu Mendelovy univerzity v Brně a ta druhá ve městě Berkhamsted ve Velké Británii. Umístění jednotlivých vzorků probíhalo v areálu školy, kde nám byly zapůjčeny železné stojany, na kterých zůstaly vzorky po dobu dvou let. V průběhu již zmiňovaných let se provádělo měření na drsnost, světlostálost a lesk nátěrové hmoty s příslušnými přístroji. Vzorky, které byly umístěny ve Velké Británii, jsme vložili do předem připravených stojanů zhotovených z dubového dřeva a přeměřovali na počátku jejich vystavení, a také po ukončení experimentu. Daným experimentem se snažíme odhalit změny estetických a fyzikálně mechanických vlastností, které můžeme pozorovat u jednotlivých prken obložení. V naší práci se zabýváme především změnou barvy, a také drsnosti materiálu. Jelikož víme, že dřevo vystavené vnějším povětrnostním podmínkám je namáháno různými činiteli, jak už biotickými, tak abiotickými, struktura i vhled se za těchto podmínek postupem času mění. Na tyto změny má vliv i expozice daného výrobku, čili místo, kde je testovaná sada vzorků vystavena. Řešeny tedy budou změny týkající se barevnosti a drsnosti povrchu před a po ukončení dané expozice.
|
|
|
Porovnání klasických a současných povrchových úprav stavebně-truhlářských výrobků v exteriéru
Luňáček, Martin
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním klasických a současných povrchových úprav pro dokončování stavebně-truhlářských výrobků z akátu, dubu a smrku. Povrchové úpravy zastupují volská krev a vyjetý olej a pro současné povrchové úpravy byly použity pigmentové vodou ředitelné nátěrové hmoty, v závislosti na počasí, povětrnostních vlivech, orientaci na základní světové strany, přičemž se sledovaly celkové změny povrchu nátěrové hmoty. Práce je podložena experimentálním měřením na vzorcích. Tyto vzorky byly vystavovány po dobu 10 měsíců v exteriéru. Každý měsíc se prováděly tyto zkoušky: změna lesku, změna barevnosti. Jako protiklad exponovaným vzorkům byly udělány referenční vzorky, které byly uschovány v laboratoři za konstantních podmínek a bez přístupu světla.
|
|
|
Kvantifikace odchylek objemu dříví při jeho měření harvestory a rozbor jejich závislostí na vybraných faktorech
Lesák, Josef
V této práci je řešena problematika stanovení rozměrů dříví při jeho zpracování harvestory. Jsou zde analyzovány možné odchylky, jejich původ a výsledný vliv na výpočet objemu. Dále jsou zde rozebrány ostatní metody měření dříví, jako je ruční měření, nebo snímání rozměrů měřícími rámy na pilách. Důraz je kladen především na odchylky ve výpočetních vzorcích a zejména na rozdíly při stanovení odečtu kůry. Práce je podložena dvěma terénními měřeními ve smrkovém porostu, na kterých došlo celkem k zpracování šesti stromů na výřezy pomocí harvestoru. Ty byly následně převezeny na pilu ke standardní elektronické přejímce. Pro lepší představu o odchylkách byly tyto výřezy ještě dvakrát změřeny ručně a to před odkorněním a po odkornění.
|
|
|
Vyhodnocení změny struktury a prostorových vztahů dřevinného patra po revitalizaci rašeliniště na lokalitě Malá louka
Keller, Lukáš
Tato práce je zaměřena na průzkum prostorových vztahů vybraných druhů dřevin vyskytujících se na rašeliništi Malá louka a odhadu objemu dřevní biomasy, která vznikla samovolným vývojem za posledních přibližně 60 let až do revitalizačního zásahu v roce 2014. Práce používá data naměřená sestavou Fieldmap, která testuje pro zjištění prostorové závislost výskytu na vzdálenosti od vodní hladiny v horizontálním a vertikálním směru. K analýze prostorových vztahů byla použita knihovna spatstat v prostředí R. Z výsledků plyne, že bříza a olše je četnější v těsné blízkosti jezer a odvodňovacího systému a buk se vyskytuje spíše v sušších partiích lokality. Smrk je k přístupu k vodě indiferentní. Z rekonstrukce objemu dřevní masy vyplývá, že revitalizační zásah byl veden primárně vůči bříze.
|
|
|
Analýza variability tvorby xylému po obvodu kmene smrku ztepilého v rámci vegetačního období
Kašpar, Miroslav
Kašpar, M.: Analýza variability tvorby xylému po obvodu kmene smrku ztepilého (Picea abies L.) v rámci vegetačního období. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. 2017. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu variability tvorby xylému po obvodu kmene smrku ztepilého v rámci vegetačního období. Výzkum variability xylogeneze probíhal na výzkumné ploše v Rájci-Němčice. Hlavním úkolem je porovnat variabilitu tvorby xylému u stejně starých stromů během vegetačního období 2016. Odběry vzorků byly prováděny v týdenních intervalech od 31. března do 10. listopadu pomocí trephoru. Z odebraných mikrovývrtů se následně zhotovovaly trvalé preparáty. Získaná data byla porovnána s literárními zdroji zaměřenými na podobnou problematiku.
|
host ::
RSS.