Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Česká republika jako účastník řízení o nesplnění povinnosti vyplývající ze Smluv EU
Kučera, Václav ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce je částečně úvaha nad historickou a současnou podobou institutu řízení o nesplnění povinnosti, jež pro stát vyplývá ze Smluv, a zejména pak analýza účasti České republiky v tomto druhu řízení od jejího vstupu do Evropské unie. Řízení o nesplnění povinnosti státem je v práci představeno jako hlavní sankčně- kontrolní mechanismus v rámci unijního práva, jehož účelem je především zajistit, aby členské státy dodržovaly povinnosti, které přijaly v souvislosti se vstupem do EU, a aby unijní normy měly plný účinek. Na počátku je nastíněn historický vývoj právní úpravy řízení o nesplnění povinnosti, tzn. v práci se lze dočíst na základě jakého účelu a jakým způsobem byl tento kontrolní mechanismus prvotně zakomponován do primárního práva Evropských společenství, jak se jeho parametry postupně měnily a s jakými návrhy se v současné době pracuje ve snaze zajistit maximální efektivnost řízení. V práci je kladen důraz na podrobné představení a zhodnocení všech aspektů řízení. Jednotlivé kapitoly se tak postupně věnují otázce předmětu řízení, subjektům a jejich procesním právům v průběhu řízení, systému sankcí či účinkům rozhodnutí Soudního dvora v dané věci. Kontrolní a diskreční pravomoc vykonává v řízení o nesplnění povinnosti Komise, která je vedle členského státu jediným možným...
Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření
Pohunková, Hana ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Diplomová práce byla zpracována na téma Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření. Práce se skládá ze dvou hlavních částí -- části teoretické a části praktické, každá část je navíc rozdělena do několika kapitol. První teoretická část práce pojednává o smlouvách, kterými se zakládaly nebo měnily hlavní evropské instituce, dále se samostatně zabývá problematikou Lisabonské smlouvy a ve třetí kapitole pak popisuje pět hlavních institucí EU, tedy Parlament, Radu, Komisi, Soudní dvůr a Účetní dvůr. Praktická část práce byla zpracována na základě vlastního výzkumu, kterého se zúčastnily téměř dvě stovky respondentů a který byl zaměřen na zjišťování úrovně znalostí respondentů o institucích EU. Výsledky průzkumu jsou analyzovány pomocí grafů a tabulek a doplněny komentářem. V závěru práce jsou uvedeny možnosti a doporučení, které by měly pomoci vylepšit povědomí široké veřejnosti o správě EU.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.