Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bytový interiér pro nevidomé
Martineková, Daniela
Tato závěrečná práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část se převážně zaobírá rešerší úrovní zrakových postižení a orientací nevidomých v prostoru. V dalších kapitolách teoretické části se dozvíme o různých kompenzačních pomůckách, které ve svém každodenním životě mohou využít a požadavků na interiér a jeho zařizovací prvky. V druhé, praktické části se práce zaměřuje na mé návrhy pro omezení vybraných kolizních míst. Tyto návrhy jsou následně posouzeny nevidomým, panem Josefem Konečným. Následuje vyhodnocení funkčnosti a realizovatelnosti vybraných návrhů se závěrečnou diskusí a přínosem pro praxi.
Gender and Blindness in Literature
AMCHOVÁ, Olga
Slepota byla v literatuře zkoumána z různých úhlů pohledu a z různých kulturních prostředí v průběhu celé historie. Slepé postavy v literárních dílech mohou v rámci literárního kontextu fungovat jako symboly, metafory či reprezentace určitých stereotypů. Tato práce se zaměřuje na vztah a souvislost mezi slepotou, genderem a sexualitou ve vybraných literárních dílech. Tato diplomová práce zkoumá přijetí či odmítnutí genderových stereotypů ve vztahu ke slepotě, analyzuje a porovnává aspekty slepoty aplikované na gender hlavních hrdinů, zkoumá specifické genderové role a stereotypy a jejich vliv na vnímání slepoty v literárních dílech.
Design pro nevidomé
Zsigraiová, Ivana
Práce se zabývá designem výrobků a pomůcek určených pro nevidomé osoby a bydlením těchto osob. V první části je představen úvod do problematiky zrakového postižení, dále průzkum trhu s předměty pro zrakově postižené osoby a jejich cenová dostupnost. V další části jsou řešeny potřeby a požadavky nevidomých a jejich vliv na řešení interiéru a orientační systémy. Součástí práce je zhodnocení výsledků dotazníkového šetření, který je zaměřen na kompenzační pomůcky a bydlení nevidomých.
Kazuistika fyzioterapeutické péče o nevidomého pacienta s diagnózou stav po stehenní amputaci levé dolní končetiny
Hlaváčková, Anna ; Vláčilová, Ivana (vedoucí práce) ; Peržel´, Jozef (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o nevidomého pacienta s diagnózou stav po stehenní amputaci levé dolní končetiny. Cíl práce: Shrnutí teoretických poznatků a zpracování kazuistiky pacienta s danou diagnózou. Souhrn: Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, z obecné části a části speciální. Obecná část obsahuje teoretický popis diagnózy. Zahrnuje anatomii a kineziologii dolní končetiny. Nastíní informace spojené s protetikou a následnou rehabilitací z pohledu fyzioterapie. Dále se bude zabývat slepotou, jejími příčinami a možnostmi rehabilitační práce s pacientem. Ve speciální části bude zpracována kazuistika slepého pacienta s diagnózou stav po nadkolenní amputaci levé dolní končetiny. Bude uveden vstupní kineziologický rozbor, návrh krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu, přehled průběhu terapií, výstupní vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Kazuistiku jsem zpracovala v průběhu mé souvislé odborné praxe v Rehabilitační klinice Malvazinky v Praze. Klíčová slova: amputace, amputace dolní končetiny, slepota, rehabilitace, fyzioterapie, kazuistika
Nemoci zraku a sluchu u psů
Plocová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce se zabývá popisem vybraných nemocí zraku a sluchu. Aby bylo možné lépe pochopit jednotlivé nemoci a jimi způsobené poruchy, je zde nejprve popsána anatomie a fyziologie příslušných orgánů zraku a sluchu a umístění jejich center v mozku. Některá plemena mají díky své anatomické stavbě těla a genetickému založení predispozice k určitým nemocem nebo poruchám. Vybrané nemoci zraku a sluchu jsou popisovány z pohledu anatomického a případně fyziologického. Součástí popisu nemocí je také přehled klinických příznaků a projevů. Některé z vybraných nemocí jsou geneticky podmíněné a mohou se dědit z generace na generaci. U těchto dědičných nemocí jsou zde uvedeny možné kandidátní geny a jejich lokalizace. Dále uvádím vrozené nemoci, které mohou vznikat během prenatálního nebo postnatálního vývoje. Pro jednotlivá onemocnění uvádím tabulku s plemeny, u kterých se nemoc vyskytuje. Nemoci očí uvedené v této práci jsou většinou genetického původu, proto je zde podrobněji popsán genetický původ nemoci s případným názvem kandidátního genu, příslušnou mutací a jeho lokalizací. Zabývám se zde nemocemi primární luxace čočky (PLL), multifokální retinopatie (CMR), multifokální dysplazie sítnice (MRD), anomálie oka kolií (CEA), syndrom suchého oka a kudrnaté srsti (CKCSID), glaukom, progresivní retinální atrofie (PRA). Pro tyto dědičné nemoci je důležité, aby chovatelé eliminovali jejich výskyt důslednou plemenářskou prací. Nejčastějším onemocněním uší jsou otitidy, tzv. záněty uší. Tyto záněty mohou vést k poškození až k úplné ztrátě sluchu. Jako samostatnou kapitolu uvádím poruchu sluchu u dalmatinů, která je vázána na zbarvení srsti. Dále se zde zabývám neurologickými projevy ušního onemocnění, komplikací spojenou s totální ablací zvukovodu a osteotomií bully, patologickými změnami ucha při vrozené poruše MPS (mukopolysacharidoza), poruchami vnitřního ucha a rovnovážného ústrojí. Závěrem je třeba uvést, že díky nejnovějším poznatkům jsou nemoci lépe popsány a je dosaženo lepšího rozpoznání nemocí a jejich příčin, ale jejich prevence je závislá na původu nemoci. Pro nemoci získané je důležité zajistit pro psy welfare podmínky, zatímco pro nemoci dědičné je nezbytná negativní selekce v příslušném chovu postiženého plemene.
Postavení dítěte s handicapem v kolektivu předškolních dětí.
HOLKUPOVÁ, Martina
Předkládaná bakalářská práce nese název ?Postavení dítěte s handicapem v kolektivu předškolních dětí?. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická se člení na tři kapitoly. První kapitola popisuje vývojové zvláštnosti předškolního věku, druhá část se zabývá problematikou mentální retardace, její charakteristikou, etiologii a klasifikací. Přibližuje psychické zvláštnosti mentálně postižených dětí a jejich edukaci v běžné i speciální mateřské škole. Třetí část se věnuje problematice slepoty, jejímu rozdělení a etiologii. Přibližuje diagnózu anoftalmií, zaměřuje se na vývojové odlišnosti slepého dítěte předškolního věku a jeho edukaci. Praktická část přináší výsledky kvalitativního šetření. Metody použité v tomto šetření jsou pozorování, projektivní a sociometrická metoda. Předmětem šetření bylo zjistit postavení dvou těžce handicapovaných dětí v kolektivu dětí intaktních, sledování typických projevů chování těchto dětí a jejich možný vliv na vztahy ve třídě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.