Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příprava jedlých antimikrobiálních obalů
Kozubová, Petra ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci jedlých obalů. Jedlý obal se skládá ze dvou komponent. Z antimikrobiální složky a základu. Úkolem obalu je poskytnou ochranu před mikrobiálním napadením a prodloužit trvanlivost produktu. Jako antimikrobiální složka byly zvoleny vodné a olejové extrakty různých bylin (máta, kopřiva, levandule, skořice, hřebíček, vanilka, zázvor a rýmovník). Pro lepší aplikaci byly navíc olejové extrakty enkapsulovány do liposomů. U připravených extraktů byl stanoven obsah polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšších koncentrací obou zmíněných látek obsahoval olejový extrakt hřebíčku. U připravených liposomů pak byla zjištěna enkapsulační účinnost, jejich stabilita a velikost. Všechny připravené liposomy byly dostatečně stabilní a měly relativně stejnou velikost. Dosaženo bylo také vysoké enkapsulační účinnosti. Připravené extrakty i liposomové částice byly dále podrobeny antimikrobiálním testům vůči kvasince Candida glabrata a dvěma bakteriím, Escherichia coli a Staphycococcus epidermidis. Co se antimikrobiálních účinků týče, dominovaly s přehledem liposomy. Následně byla optimalizována vlastní příprava jedlého obalu. Jako základ filmu byl zvolen alginát, chitosan, karboxymethylcelulóza a jejich kombinace. Vzniklý film musel splňovat několik parametru, především vhodné senzorické vlastnosti jako příjemná chuť a vůně, dále neviditelnost, lesk, cenovou dostupnost a vhodnou manipulovatelnost. Nejlepší struktury finálního filmu a zároveň nejlepších antimikrobiálních účinků dosáhla kombinace základů 2% karboxymethylcelulózy a 1% alginátu v poměru 2:1 s přídavkem liposomů s obsahem olejového extraktu máty jako antimikrobiální složky.
Příprava jedlých antimikrobiálních obalů
Kozubová, Petra ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci jedlých obalů. Jedlý obal se skládá ze dvou komponent. Z antimikrobiální složky a základu. Úkolem obalu je poskytnou ochranu před mikrobiálním napadením a prodloužit trvanlivost produktu. Jako antimikrobiální složka byly zvoleny vodné a olejové extrakty různých bylin (máta, kopřiva, levandule, skořice, hřebíček, vanilka, zázvor a rýmovník). Pro lepší aplikaci byly navíc olejové extrakty enkapsulovány do liposomů. U připravených extraktů byl stanoven obsah polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšších koncentrací obou zmíněných látek obsahoval olejový extrakt hřebíčku. U připravených liposomů pak byla zjištěna enkapsulační účinnost, jejich stabilita a velikost. Všechny připravené liposomy byly dostatečně stabilní a měly relativně stejnou velikost. Dosaženo bylo také vysoké enkapsulační účinnosti. Připravené extrakty i liposomové částice byly dále podrobeny antimikrobiálním testům vůči kvasince Candida glabrata a dvěma bakteriím, Escherichia coli a Staphycococcus epidermidis. Co se antimikrobiálních účinků týče, dominovaly s přehledem liposomy. Následně byla optimalizována vlastní příprava jedlého obalu. Jako základ filmu byl zvolen alginát, chitosan, karboxymethylcelulóza a jejich kombinace. Vzniklý film musel splňovat několik parametru, především vhodné senzorické vlastnosti jako příjemná chuť a vůně, dále neviditelnost, lesk, cenovou dostupnost a vhodnou manipulovatelnost. Nejlepší struktury finálního filmu a zároveň nejlepších antimikrobiálních účinků dosáhla kombinace základů 2% karboxymethylcelulózy a 1% alginátu v poměru 2:1 s přídavkem liposomů s obsahem olejového extraktu máty jako antimikrobiální složky.
Antimikrobiální vlastnosti rostlinných látek
Žižlavská, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá antimikrobiálními vlastnostmi rostlinných látek. Charakteristika těchto látek, včetně mechanismu působení na mikroorganismy a jejich průmyslové využití, je uvedena v teoretické části. Cílem mikrobiologické analýzy bylo zjistit rozsah působení ředěných (10%) a koncentrovaných silic izolovaných z hřebíčku (Syzygium aromaticum), skořice (Cinnamomum) a tymiánu (Thymus vulgaris) na bakterie (Escherichia coli, Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium) a kvasinky (Yarrowia lipolytica, Candida tropicalis a Saccharomyces cerevisiae). Pro stanovení byla použita disková difúzní metoda. Výsledky potvrdily antimikrobiální účinek testovaných silic. Největší inhibiční vliv na použité druhy mikroorganismů měla koncentrovaná tymiánová silice.
Stabilita šťávy zeleného ječmene pomocí silic vybraných rostlinných druhů
Juříčková, Jana
Bakalářská práce na téma Stabilizace šťávy mladého ječmene pomocí silic vybraných rostlinných druhů se zabývá obsahovými látkami mladého ječmene, jeho pěstováním, dále zpracování na výrobu šťávy a její stabilizace pomocí přírodních rostlinných silic. Teoretická část se zabývá mladým ječmenem, jeho pěstováním zpracováním, dále pak rostlinnými druhy a konzervačními vlastnostmi silic. Praktická část se zabývá pěstováním ječmene v laboratorních podmínkách, zpracováním a přidáním rostlinných silic. Silice jsou z konzervačního hlediska velmi cenným materiálem a začínají se hojněji využívat. V této práci byly použity silice různých rostlinných druhů a to fenyklu (Foeniculum), skořice (Cinnamonum), meduňky (Melissa) a máty (Mentha sp.). Po přidání silic do vzorků bylo provedeno senzorické hodnocení a zpracování výsledků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.