|
|
Psychosociální a ekonomické dopady pandemie Covid-19 na české ženy samoživitelky
Doskočilová, Iveta
Bakalářské práce se zaměřuje na psychosociální a ekonomické dopady pandemie Covid-19 na české ženy samoživitelky. Mezi dílčí cíle se řadí odpovědi na otázky na bytovou, sociální a finanční situaci žen samoživitelek, jejich psychický stav, vliv distanční výuky školského systému na jejich život a dopady pandemie na postavení žen samoživitelek na trhu práce. V souvislosti s politickými opatřeními byla také zaměřena pozornost na jejich celkovou životní situaci. Odpovědi na otázky byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření uvedeného v praktické části práce. Teoretická část je zaměřena na zasazení problematiky žen samoživitelek do kontextu rodiny, jejího rozpadu, psychosociální podpory a vymezení pandemie COVID-19.
|
|
|
Sociální potřeby matek samoživitelek v Táboře
MATOUŠKOVÁ, Sára
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními potřebami matek samoživitelek v Táboře. Cílem této práce bylo zmapovat sociální potřeby matek samoživitelek v Táboře - zjistit jaké sociální potřeby mají matky samoživitelky a identifikovat klíčové problémy v naplňování těchto potřeb. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou sociální potřeby matek samoživitelek? 2. Jaké jsou klíčové problémy v naplňování jejich sociálních potřeb? K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor, jež byl vybrán záměrným výběrem, tvořily matky samoživitelky žijící ve městě Tábor. Rozhovory byly uskutečněny s celkem 6 komunikačními partnerkami. Získané informace byly následně zpracovány v programu Atlas.ti za použití otevřeného kódování. Ze zpracovaných dat vznikly dvě kategorie. Výsledky výzkumu ukázaly, že komunikační partneři mají hned několik sociálních potřeb, na nichž se shodují. Jedná se o potřeby sociálního kontaktu, sociální opory, finanční autonomie a bezpečí a jistoty. Z výsledků rovněž vyplynulo, že i problémy, které jim brání v naplňování potřeb, mají komunikační partnerky často společné. Hlavními problémy jsou nedostatek času, slaďování pracovního a rodinného života a finance. Výsledky rovněž prezentují formy pomoci, které by dle komunikačních partnerek mohly napomoct k jednoduššímu naplňování jejich sociálních potřeb. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity jako informační materiál pro sociální pracovníky či organizace sociálních služeb. Práce by rovněž mohla pomoci ke zlepšení informovanosti veřejnosti o této problematice.
|
|
|
Sociální situace matek samoživitelek v době koronavirové krize
KOLAFA, Pavla
Bakalářská práce pojednává o sociální situace matek samoživitelek v době koronavirové krize. V teoretické části vymezuji základní pojmy vztahující se k mému tématu, jsou jimi charateristika nemoci Covid - 19, matka samoživitelka, sociální situace matek samoživitelek a jejich situace v době koronavirové krize. V druhá část práce se věnuje výzkumu, nejprve metodologii a poté jsou prezentovány výsledky výzkumu, které jsou rozděleny do tří podkapitol - finanční situace, výchova, rodina a volný čas a vzdělávání. Výzkum je zakončen diskuzí, která shrnuje poznatky a porovnává je s dostupnou literaturou.
|
|
|
Osobní zkušenosti žen samoživitelek během pandemie Covid-19
PLASSOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá pandemií Covid-19, která významně ovlivnila život žen samoživitelek. Cílem práce bylo na základě studia odborných a dostupných zdrojů, literatury a vytvořeného výzkumu představit životní zkušenosti žen samoživitelek v době pandemie Covid-19 a zjistit, jak se vyvíjela životní situace u vybraných žen samoživitelek při příchodu pandemie a během jejího průběhu v letech 2020, 2021. Pro práci byl využit kvalitativní výzkum. Hlavními problémy, jež byly zjištěny, jsou nedostatečné finanční zajištění během pandemie, nezaměstnatelnost, diskriminace a porušování lidských práv.
|
|
|
Ekonomické ukazatele a současný život samoživitelek z neziskové organizace v ČR
PLASSOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá velmi diskutovaným tématem na poli sociální práce, ženami, které vychovávají své děti samy. V úvodu je přiblížen pojem samoživitelství, dále se práce zabývá funkcemi rodiny, neúplnými rodinami a rozpadem rodiny. Následuje představení ekonomických dopadů, feminizace chudoby a ženských práv. Poté je práce věnována podpoře samoživitelek. Cílem práce bylo na základě studia odborných zdrojů, literatury a vytvořeného výzkumu představit život matek samoživitelek a zjistit, jaké ekonomické ukazatele ovlivňují jejich úroveň života. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou shrnuty a rozebrány v následné diskusi, poté obecněji zrekapitulovány v závěru práce, jež má poukázat na důležitost tématu samoživitelství v naší společnosti, dále upozorňuje na potíže, kterým matky musí čelit. Těmito potížemi je nesnadné hledání zaměstnání, nelehké zharmonizování zaměstnání a péče o děti, nedostatek předškolních zařízení pro malé děti, stigmatizace ve společnosti. Tato práce je zároveň určená všem, kteří chtějí nahlédnout hlouběji do tématu samoživitelství a chtějí se dozvědět více o tom, jak matky samoživitelky žijí.
|
|
| |
|
|
Srovnání společenského postavení žen v České republice a v Mongolsku
Odtsetseg, Tsenguun ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Kramářová - Hezinová, Jitka (oponent)
V této práci sleduji vybrané aspekty postavení žen v různých kulturách, v tomto případě české a mongolské. Pro jejich analytické vyhodnocení jsem si vybrala tematické okruhy, týkající se především veřejného a rodinného života v kontextu politicko-společenského vývoje v obou zemích. V této souvislosti je hlavním předmětem mé bakalářské práce zejména snaha o poznání a pochopení odlišné úlohy ženy v rodině, možnosti jejího vstupu do aktivního veřejného života a dostupu ke vzdělání.
|
|
|
Vztah mezi systémem sociální politiky a mezigenerační solidaritou vůči matkám samoživitelkám v České republice
Popovská, Linda ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Vztah mezi systémem sociální politiky a mezigenerační solidaritou vůči MSŽ v České republice Linda Popovská Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi systémem sociální politiky a mezigenerační solidaritou vůči matkám samoživitelkám v České republice. Věnuje se vzniku a vývoji samoživitelství na území ČR a důležitosti mezigenerační solidarity, fenoménu samoživitelství jako takovému a jeho spojitostí se systémem sociální politiky. Práce má teoretická východiska ve familialismu a teorii mezigenerační solidarity. Hlavním cílem bylo zmapování vztahu sociální politiky a mezigenerační solidarity vůči matkám samoživitelkám, dalším cílem bylo zařadit ČR do jednoho z typů familialismu. Cíle byly rozděleny do podcílů a to vysvětlení významu mezigenerační solidarity vůči matkám samoživitelkám a odhalení významu systému sociální ochrany vůči matkám samoživitelkám. Výzkumné šetření proběhlo kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů s respondentkami (matkami samoživitelkami), analýzou dokumentů a studiem literatury. Práce dospěla k závěru, že vztah mezi mezigenerační solidaritou a sociální politikou (vztaženo k matkám samoživitelkám) existuje, je duální a oba sektory se vzájemně doplňují. Česká republika byla zařazena do explicitního familialismu na základě Leitnerové s ohledem na omezenou...
|
|
|
Singles jako životní styl
PROKOPOVÁ, Klára
Bakalářská práce na téma "Singles jako životní styl"se zabývá problematikou single matek a pohledem sociálních pracovníků na toto téma. V teoretické části jsem stručně popsala, jak se postupem času vyvíjela rodina, její funkce a role ženy a muže v této skupině. Dále jsem se zabývala rodinou matky samoživitelky a její strukturou. Moderní rodinou a rozvodem v dnešní době a také životním stylem single matky a jejím dobrovolným a nedobrovolným vstupem do tohoto životního stylu. Cílem práce bylo zjistit, jak sociální pracovníci vnímají skupinu single matek a jaká je jejich role v této problematice. K dosažení tohoto cíle byly uvedeny dvě výzkumné otázky. Otázky zjišťují, jak na problematiku single matek pohlížejí sociální pracovnice a jakou roli mají v tomto tématu. V praktické části se potom nacházejí výsledky výzkumu, jenž byl prováděn se sociálními pracovníky organizace SPOD v Českých Budějovicích. Z nich lze vyčíst, že tato problematika není v Jihočeském kraji zatím rozšířená. Sociální pracovnice vnímají jako největší problém nezapsání otce do rodného listu dítěte, což později může způsobovat potíže nejen matce ale také sociálním pracovníkům. Dále uvádějí, že jejich úkol je především poskytnout poradenství nebo případovou konferenci v rámci sociální práce s rodinou. Především doufám, že tato práce zvýší povědomí o tomto tématu, podnítí zájem dalších studentů a kolegů ze sociálního odvětví se touto tématikou zabývat.
|
|
|
Život klientek Domova sv. Alžběty pro matku a dítě Veselíčko
BULANTOVÁ, Ludmila
Téma azylových domů je hlavním tématem bakalářské práce. Zabývá se životem klientek a sociální prací v Domově sv. Alžběty pro matku a dítě ve Veselíčku. Hlavním cílem je zmapování sociálních služeb poskytovaných v těchto azylových domech a situací osamělých matek s dětmi. Situace osamělých žen není vždy jednoduchá a lehká. Ocitají se v situaci s nejistými vyhlídkami na další budoucnost. Řeší většinou otázku bydlení, finanční situaci a mnohdy unikají domácímu násilí. Určitě by si zasloužily obyčejný život. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá sociálními službami obecně a sociálními službami azylových domů, jejich posláním a cílovými skupinami. V další části je popsáno poslání sociálních pracovníků, etický kodex a syndrom vyhoření, který je častým u dlouhodobé sociální práce. Poslední kapitola teoretické části je věnována rodině, jaké jsou její funkce a patologické jevy, které se mohou objevovat. Patologické jevy mají vliv především na vývoj dítěte, ale mohou mít dopad i na ostatní členy rodiny. Praktická část obsahuje metodiku, která je použita pro zmapování života v azylovém domě. Dále je čerpáno z rozhovorů s klientkami, které využívající tuto sociální službu a je zjišťováno jaké mají možnosti osamělé ženy, jak se vyrovnávají s danou situací a proč vyhledávají službu azylových domů a jaké jsou důvody k takovému kroku. Podrobněji je popsán přístup sociálních pracovnic a jejich snaha začlenit klientky do běžného života. Výzkum byl proveden formou kvalitativního dotazování a metoda kvalitativního dotazování byla vybrána techniku rozhovoru dle daných otázek. Rozhovory byly uskutečněny s klientkami azylového domu sv. Alžběty pro matku a dítě Veselíčko. Z rozhovorů vyplynulo, že ženy využívají azylové domy hlavně z důvodu poskytnutí bydlení pro sebe a děti. Také zde mnohdy vyřeší svoji finanční situaci. Je to jejich poslední šance na lepší život. Mají zde pocit bezpečí a nastolení režimu pro sebe a své děti. S pomocí sociálních pracovnic si dokážou vyřídit alespoň základní administrativní věci na úřadech, které by samy pravděpodobně nezvládly. Výsledkem je uvědomit si, jak je tato sociální služba důležitá a jaká je náročná práce sociálních pracovnic.
|
host ::
RSS.