|
|
Domácí telefonní ústředna pro VoIP
Bílek, Tomáš ; Ščuglík, František (oponent) ; Ráb, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá praktickým využitím VoIP technologie v kombinaci s opensource softwarovou pobočkovou ústřednou Asterisk v domácnosti. Podstatnou částí práce je popis funkce jednotlivých částí veřejné komutované telefonní sítě a sítě VoIP. Jsou popsány principy digitalizace hlasu,nejpoužívanější kodeky a některé protokoly hlasových bran. Zakončení tvoří návrh využití technologie VoIP v domácnosti a jeho následná realizace a ověření v praxi.
|
|
|
SDL model pro Source Specific Multicast
Záň, Stanislav ; Skořepa, Michal (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou síťové komunikace s použitím metody Source Specific Multicast. Zaměřuje se na problematiku, přihlašování, odhlašování a administrace klientů v multicastové skupině a protokolu IGMP, který má toto na starost. Dále na problematiku signalizace mezi zdrojem dat a přihlášenými klienty, kteří data odebírají. V úvodu této práce je rozebrána problematika multicastové komunikace. Následuje kapitola se zaměřením na metodu Source–Specific Multicast (SSM). Další kapitola se zaměřuje na rozbor používaných protokolů potřebných k distribuci datového vysílání pomocí SSM ve směru od zdroje vysílání ke klientům a opačně. Následující kapitola se zabývá signalizací komunikace v SSM, zvláště se zaměřuje na použití metody přeposílání paketů a metody spojování paketů ve zdroji. Kapitola také uvádí základní matematické vztahy pro výpočet odesílání signalizace a navrhuje také možná řešení a postupy pro zjednodušení komunikace a zmenšení zpoždění, které je pro signalizaci důležitou vlastností. Následně už se práce zabývá rozdíly obou používaných metod signalizace. Na znalostech získaných teoretickými poznatky je v praktické části navržena aplikace simulující komunikaci klientů a zdroje v SSM multicastu. Daná problematika je vysvětlena v MSC diagramech. Aplikace také simuluje reálné chování komunikace za použití obou signalizačních metod v závislostech na počtu klientů a použité metodě signalizace. V poslední kapitole jsou výsledky simulace za použití obou signalizačních metod zhodnoceny.
|
|
|
Řešení bezpečnosti v IMS
Porubský, Tomáš ; Rášo, Ondřej (oponent) ; Mácha, Tomáš (vedoucí práce)
V mé diplomové práci nejprve představuji obecnou architekturu sítě IMS (IP Multimedia Subsystem). Jde zejména o databázi účastníků HSS (Home Subscriber Server) a SLF (Subscription Locator Function), dále pak SIP servery CSCF (Call Session Control Functions), zpracovávající SIP signalizaci, poté aplikační servery AS (Application Server), vykonávající služby atd. Dále se zaměřuji na registraci účastníků v síti IMS s výpisem přenášených zpráv a popis jednotlivých rozhraní, které se v této síti používají. Mezi nejdůležitější zde patří rozhraní Gm, Mw, Cx, Dx a Sh. Následně zde popisuji problematiku bezpečnosti v IMS, která se dělí na zabezpečení přístupu a síťovou bezpečnost. Poté přistupuji k samotné realizaci IMS sítě v open source systému Open IMS Core pod linuxovým operačním systémem. Zde popisuji průběh od samotné instalace tohoto systému, přes konfiguraci všech potřebných prvků sítě, až po samotnou komunikaci účastníku. V této části také provádím analýzu přenášené komunikace, jak při samotné registraci, tak i při následné komunikaci. V závěru jsem vytvořil laboratorní úlohu se zaměřením na tento systém Open IMS Core. Studenti se zde seznámí s architekturou a principem fungování sítí založených na technologii IMS, s jednotlivými prvky, nutnými pro provoz této sítě a jejich základním nastavením. Studenti si dále vyzkouší jednoduchou analýzu zachycené komunikace.
|
|
|
Transport amonných iontů u kvasinek
Faltýnková, Kateřina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Princová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce - Kateřina Faltýnková - Transport amonných iontů Amoniak a amonné ionty jsou pro kvasinkové buňky nesmírně důležité, a to ne pouze v metabolismu, například syntéze aminokyselin, ale také jako signální molekuly, které slouží ke komunikaci mezi koloniemi, popřípadě k regulaci pseudohyfálního růstu. Transport amoniaku a amonných iontů vyžaduje aktivní transport, který je zajišťován MEP permeázami dovnitř buňky a pravděpodobnými exportéry ATO proteiny ven z buňky. V této práci jsou popsány rodiny genů MEP a ATO, se zaměřením na jejich význam pro příjem a export amonných iontů kvasinkou a také regulace těchto dvou rodin genů u kvasinek Saccharomyces cerevisiae, Candida albicans, Cryptococcus neoformans a Yarrowia lipolytica.
|
|
|
Transport amonných iontů u kvasinek
Faltýnková, Kateřina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Princová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce - Kateřina Faltýnková - Transport amonných iontů Amoniak a amonné ionty jsou pro kvasinkové buňky nesmírně důležité, a to ne pouze v metabolismu, například syntéze aminokyselin, ale také jako signální molekuly, které slouží ke komunikaci mezi koloniemi, popřípadě k regulaci pseudohyfálního růstu. Transport amoniaku a amonných iontů vyžaduje aktivní transport, který je zajišťován MEP permeázami dovnitř buňky a pravděpodobnými exportéry ATO proteiny ven z buňky. V této práci jsou popsány rodiny genů MEP a ATO, se zaměřením na jejich význam pro příjem a export amonných iontů kvasinkou a také regulace těchto dvou rodin genů u kvasinek Saccharomyces cerevisiae, Candida albicans, Cryptococcus neoformans a Yarrowia lipolytica.
|
|
|
Signalizace řízená trimerními G proteiny v neurodegenerativních procesech
Daňková, Karolína ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Weissová, Romana (oponent)
Zástupci patřící do rozsáhlé rodiny G proteinů jsou, spolu s receptory s nimi spřaženými, zapojeni do mnoha transdukčních procesů, které buňka využívá k reakci na přijatý signál, a v závislosti na jejich přesné stavbě a funkci ovlivňují široké spektrum efektorových molekul. Bylo mnohokrát prokázáno, že četné neurodegenerativní choroby, které v současnosti představují díky stárnutí populace riziko pro čím dál větší skupinu obyvatelstva, negativně ovlivňují průběh G proteiny řízených signálních drah. Mezi pozorované důsledky patologického rozvoje těchto chorob patří zejména změny v zastoupení membránových receptorů či odpřažení receptoru od G proteinu, které znemožňuje aktivaci G podjednotek. Nežádoucí inhibice či naopak nadměrná stimulace G proteinů vede k nárůstu nebo poklesu aktivity efektorů, což dále ovlivňuje produkci druhých poslů a činnost následných členů signální kaskády. Tyto alterace často v konečném důsledku vedou ke zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+ iontů, které následně ovlivňují mj. receptory zodpovědné za excitotoxicitu a celkově přispívají k apoptóze a odumírání neuronální populace. Tato práce souhrnně pojednává o defektech signálních drah řízených trimerními G proteiny ve spojitosti s nejběžnějšími neurodegenerativními chorobami. Klíčová slova: GPCRs, G protein, signalizace,...
|
|
|
Domácí telefonní ústředna pro VoIP
Bílek, Tomáš ; Ščuglík, František (oponent) ; Ráb, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá praktickým využitím VoIP technologie v kombinaci s opensource softwarovou pobočkovou ústřednou Asterisk v domácnosti. Podstatnou částí práce je popis funkce jednotlivých částí veřejné komutované telefonní sítě a sítě VoIP. Jsou popsány principy digitalizace hlasu,nejpoužívanější kodeky a některé protokoly hlasových bran. Zakončení tvoří návrh využití technologie VoIP v domácnosti a jeho následná realizace a ověření v praxi.
|
|
|
Řešení bezpečnosti v IMS
Porubský, Tomáš ; Rášo, Ondřej (oponent) ; Mácha, Tomáš (vedoucí práce)
V mé diplomové práci nejprve představuji obecnou architekturu sítě IMS (IP Multimedia Subsystem). Jde zejména o databázi účastníků HSS (Home Subscriber Server) a SLF (Subscription Locator Function), dále pak SIP servery CSCF (Call Session Control Functions), zpracovávající SIP signalizaci, poté aplikační servery AS (Application Server), vykonávající služby atd. Dále se zaměřuji na registraci účastníků v síti IMS s výpisem přenášených zpráv a popis jednotlivých rozhraní, které se v této síti používají. Mezi nejdůležitější zde patří rozhraní Gm, Mw, Cx, Dx a Sh. Následně zde popisuji problematiku bezpečnosti v IMS, která se dělí na zabezpečení přístupu a síťovou bezpečnost. Poté přistupuji k samotné realizaci IMS sítě v open source systému Open IMS Core pod linuxovým operačním systémem. Zde popisuji průběh od samotné instalace tohoto systému, přes konfiguraci všech potřebných prvků sítě, až po samotnou komunikaci účastníku. V této části také provádím analýzu přenášené komunikace, jak při samotné registraci, tak i při následné komunikaci. V závěru jsem vytvořil laboratorní úlohu se zaměřením na tento systém Open IMS Core. Studenti se zde seznámí s architekturou a principem fungování sítí založených na technologii IMS, s jednotlivými prvky, nutnými pro provoz této sítě a jejich základním nastavením. Studenti si dále vyzkouší jednoduchou analýzu zachycené komunikace.
|
|
|
SDL model pro Source Specific Multicast
Záň, Stanislav ; Skořepa, Michal (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou síťové komunikace s použitím metody Source Specific Multicast. Zaměřuje se na problematiku, přihlašování, odhlašování a administrace klientů v multicastové skupině a protokolu IGMP, který má toto na starost. Dále na problematiku signalizace mezi zdrojem dat a přihlášenými klienty, kteří data odebírají. V úvodu této práce je rozebrána problematika multicastové komunikace. Následuje kapitola se zaměřením na metodu Source–Specific Multicast (SSM). Další kapitola se zaměřuje na rozbor používaných protokolů potřebných k distribuci datového vysílání pomocí SSM ve směru od zdroje vysílání ke klientům a opačně. Následující kapitola se zabývá signalizací komunikace v SSM, zvláště se zaměřuje na použití metody přeposílání paketů a metody spojování paketů ve zdroji. Kapitola také uvádí základní matematické vztahy pro výpočet odesílání signalizace a navrhuje také možná řešení a postupy pro zjednodušení komunikace a zmenšení zpoždění, které je pro signalizaci důležitou vlastností. Následně už se práce zabývá rozdíly obou používaných metod signalizace. Na znalostech získaných teoretickými poznatky je v praktické části navržena aplikace simulující komunikaci klientů a zdroje v SSM multicastu. Daná problematika je vysvětlena v MSC diagramech. Aplikace také simuluje reálné chování komunikace za použití obou signalizačních metod v závislostech na počtu klientů a použité metodě signalizace. V poslední kapitole jsou výsledky simulace za použití obou signalizačních metod zhodnoceny.
|
host ::
RSS.