|
|
Změny ve vývoji hltanových žláz a obsahu celkového proteinu v hemolymfě dělnic včely medonosné
Babica, Ondřej
Práce je zaměřená na vývojová specifika jednotlivých včel líhnutých v průběhu sezóny a na sledování rozdílů mezi slabým, středně silným a silným včelstvem. Hladina celkového proteinu v hemolymfě se jeví jako významný ukazatel kondice včel a signalizuje výskyt zimní generace včel. Obsah celkového proteinu v hemolymfě u včel líhnutých v srpnu byl několikanásobně vyšší než obsah proteinu u včel líhnutých od května do konce července. Silná včelstva se vykazovala nejvyššími hodnotami celkového proteinu v hemolymfě. Velikost hltanových žláz poukazuje na biologické stárnutí dělnic a na vývoj včelstva během sezóny. Včely krmičky se vyznačují nejvíce rozvinutými hltanovými žlázami a létavkám tyto žlázy zaprahují. Později líhnutým včelám zůstávaly více rozvinuté hltanové žlázy. Tyto fyziologické parametry jsou ovlivňované dělbou práce včel ve včelstvu během sezóny.
|
|
|
Hodnocení jakostních parametrů kozích jogurtů v závislosti na vstupní surovině
Němcová, Vendula
Cílem práce bylo hodnocení fyzikálně-chemických a mikrobiologických parametrů bio kozích jogurtů a mléka, které bylo použito k jejich výrobě. Výsledky byly vyhodnoceny v závislosti na ročním období a době skladování jogurtů. Odběry probíhaly v období jaro, léto, podzim a zima. Časový plán odběru vzorků v průběhu skladování byl volen dle doby použitelnosti dané výrobcem s možností prodloužení doby použitelnosti výrobku. Hodnocenými parametry byly obsah sušiny, tuku, bílkovin a laktózy, titrační a aktivní kyselost a mikrobiologická analýza (celkový počet mikroorganismů, bakterie mléčného kvašení, psychrotrofní mikroorganismy, koliformní bakterie, enterokoky a mikromycety). Kozí mléko a v závislosti na něm i jogurty podléhaly sezónním změnám složení s vyšším obsahem sušiny v zimním období a nižším v létě. Tyto rozdíly se projevily také v rozdílné titrační kyselosti a celkovém počtu mikroorganismů. V jogurtech nebyly přítomny koliformní bakterie. Byl zjištěn výskyt enterokoků, psychrotrofů a mikromycet (převážně kvasinek). V průběhu skladování jogurtů byly pozorovány stabilní hodnoty celkového počtu mikroorganismů a enterokoků, v počtech laktobacilů docházelo k občasným výkyvům bez zjevného trendu poklesu či nárůstu. K výraznému nárůstu došlo mezi 3. a 13. dnem skladování u psychrotrofních mikroorganismů a mikromycet. U kvasinek a plísní pak následoval další výrazný nárůst mezi 18. a 24. dnem skladování. Během skladování jogurtů byla pozorována jen mírná post-acidifikace.
|
|
|
Sezonní proměnlivost v teritoriální aktivitě bobra evorpského (Castor fiber L.)
Kadlecová, Hana ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnami časové a prostorové aktivity bobra evropského (Castor fiber L.) v průběhu měnících se ročních období. Základní soubor dat byl získán kontinuálním telemetrickým sledováním vybraných jedinců v letech 2008 a 2009 ve dvou různých geografických oblastech, v Českém lese a na jižní Moravě. Cílem práce bylo zaznamenat a vyhodnotit chování bobra evropského v průběhu roku. Zaměřila jsem se zejména na počátek a konec aktivity v souvislosti se západem a východem slunce, délku doby setrvání mimo noru, změny velikostí aktivně využívaného prostoru a délku pohybu. V případě, že se v teritoriu vyskytovalo více jedinců, jsem sledovala také jejich interakce. Při počítání jsem brala ohled i na pohlaví a věk sledovaných individuí. Chování bobrů se v průběhu roku mění. Nejaktivnější jsou v podzimních a jarních měsících, naopak v zimě se aktivita výrazně snižuje. Platí to nejen pro délku a dobu pohybu, ale také pro velikost aktivně využívaného prostoru. Počátek aktivity silně koreluje se západem slunce, naopak konec aktivity není s východem slunce nijak silně provázán. Srovnáním pohybu jedinců jsem dospěla k závěru, že až na malé výjimky aktivují separátně. Klíčová slova: bobr evropský (Castor fiber L.), telemetrie, cirkadiální rytmy, cirkaanuální rytmy, časová a prostorová...
|
|
|
Sezónní změny kvality vody v nádržích Litovecko- Šárecké kaskády
Stegarescu, Rodica ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledovanním kvality vody v nádržích tvoricích Litovecko-Sarecke kaskádu. Litovecko-Šárecká kaskáda je soustava rybníků, vodních děl a retenčních nádrži, umístěná na Litovecko-Šáreckém potoce a se skládá z 9 významných nádrži a několika menších. Tyto nádrže plní různé funkce, od krajínotvorné, retenční, biologické a také rekreační: rybolov a koupáni. Mnoha z těchto nádrži protekají přes lidská sídla, jsou ovlivněné lidskou činností, která negativně ovlivňuje kvalitu vody v celé kaskádě. Cílem teto práci je sledovat fyzikálně-chemické ukazatele vody a také určit složeni fytoplanktonních společenstev, hodnotit stav vody v závislosti na antropogenních aktivitách v povodí a také sledovat jak se změnila kvalita vody časem a jaké jsou hlavní zdroje znečištěni. Kvalita vody byla hodnocená na základě 11 vzorků odebíraných v měsičním intervalu v období od březena 2012 do květen 2013. Odebíralo se ze všech nádržích vždy na přítoku, ze středu a na odtoku z nádrže pro sledování fyzikálně-chemických ukazatelů a jenom ze středu nádrže pro biologické stanoveni. Byly stanovené následující ukazatele: teplota, pH, konduktivita, rozpuštěny kyslík ukazatele neutralizačně kapacity (ZNK8.3 a KNK4.5), tvrdost, CHSKMn, koncentrace amoniakálního, dusičnanového, dusitanového dusíků, fosforečnany,...
|
|
|
Sezonní proměnlivost v teritoriální aktivitě bobra evorpského (Castor fiber L.)
Kadlecová, Hana ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnami časové a prostorové aktivity bobra evropského (Castor fiber L.) v průběhu měnících se ročních období. Základní soubor dat byl získán kontinuálním telemetrickým sledováním vybraných jedinců v letech 2008 a 2009 ve dvou různých geografických oblastech, v Českém lese a na jižní Moravě. Cílem práce bylo zaznamenat a vyhodnotit chování bobra evropského v průběhu roku. Zaměřila jsem se zejména na počátek a konec aktivity v souvislosti se západem a východem slunce, délku doby setrvání mimo noru, změny velikostí aktivně využívaného prostoru a délku pohybu. V případě, že se v teritoriu vyskytovalo více jedinců, jsem sledovala také jejich interakce. Při počítání jsem brala ohled i na pohlaví a věk sledovaných individuí. Chování bobrů se v průběhu roku mění. Nejaktivnější jsou v podzimních a jarních měsících, naopak v zimě se aktivita výrazně snižuje. Platí to nejen pro délku a dobu pohybu, ale také pro velikost aktivně využívaného prostoru. Počátek aktivity silně koreluje se západem slunce, naopak konec aktivity není s východem slunce nijak silně provázán. Srovnáním pohybu jedinců jsem dospěla k závěru, že až na malé výjimky aktivují separátně. Klíčová slova: bobr evropský (Castor fiber L.), telemetrie, cirkadiální rytmy, cirkaanuální rytmy, časová a prostorová...
|
|
|
Vliv stárnutí listů na obsah enzymu Rubisco
Matulková, Zuzana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V bakalářské práci je popsán vliv stárnutí listů na obsah enzymu Rubisco u buku lesního rostoucího za normální a zvýšené atmosférické koncentrace oxidu uhličitého. Odběr vzorků probíhal na Experimentální ekologické stanici Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech.Ke stanovení byly odebrány tři sady vzorků – první 22. 5. 2007, druhá 24. 7. 2007 a třetí pak 4. 9. 2007. Obsah enzymu Rubisco v listech byl stanoven metodou SDS-PAGE. U buků pěstovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého došlo v průběhu vegetačního období k aklimační depresi obsahu enzymu Rubisco. Naopak u buků rostoucích za normální koncentrace oxidu uhličitého se obsah enzymu Rubisco v listech zvyšoval.
|
|
|
Farmaka a další chemikálie pro osobní potřebu člověka - jejich stabilita a osud ve vodním prostředí
GOLOVKO, Oksana
V rámci této práce byl studován vliv podmínek uskladnění vzorků na vlastní chemickou analýzu, byly sledovány změny koncentrací sledovaných sloučenin v průběhu roku a současně i účinnost odstraňování PPCP v čistírně odpadních vod. Dále byla studována i fotostabilita PPCP v podmínkách s různými zdroji světla. Na základě analýzy získaných dat bylo prokázáno, že podmínky skladování vzorků před analýzou mají významný vliv na degradabilitu farmak přítomných v těchto vzorcích. Bylo prokázáno, že podmínky skladování vzorků významně ovlivňují možnost determinace cílových sloučenin. Roční období může mít významný vliv na variabilitu koncentrací a na eliminaci PPCP v procesu čištění odpadní vody. Cílovými analyty bylo 10 antibiotik, 4 antidepresanty, 3 psychiatrická farmaka, 2 antihistaminika, 2 regulátory lipidů, 4 UV filtry, 3 analgetika a 9 farmak na úpravu krevního tlaku. V období od března 2011 do února 2012 bylo odebráno a následně pomocí kapalinové chromatografie analyzováno celkem 272 vzorků odpadní či vyčištěné odpadní vody (136 z přítoku a 136 z odtoku ČOV). Koncentrace většiny farmak v analyzovaných vzorcích byly vyšší v zimním období. Účinnost eliminace (RE) farmak byla nedostatečná a pohybovala se v rozmezí 38% - 100%. Nejnižší RE bylo v zimním období. Dále byla sledována fotodegradace 88 farmak rozpuštěných v čisté upravené vodě. Tyto experimenty byly realizovány jak v laboratorních podmínkách s využitím umělého zdroje UV záření tak v reálných podmínkách s využitím slunečního záření. Je nutno zdůraznit, že fotostabilita PPCP závisí na délce jejich expozice různým druhům záření (UV, sluneční). Podíl fotolýz z celkového množství sledovaných farmak byl nižší v případě expozice umělému UV záření.
|
host ::
RSS.