|
|
Dítě mladší 3 let v mateřské škole
Ryšavá, Jitka ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
RYŠAVÁ, J. Dítě mladší 3 let v mateřské škole. Praha 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky. Vedoucí práce E. Opravilová. Práce sledovala specifiku výchovně vzdělávací práce mezi 2-3 rokem věku dítěte v prostředí běžné mateřské školy. Teoretická část se opírá o vývojově psychologickou charakteristiku tohoto období. Sledovala vliv rané interakce matka - dítě, vliv rodinného prostředí a vliv dalších faktorů na separaci dítěte od matky a následnou adaptaci a socializaci v prostředí mateřské školy. Výzkumné šetření zahrnuje případové studie 6 vybraných dvouletých dětí (pozice dítěte), 24 rodičů vybrané MŠ (pozice rodičů) a 51 mateřských škol (pozice učitelky). Výzkum sledoval vliv specifických klíčových faktorů, ovlivňujících průběh adaptace a socializace dítěte mladšího 3 let v prostředí mateřské školy, včetně předpokládaného klíčového vlivu chronologického věku dítěte. Dále sledoval a vymezil podmínky mateřských škol v oblasti legislativní, personální a organizační, při jejichž splnění je možné považovat edukaci dítěte mladšího 3 let v prostředí mateřské školy za vhodnou. Závěr práce obsahuje doporučení týkající se stimulace vývoje dítěte mladšího 3 let jak v prostředí rodinném, tak v prostředí mateřské školy, včetně vlastního návrhu...
|
|
|
Obraz matky v díle Tomáše H.
HRUBÁ, Helena
Bakalářská práce se zabývá vztahem matky a dítěte v raném dětství s následnými dopady tohoto vztahu v dospělosti. Je postavena na hledání paralel mezi neuspokojivým vztahem syna s matkou v dětství a latentním významem zjištěné symboliky orální frustrace či separační úzkosti ve výtvarné produkci syna, profesionálního výtvarníka. Je zde zahrnut výklad pojmu matka ve všech dostupných symbolických modifikacích. Teoretická část se věnuje vztahu matky a dítěte z hlediska psychoanalýzy a analytické psychologie, stručně pak zmiňuje základní názory předních psychoanalytiků na tuto problematiku. Druhou oblast teorie tvoří psychologie umění, kde jsou opět předloženy základní otázky vztahu mezi výtvarným dílem a umělcem, případně divákem, nelze opomenout ani teoretický a filozofický přístup k výtvarnému umění. Stěžejní část práce již věnuje pozornost osobnosti umělce Tomáše H., sestává z umělcovy biografie, analýzy a interpretace třech artefaktů, na kterých jsou aplikovány poznatky z oblasti psychoanalýzy a arteterapie. Cílem práce je konfrontace latentního a manifestního obsahu zkoumaných artefaktů, a propojení těchto zjištění se vztahem umělce s matkou v raném dětství. Závěr patří hledání odpovědí na klíčové otázky týkající se vztahu matky, syna a výtvarné produkce. Přínosem této práce je seriózní potvrzení významu oboru arteterapie, jeho úzká souvislost s psychoanalýzou a aplikace arteterapeutické metodiky v praxi s relevantními výsledky.
|
|
|
Školní fobie
ŘEHÁČKOVÁ, Irena
S budoucím nástupem do povinného školního vzdělání si tvoříme představu o tom, jak by to ve škole mohlo probíhat, jací budou spolužáci a velkým překvapením je pro nás paní učitelka. Bohužel ne všichni prožijí školní léta s úspěchem a zdárným průběhem. Příkladem těchto dětí jsou dcery mých respondentek, které trpí školní fobií. Tématem této práce je Školní fobie. Příčin vzniklých problémů může být několik. Nejen že se dítě může obávat samotného školního prostředí a nástrah, které tam na něj mohou čekat, ale strach v něm může vyvolávat i samotný učitel, který si může vytyčit dané dítě jako cíl svých nevhodných poznámek.Škola však nemusí být vždy pravou příčinou těchto obtíží. Pojem separační úzkost patří k jedné z dalších příčin vzniku fobie. Jedná se o neschopnost odloučení se dítěte z blízkosti matčiny náruče. Separační úzkostí nemusí trpět jen dítě samotné, ale problém může být i v matčině, či otcově osobě. Bakalářská práce by měla přinést autentické informace matek, které vychovávají dítě postižené školní fobií. Jejich výpovědi by měly poskytnout náhled do problematiky dítěte se školní fobií, jejím vzniku, průběhu a v jejich případě i stále nedořešenou léčbou ze strany specialistů. Bakalářská práce je založena na podkladě kvalitativního výzkumného šetření. Data a informace jsem získávala díky osobnímu setkání s matkami dětí a jejich odpovědí, které byly vedeny pomocí polostrukturovaného rozhovoru. V teoretické části bakalářské práce jsem se ze začátku věnovala obecné charakteristice základních pojmů a témat souvisejících se školní fobií. Dále pokračuji samostatnou kapitolou o problematice školní fobie, které se věnuji podrobněji. Mimo jiné se v této části dočteme o příčinách vzniku školní fobie ze strany rodičů a školy. Předposlední kapitola je věnována rodině. Popisuji například rodinné klima a styly rodinné výchovy působící na dítě, které mohou negativně ovlivnit přístup dítěte ke škole. Poslední kapitola je věnována škole a s ní související školní zralostí. Neopomněla jsem problematiku šikany, která může negativně ovlivňovat školní fobii. V empirické části bakalářské práce jsem si stanovila výzkumný cíl, jehož znění je následující. Zjistit, jakým způsobem rodiče a pedagogové rozpoznávají problémy se školní fobií u dětí, jaké postoje zaujímají a jak problémy řeší. Pro zjištění tohoto cíle jsem si stanovila tři základní výzkumné otázky. 1)Jak rodiče rozpoznávají problémy se školní fobií u dětí? 2)Jaký postoj zaujímají rodiče k žákům se školní fobií? 3)Jaké postupy se při řešení problému se školní fobií osvědčují? Odpovědi na výzkumné otázky jsou uvedeny v kapitole s názvem Interpretace výsledků, v níž se dozvídáme plno zajímavých informací. Jednou z nich je například rozdílný vznik školní fobie u dcer mých respondentek. Problémy s postupným rozvojem školní fobie jsou z výpovědí matek téměř stejného původu a týkají se především psychosomatickým příznaků. Postoje dotazovaných matek na problematiku dcer jsou téměř stejné a shodují se v jednom z hlavních a zásadních postojů, kterým je přijetí problému školní fobie u dcer a jejich psychická podpora ze strany rodiny. Postupy matek při řešení problému se školní fobie se shodují v množství navštívených odborníků, u kterých si myslely, že by mohli jejich dcerám pomoci. Situace je u všech třech dcer respondentek následující. Doposud žádný ze specialistů nenalezl spolehlivou léčbu, která by vyléčila školní fobii.
|
|
|
Adaptace dětí při vstupu do MŠ v souvislosti s typem jejich citové vazby
ŠKROBÁKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zaměřuje na adaptaci dětí při vstupu do mateřské školy v souvislosti s typem jejich citové vazby. V teoretické části jsem definovala pojmy jako jsou adaptace, citová vazba, socializace a výchova. V praktické části jsem shrnula výsledky svého pozorování, které jsem prováděla u sedmi nově příchozích dětí. Doplňující informace jsem získala z rozhovorů s rodiči, s kolegyněmi a samotnými dětmi. Zaměřila jsem se na jejich adaptaci, popsala jsem její průběh vzhledem k dané citové vazbě. Cílem této práce bylo zjistit, jak děti zvládají vstup do mateřské školy v souvislosti s jejich citovou vazbou, jaké chování je charakteristické pro daný typ citové vazby a jaký vliv má na samotný proces adaptace.
|
host ::
RSS.