Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sekvestrace uhlíku v půdě: způsoby a potenciál
Valentová, Mariana ; Vindušková, Olga (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Volbou vhodných postupů lze do půdy ukládat uhlík jako prostředek zmírňování (mitigace) klimatické změny. Práce přehledně shrnuje naše dosavadní poznání o principech (např. půdní organická hmota, úroveň saturace uhlíkem) a faktorech (např. mateční hornina, klima, člověk) ovlivňujících potenciál půd sekvestrovat uhlík a jeho význam z hlediska zavedení efektivních mitigačních opatření. Následuje představení metody odhadu kapacity půd vázat uhlík a je diskutován její význam pro sekvestrační potenciál. Těžištěm práce je srovnání změn využití půdy (např. obnova lesů či mokřadů) a hospodaření s půdou (např. využití střídání plodin, bezorebné zemědělství), kterými lze dosáhnout sekvestrace uhlíku do půdy včetně kvantitativních odhadů jejich sekvestračního potenciálu. Na závěr jsou shrnuty odhady globálního sekvestračního potenciálu půd a formulována doporučení pro další výzkum. Klíčová slova: uhlík, půda, sekvestrace, mitigace, klimatická změna, land-use, kapacita půd
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.