|
|
F. A. Šubert 1849 - 1915
Drexler, Otto ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je biografie významné osobnosti konce 19. století Františka Adolfa Šuberta, v letech 1883-1900 ředitele Národního divadla v Praze. Práce se zaměřuje na divadelní kariéru F. A. Šuberta a jeho postavení v rámci českého kulturně-společenského pole. Jeho působení v pozici ředitele, úspěchy, ale i četné konflikty zkoumá tato práce v širším kontextu proměny české společnosti a recepce divadelní kultury. Zabývá se otázkou, proč již za svého ředitelského působení byl Šubert předmětem žurnalistické kritiky, aby následně nebyl přijat do kánonu významných postav české společnosti 19. století. Výchozím bodem této práce je ředitelský odchod F. A. Šuberta a tehdejší divadelní správy na jaře 1900, z něhož práce nahlíží Šubertovo veřejné působení. Práce se dotýká také Šubertova osobního života, v němž nachází ideová východiska jeho činnosti. Pramennou základnou této práce je odborná i memoárová literatura, dobový tisk a částečně archivní materiály, jejichž vytěžení však bylo více faktory limitováno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Doufali jsme, že nám bude líp. Život českého učitele v druhé polovině 19. století a v první třetině 20. století
Měřička, Matěj ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Vycházeje z přesvědčení o nutnosti ohlédnutí se zpět v "dobách překotných reforem" představuji určitý typ učitele obecné školy v druhé polovině 19. století, v době ve školství přelomové právě v důsledku nových školských zákonů (Hasnerovy reformy). S pomocí Bourdieovy teorie kapitálu sleduji jednotlivé aspekty života vybraného učitele s cílem zjistit, v čem spočíval klíč jeho "úspěchu" a zda obraz, který okolo něj vznikl, se blížil skutečnosti. Řídící učitel v Chrasti, Vincenc Paulus (1840-1913), osvětový pracovník, amatérský historik a archivář, organizátor příprav na národopisnou výstavu, zakladatel místního muzea, aktivní funkcionář učitelského spolku Budeč chrudimská a člen obecního výboru naplňoval, zdá se, dobové představy o veřejně a především kulturně a osvětově činném učiteli, jenž vykonává všechny práce nezištně a s nadšením myslíce přitom především na prospěch učitelstva, svých žáků, místních občanů, obce, národa, státu a církve. Přesvědčen o důležitosti svého poslání snáší případné "ústrky" s trpělivostí a vírou v budoucí ocenění, dbajíce, aby zbytečnými konflikty nepřišlo vniveč jeho dílo nejdůležitější - vzdělávací. Ačkoli se jeho jednání může jevit jako konformní, jednalo se spíše o "strategii", která mu nakonec zajistila úctu i dobré společenské postavení.
|
host ::
RSS.