|
Sdružené interpretace geofyzikálních měření jako klíč k pochopení vývoje reliéfu
Tábořík, Petr ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Kněz, Jaroslav (oponent) ; Putiška, René (oponent)
Užitá geofyzika představuje rychlý, efektivní a nedestruktivní způsob získávání informací o složení a stavu horninového prostředí, jakož i o studovaných geologických či geomorfologických procesech. Kombinování různých metod geofyzikálního průzkumu přináší ve srovnání s použitím pouze jedné geofyzikální metody výrazně širší rozsah měřených fyzikálních parametrů, což umožňuje získání mnohem podrobnějších informací o zkoumaném geologickém prostředí. K interpretacím geofyzikálních dat je vždy potřeba přistupovat obezřetně, protože jde mnohdy jen o jedno z pravděpodobných, nikoli však jediných možných řešení. Předkládaná disertační práce na několika vybraných případech ilustruje, jak snadno může dojít k nepřesné, nebo dokonce mylné interpretaci. V řadě případů přitom nemusí jít o problém kvality dat nebo chybného nastavení parametrů výpočetního modelu. Problém nastává při interpretaci výsledků, kdy dochází k přiřazení určité geologické kvality ke konkrétní měřené nebo modelované hodnotě nebo pozorované anomálii. Sdružené interpretace geofyzikálních metod (ideálně doplněné informacemi "negeofyzikálního" charakteru) mohou nejen přinést zásadní informace o studovaných geologických či geomorfologických fenoménech, ale také přispět metodickými poznatky, a to jak k metodám jednotlivým, tak zejména k jejich...
|
|
Interpretace georadarových měření s využitím kombinovaného geoelektrického průzkumu
Široký, Jakub ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Valenta, Jan (oponent)
Interpretace georadarových měření je často ztížena složitými geologickými podmínkami, nejednoznačností zaznamenaných odrazů a nejistotou převodu časové osy na hloubkovou. Díky provázanosti geofyzikálních polí je ale možné porovnávat výsledky příbuzných průzkumných metod. Radargramy ze tří modelových lokalit byly zpracovány a interpretovány běžným postupem s cílem rovnoměrně zesílit všechny odrazy. Výsledky byly porovnány s datasety metod ERT a DEMP formou sdružené interpretace, která přispěla k rozšíření popisu radargramů a přinesla nové poznatky ohledně geologicko-geomorfologické interpretace. Algoritmus zpracování radargramů byl na základě poznatků ze sdružené intepretace modifikován a zjednodušen tak, aby usnadňoval vzájemnou komparaci výsledků jednotlivých metod. Zpřesnění určení hloubek odrazů na radargramech pomocí adaptace na rychlostní model nepřineslo zásadní zlepšení výsledku. Klíčová slova: georadar, elektrická odporová tomografie, dipólové elektromagnetické profilování, sdružená interpretace, sdružená inverze, optimalizace zpracování GPR dat, sedimentární prostředí, rychlostní model
|