|
|
Důvěra v mezinárodních vztazích: Případová studie transatlantické spolupráce v oblasti bezpečnosti
Doleželová, Sabina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Oblast důvěry se poslední dobou stala předmětem nové agendy pro výzkum. Jak ukazuje tato práce, důvěra však byla vždy implicitně v jádru teorie mezinárodních vztahů. Předmětem výzkumu této diplomové práce je transatlantický vztah a role, kterou hraje důvěra v oblasti bezpečnosti - s využitím NATO jako platformy pro zkoumání. V této souvislosti autorka nejprve posuzuje kategorii důvěry v mezinárodních vztazích jako celku. Bude provedena podrobná analýza jevu důvěry, jeho principů a charakteristických znaků. Pro další aplikaci teoretických poznatků na případovou studii transatlantických vztahů je vypracována speciální metoda v rámci explorativního výzkumu, která se zaměřuje na rozpoznávání signálů důvěry ve vztahu, přičemž tak zdůrazňuje roli bezpečnostního dilematu, zajišťovacích strategií a ujišťování. Vybraná výzkumná metoda je podmíněna teoretickým základem a dostupnými daty pro výzkum. Na základě zkoumané literatury a pomocí výzkumných poznatků případové studie odhadne autorka míru důvěry mezi Spojenými státy a evropskými členy NATO během krizových období. Cílem je odhalit příčiny tohoto stavu a vymezit předpoklady, které budou podporovat nebo bránit růstu důvěry. Diplomová práce přibližuje americko-evropské partnerství z pohledu asymetrické důvěry, která představuje trvalý faktor v bezpečnostních...
|
|
|
Sdílení uprchlické zátěže prostřednictvím přemísťování: Postoje států Visegrádské skupiny
Franta, Jakub ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sdílením uprchlické zátěže v Evropské unii prostřednictvím povinného relokačního mechanismu a postoji států Visegrádské skupiny k této problematice. Chronologicky je toto téma vymezeno s přesahy rokem 2015. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko totiž patří mezi přední odpůrce plánu na přemísťování uprchlíků, které představovalo jedno z navrhovaných a nakonec také přijatých řešení tzv. uprchlické krize v EU. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda-li postoje zkoumaných států ohledně sdílení uprchlické zátěže prošly nějakým vývojem a dále zda-li veřejně deklarované důvody těchto postojů odpovídají empirické situaci. Za tímto účelem je provedena rekonstrukce nejdůležitějších milníků procesu přijímání relokačního mechanismu, včetně postojů a veřejně deklarovaných důvodů států V4, které jsou následně analyzovány z hlediska empirické situace. Výsledným zjištěním práce je, že státy Visegrádské skupiny zastávaly v průběhu roku 2015 jednotný negativní postoj s jedinou výjimkou - souhlasem Polska s návrhem předloženým na jednání Evropské rady dne 22. září - a většina z důvodů uváděných pro tento negativní postoj se na empirické situaci skutečně zakládá, ačkoliv vždy jen v určitých aspektech dané problematiky. Kromě toho práce poskytuje přehledné shrnutí daných...
|
host ::
RSS.