|
|
Info(VR)architektura
Ponomarevová, Daniela ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci, kterou jsem nazvala Info(VR)architektura, vycházím ze svých předešlých projektů, v nichž jsem skrze symbolicko-dystopické narativy rozvíjela úvahy o lidské smrtelnosti a strachu ze ztráty kontroly a o vlivu a síle působení informační internetové sítě na stav naší sdílené skutečnosti. Ty rozkládám a opět sjednocuji do nových konstelacích, ve kterých se zabývám vztahem mezi virtuální a fyzickou realitou a člověkem.
|
|
| |
|
|
Vesmírný opravář
Rybníčková, Barbora ; Fexová, Patricie (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Bakalářská práce je sérií maleb vyprávějících příběh muže, který se ve svých snech stává opravářem vesmírných těles a metaforicky tak napravuje náš svět. Skrze své malby vesmírného opraváře tematizuji potřebu dát do pořádku narušené či rozbité mezilidské vztahy a společenské struktury.
|
|
|
Obrysy budoucnosti
MÁLEK, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá studiem kolektivní představivosti. Sleduje proměnlivé vazby divácké i produktivní imaginace na kulturní prostředí, jak se uskutečňují v průběhu druhé poloviny dvacátého století s přesahem do století jednadvacátého. Primární oblastí výzkumu jsou především literární a filmová díla žánru vědecké fantastiky. Postupováno je převážně pomocí metod diskurzivní analýzy. Práce má však své teoretické zakotvení i v mediálních studiích, částečně také v oblasti politické teorie, v teorii fikčních světů, interkulturních studiích či filozofii vědy. Přístupy jsou vázány účelově k více či méně uzavřeným kazuistikám, jež tvoří tematickou náplň jednotlivých kapitol.
|
|
|
Bohové futuristického věku: Koexistence člověka a umělé inteligence ve světle posthumanistických konceptů americké science-fiction literatury 20. století.
PODLAHA, Roman
Tato diplomová práce se převážně zabývá posthumanistickými filosofickými koncepty, které jsou přítomny v americké literatuře science-fiction 20. století. Vybrané texty jsou ty, ve kterých hlavní roli hraje aspekt umělé inteligence. Díky rozboru a srovnání vybraných děl může čtenář snadno pocítit, jak doposud neměnný koncept humanistického člověka je hluboce přetvářen všudypřítomným užíváním vyspělé technologie, potažmo umělé inteligence. Úvod práce je hlavně věnovaný explanaci základních termínů a definic soudobého filosofického trendu posthumanismu. Zbytek práce se věnuje hledání konceptu "postčlověka" v nejznámějších dílech amerického science-fiction (Isaac Asimov, Philip K. Dick, William Gibson, Richard Powers a další).
|
|
|
Info(VR)architektura
Ponomarevová, Daniela ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci, kterou jsem nazvala Info(VR)architektura, vycházím ze svých předešlých projektů, v nichž jsem skrze symbolicko-dystopické narativy rozvíjela úvahy o lidské smrtelnosti a strachu ze ztráty kontroly a o vlivu a síle působení informační internetové sítě na stav naší sdílené skutečnosti. Ty rozkládám a opět sjednocuji do nových konstelacích, ve kterých se zabývám vztahem mezi virtuální a fyzickou realitou a člověkem.
|
|
|
Frank Herbert's Dune from the Ecocritical perspective
Duong Phuc, Giang ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat román Duna (1965) Franka Herberta z hlediska vztahu k ekologii, a dále určit roli toho románu jakožto průkopnického vědeckofantastického díla zaměřeného na ekologii. Teoretická část představuje Dunu v kontextu tvorby Franka Herberta a zároveň i v kontextu děl s podobným zaměřením. Šedesátá léta budou tudíž představena jako přelomová pro vědeckofantastickou literaturu i ekokritiku, tj. nově vzniklý kritický pohled. Praktická část nabízí hlubší ekokritický rozbor Duny s důrazem na roli vody, bleskový technologický vývoj a nahlížení do environmentálních výstrah. Tato práce tedy ve výsledku nabízí ekokritický pohled na Dunu, interpretuje její potenciální ekologická varování a zamýšlí se nad možnými způsoby, jak se vyhnout ekologické katastrofě. Klíčová slova: Frank Herbert, Duna, ekokritika, science-fiction, ochrana vody, těžba zdrojů
|
|
|
Translation and stylistic analysis of a passage from Stargate Atlantis: The Lost, a novel by Jo Graham and Amy Griswold
Boško, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Pípalová, Renata (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá literárním překladem části knihy Stargate Atlantis: The Lost (2011) z anglického jazyka do českého. Skládá se celkem ze tří částí - úvodu, praktické části a teoretické části. V první části se kromě úvodu nachází krátká pasáž, která čtenáře uvede do série Stargate, která předcházela této knize. Tato pasáž rovněž přibližuje sérii Legacy, která vznikla po skončení původní série díky práci některých fanoušků a je jejím neoficiálním pokračováním, konkrétně pak knihu Stargate Atlantis: Homecoming (2011), která je první knihou v této sérii a jejíž děj je přímo předcházející dílu, o němž je tato práce. Praktická část obsahuje zrcadlový překlad prvních třech kapitol knihy vypracovaný autorem této práce. Teoretická část této práce se blíže zaměřuje na některé aspekty překladu a odůvodňuje to, proč je překlad z praktické části vyhotovený daným způsobem. Kromě vysvětlení principu kontinuity vzhledem k existujícím předchozím překladům jiných částí této série, který byl hlavním motivátorem vzniklého překladu, jsou důvody v této části rovněž podloženy odbornou literaturou a v některých případech je rovněž termín vysvětlen z hlediska jeho historie v sérii. Výsledkem této práce je tedy pokus o překlad autentické části literárního díla z anglického jazyka do českého a rozbor vzniklého...
|
|
|
Podivný pán z Providence aneb Literární horor v pojetí Howarda Phillipse Lovecrafta a jeho odkaz v pop-kulturním prostoru
PODLAHA, Roman
Tato bakalářská práce se převážně zabývá hororovou literaturou proslulého amerického autora Howarda Phillipse Lovecrafta. První část popisuje žánr hororu jako takový a dále rozebírá jeho historii od nejranějších počátků. Díky tomuto úvodu si čtenář může snadněji zařadit Lovecraftovu tvorbu do širokého kontextu pop-kulturního prostoru. Další část je výhradně zaměřena na základní náměty a motivy, které efektivně určují podobu Lovecraftových hororových příběhů. Nakonec práce přináší několik příkladů autorovy reflexe v současných uměleckých pracích.
|
|
|
Tri podoby Solarisu
Grajciar, Marek ; MRAVCOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá tromi podobami Solarisu. Konkrétne literárnou predlohou Stanislawa Lema, filmovou adaptáciou Andreja Tarkovského a druhou filmovou adaptáciou Stevena Soderbergha. Cieľom práce je komparácia jednotlivých autorských postupov, ktoré viedli k rozdielnym významovým vyzneniam. Práca analyzuje šesť základných aspektov jednotlivých diel: východisko, žáner, významovú rovinu, skladobnú rovinu - dramatickú konštrukciu, postavy a časopriestor.
|
host ::
RSS.