Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení
Doležalová, Kateřina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení" se zabývá problematikou kochleárních implantací a komunikačními kompetencemi u dětí s kochleárním implantátem předškolního věku. Cílem práce je zjistit schopnosti komunikace a školní zařazení u dětí s kochleárním implantátem. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá aplikací kochleárního implantátu, celým rehabilitačním procesem před i po zákroku. Dále se zaměřuje na komunikační kompetence a vzdělávání uživatelů s kochleárním implantátem. Empirická část obsahuje deset konkrétních případů dětí s kochleárním implantátem. Soustředí se především na jejich jazykové schopnosti a to slovní zásobu, porozumění jazyku a gramatice. Z empirické části vyplývá, že kochleární implantát prospívá jazykovým schopnostem, větší část dětí ze zkoumaného vzorku se vyrovnala intaktním vrstevníkům. KLÍČOVÁ SLOVA kochleární implantát, komunikační kompetence, předškolní věk, školní zařazení, vzdělávání, surdopedie
Kam do školy? Proces umísťování dítěte s tělesným postižením do základního vzdělávání
Rudolfová, Jitka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje procesu umísťování dítěte s tělesným postižením do základního vzdělávání v České republice. Proces nahlíží z perspektivy rodičů a zkoumá, jakou v něm hrají roli. Klade si za cíl objasnit, jaké faktory určují formu speciálního vzdělávání dítěte s tělesným postižením - tedy to, zda se bude vzdělávat v běžné či speciální škole. Vychází především z hodnot rovnosti a z práva každého jedince na vzdělání. Rodiče dětí s tělesným postižením představuje jako prvky vzájemně se ovlivňujícího systému. V první části se práce nejdříve soustřeďuje na dva koncepty integrace, přičemž ji rozpracovává především jako proces. Dále představuje platnou právní úpravu vzdělávání dětí s postižením a vypracovává statistický přehled současnosti českého speciálního školství. Jádrem druhé části je komparativní případová studie, v níž práce analyzuje čtvero historií výběru školy pro tělesně postižené dítě. Historie extrahuje z výpovědí čtyř matek získaných pomocí techniky rozhovoru s návodem. Práce dochází na základě analýzy k závěru, že jsou to opravdu jejich rodiče, kteří rozhodují o formě vzdělávání dítěte s tělesným postižením. Ovšem daleko spíše než o jasných faktorech determinujících výběr této formy, je zřejmě výstižnější hovořit o shodě nejrůznějších okolností.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.