Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přeštické kroniky ve vzájemné komparaci
DVOŘÁKOVÁ, Ivana
Cílem této práce bylo prostudovat městské, farní a školní kroniky města Přeštice, a to včetně jejich autorů. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole jsou stručně nastíněny dějiny města Přeštice. Důraz je kladen zejména na vývoj správy, farnosti a místních škol. Další kapitola pojednává o vývoji českého kronikářství. Jsou zde také popsány zákony, normy a nařízení, které formovaly organizaci kronikářství a obsahovou stránku kronik. Třetí kapitola se věnuje historii kronikářství v Přešticích. Představuje jednotlivé kroniky, jejich autory, a popisuje formu, kterou byly vedeny. Následuje jejich komparace s přihlédnutím k časovým obdobím mezi lety 1831-1840 a 1867-1993, kde je analyzováno jejich tematické protínání. Na závěr jsou shrnuta jednotlivá zjištění a nastíněn možný další směr bádání. K práci jsou navíc přiložena plná znění zákonů, norem a nařízení popsaných v druhé kapitole, tabulky s přehledem všech popsaných kronik a fotografie kronik a kronikářů.
Školní kroniky v Dolním Povltaví
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o školních kronikách v oblasti Dolního Povltaví v období od 2. poloviny 19. století až do 1. poloviny 20. století. Jmenovitě práce vychází z kronik obecných škol v Odoleně Vodě, Klecanech a Husinci - Řeži. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se zabývám nejprve dějinami školství od reforem Marie Terezie po první polovinu 20. století a školskou správou té doby, dále vymezuji kroniky jako pramen, nejprve nastiňuji historii psaní kronik, poté pojednávám o druzích kronik se zaměřením na kroniky školní, popisuji oblast Dolního Povltaví a historii škol, jejichž kroniky jsem zpracovávala. V jádru práce jsem srovnala údaje obsažené v kronikách, které se týkaly jak školy samotné, tak učitelů a žáků školy. Klíčová slova školní kroniky, Odolena Voda, Husinec - Řež, Klecany, školství
Školní kroniky v Dolním Povltaví
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o školních kronikách v oblasti Dolního Povltaví v období od 2. poloviny 19. století až do 1. poloviny 20. století. Jmenovitě práce vychází z kronik obecných škol v Odoleně Vodě, Klecanech a Husinci - Řeži. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se zabývám nejprve dějinami školství od reforem Marie Terezie po první polovinu 20. století a školskou správou té doby, dále vymezuji kroniky jako pramen, nejprve nastiňuji historii psaní kronik, poté pojednávám o druzích kronik se zaměřením na kroniky školní, popisuji oblast Dolního Povltaví a historii škol, jejichž kroniky jsem zpracovávala. V jádru práce jsem srovnala údaje obsažené v kronikách, které se týkaly jak školy samotné, tak učitelů a žáků školy. Klíčová slova školní kroniky, Odolena Voda, Husinec - Řež, Klecany, školství
Pohled na události let 1900-1950 v městysi Ledenice na základě komparace zápisů v obecních, farních a školních kronikách.
CUKR, Jiří
Předkládaná diplomová práce srovnává zápisy v obecních, farních a školních kronikách v městysi Ledenice na Českobudějovicku. Je rozdělena na čtyři základní kapitoly, součástí je rozsáhlý seznam literatury a pramenů a také bohaté přílohy. První kapitola je zaměřena na stručné dějiny městyse, farnosti a školství v Ledenicích, druhá se věnuje vývoji českého kronikářství od středověku do dneška (včetně podrobného líčení dějin obecního, farního a školního kronikářství). Ve třetí kapitole se důkladněji zabýváme vývojem kronikářství v Ledenicích, nechybí popis jednotlivých knih, analýza zápisů a stručné biogramy všech kronikářů. Čtvrtá stěžejní kapitola se snaží zprostředkovat komparaci kronikářských záznamů na vybraném období let 1900{--}1950, přiblížit společná témata a také specifika jednotlivých kronik a kronikářů. Součástí poslední kapitoly jsou krátká shrnutí, výsledek celého výzkumu je uveden v závěru.
Školní kroniky pražských okrajových obcí jako etnografický pramen
Thořová, Věra
Nejstarší školní kroniky se týkají od konce 19. století do r. 1892. Psal je většinou řídící učitel, motivovaný svými osobními zájmy a zaujetím. Mnohé z nich vynikají proto svérázným dobovým koloritem a nacházíme v nich - kromě popisu školních událostí - i zprávy významné pro poznání dějin obce a způsobu života jejích obyvatel. Přinášejí údaje o sociálním složení žactva, o počtu dětí navštěvujících školu, jejich nemocnosti a úmrtnosti, dětských hrách, slavnostech a zábavách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.