Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychologické profilování pachatele
Hroníková, Hana ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Psychologické profilování patří mezi metody, jichž se používá během vyšetřování závažných trestných činů. Tato metoda byla vyvinuta ve Spojených státech amerických v 70.letech 20. století a je založena na výzkumu chování neznámého pachatele. Cílem mé práce je zjistit, jak psychologický profil může pomoci během vyšetřování. Mým předpokladem je, že psychologické profilování patří k vyšetřování závažných trestných činů a že může mnohdy přinést nový pohled na trestný čin a tak při objasňování trestné činnosti pomoci. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je úvodní a dělí se do dvou částí, z nichž první se zabývá historií psychologického profilování a zmiňuje známé případy, ve kterých se zpracovával psychologický profil. Druhá část se zabývá teoretickými aspekty psychologického profilování. Druhá kapitola pojednává o psychologickém profilování po praktické stránce. Dělí se do sedmi částí. Dočteme se zde, jak probíhá vytváření psychologického profilu, jaké jsou rozdíly mezi sériovým a masovým vrahem, jakými znalostmi a schopnostmi by měl disponovat odborník, jenž vytváří psychologický profil, jaké jsou limity u tvorby psychologického profilu, a jak se vytváří profil u vztahových a nevztahových deliktů. Třetí kapitola odhalí, jak úspěšné bylo profilování ve...
Psychologické profilování pachatele
Barda, Michal ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Psychologické profilování pachatele V posledních desetiletích prochází mnoho oblastí lidské činnosti podstatnými změnami. Týká se to i trestné činnosti, což si žádá nalézání nových vyšetřovacích postupů a adaptaci těch, které již jsou běžně užívány. Jednou z perspektivních podpůrných metod je i psychologické profilování pachatele, multidisciplinární metoda, jež v moderní podobě vznikla v sedmdesátých letech v USA jako jedna z reakcí na stoupající počet zločinů bez předchozího existujícího vztahu oběti a pachatele. Tato metoda se neustále rozvíjí a v mnoha státech je v současné době standardní součástí palety vyšetřovacích postupů pro závažné trestné činy. Cílem předkládané práce je shrnout poznatky z oblasti psychologického profilování pachatele, demonstrovat jejich použití na modelových případech a konečně popsat současné použití psychologického profilování v ČR a navrhnout další možný rozvoj. Práce je, mimo úvodu a závěru, dělena do čtyř kapitol. První z nich se soustředí na samotný pojem psychologického profilování pachatele, jeho historii, základní přístupy k němu a na jeho využitelnost. Druhá mapuje, jaké poznatky může profilovač o činu i pachateli získat a jakým způsobem. Třetí část se zabývá tvorbou profilu v případech vražd, znásilnění a žhářství, zatímco kapitola poslední hodnotí...
Psychologické profilování pachatele
Hroníková, Hana ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Psychologické profilování patří mezi metody, jichž se používá během vyšetřování závažných trestných činů. Tato metoda byla vyvinuta ve Spojených státech amerických v 70.letech 20. století a je založena na výzkumu chování neznámého pachatele. Cílem mé práce je zjistit, jak psychologický profil může pomoci během vyšetřování. Mým předpokladem je, že psychologické profilování patří k vyšetřování závažných trestných činů a že může mnohdy přinést nový pohled na trestný čin a tak při objasňování trestné činnosti pomoci. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je úvodní a dělí se do dvou částí, z nichž první se zabývá historií psychologického profilování a zmiňuje známé případy, ve kterých se zpracovával psychologický profil. Druhá část se zabývá teoretickými aspekty psychologického profilování. Druhá kapitola pojednává o psychologickém profilování po praktické stránce. Dělí se do sedmi částí. Dočteme se zde, jak probíhá vytváření psychologického profilu, jaké jsou rozdíly mezi sériovým a masovým vrahem, jakými znalostmi a schopnostmi by měl disponovat odborník, jenž vytváří psychologický profil, jaké jsou limity u tvorby psychologického profilu, a jak se vytváří profil u vztahových a nevztahových deliktů. Třetí kapitola odhalí, jak úspěšné bylo profilování ve...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.