|
|
Způsoby využití pískovcového podloží v českém rurálním prostředí
Pohunková, Iva ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Podroužek, Kamil (oponent)
Práce se zabývá relikty osídlení a dalšími stopami využívání krajiny, pocházejícími ze středověku až 1. poloviny 20. století, zachované v pískovcovém podloží severních Čech. Podrobně zpracovává tři polygony o výměře 1 km2 v oblasti Lešnice v Roverských skalách u Dubé, Truskavny na Kokořínsku a Podkosti v Českém ráji. Srovnává mezi sebou jak celé oblasti, tak jednotlivé objekty; podkladem je vlastní terénní výzkum z let 2015 a 2017-2019. Součástí práce je katalog dokumentovaných objektů, fotografická a kresebná dokumentace, plány některých lokalit a podrobné mapy pro každý z vybraných polygonů. Klíčová slova pískovec, terénní průzkum, drobné památky, skalní obydlí, středověk, novověk, každodenní život
|
|
| |
|
| |
|
|
Vlhkostní charakteristiky přirozených pískovcových výchozů
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Vlhkost v pískovci hraje důležitou roli v hydrologických, zvětrávacích, biologických a dalších procesech. Znalosti o výskytu a pohybu vlhkosti v porézním prostředí přirozených pískovcových výchozů jsou však značně strohé. Cílem doktorské práce proto bylo kvantifikovat vybrané vlhkostní charakteristiky několika přirozených pískovcových výchozů v Českém ráji (Česká republika). Podle režimního měření se průměrná roční teplota v pískovcových skalních městech pohybovala od 8,5 řC do 11,5 řC a relativní vlhkost vzduchu od 73 % do 85 %, přičemž odlesněná oblast vykazovala teplejší a sušší mikroklima a větší amplitudu hodnot než zalesněné oblasti. Byly zjištěny hodnoty objemové vlhkosti (více než 400 měření) a sacího tlaku (více než 150 měření) pískovcových výchozů a jejich změny v čase a prostoru. Průměrná objemová vlhkost se v zóně od povrchu pískovce do hloubky 12 cm pohybovala od 3 % do 10 % a sací tlak se v hloubce 2-12 cm pohyboval od 2 kPa až nad 130 kPa. Pro určení prostorového uspořádání vlhkosti u pískovcového povrchu bylo poprvé opakovaně využito metody obarvování práškem uraninu. Podle obarvení se pískovcové prostředí rozdělilo na kapilární (vlhkou) a difuzní (suchou) zónu, na jejichž ostrém rozhraní se nacházela výparová fronta. Pozice výparové fronty se pohybovala od povrchu pískovce až do...
|
|
|
Gelový infuzní clonový systém pro dodatečnou hydroizolaci různých druhů zdiva s využitím druhotných surovin
Melichar, Jindřich ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Dohnálek,, Pavel (oponent) ; Novotný, Miloslav (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Prakticky jakýkoliv stavební objekt v našem klimatickém pásu čelí v nějaké formě působení vlhkosti. Převážně starší a historické budovy jsou nejvíce postiženy negativním vlivem působení vody. Dříve docházelo k dodatečnému snižování vlhkosti pouze mechanicky, a to zarážením izolačních plechů nebo probouráváním a podřezáváním zdiva. Postupem času byly vyvinuty i chemické metody sanace vlhkého zdiva, které jsou v porovnání s mechanickými značně jednodušší stran aplikace a šetrnější ke statice ošetřovaných budov, což je činí ideálními pro ošetřování historických budov, anebo objektů, které by nesnesly výraznější narušení. Hlavním principem chemických metod sanace vlhkého zdiva je aplikace speciálního materiálu do linie vyvrtaných otvorů s danou roztečí. Následnou penetrací injektážního materiálu dochází k protnutí výseči jednotlivých vrtů, a tak k vytvoření tzv. injektážní clony, která zabraňuje vzlínání vlhkosti nad ni. Injektážní materiály mohou rovněž obsahovat podíl druhotných surovin, čímž dochází ke snížení vlivu dopadu výroby na životní prostředí. Efektivitu infuzních materiálů ve zdivu ovlivňuje celá řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či druh ošetřovaného materiálu. Důležitým faktorem je též zjištění efektivity sanačního materiálu, prokázáním jeho schopnosti penetrovat stavební materiál prostřednictvím identifikace jeho přítomnosti v něm.
|
|
|
Hodnocení poruch kamenných sloupů s využitím ultrazvukové metody
Kršková, Šárka ; Kocáb, Dalibor (oponent) ; Cikrle, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením poruch kamenných sloupů pomocí ultrazvukové metody. Obsah této práce je rozdělen na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na popis postupu hodnocení existujících kamenných konstrukcí dle normy ČSN ISO 13822 a na výčet metod pro zkoušení kamene. Jsou zde také stručně popsány vybrané druhy hornin používané pro kamenné stavby. Praktická část je složena ze zkoušek provedených na sloupech na místě pomocí ultrazvukové metody a laboratorních zkoušek na vybraných vzorcích. Vyhodnocení měření pomocí ultrazvukové metody je založeno na znalosti této metody a na vizuální prohlídce sloupů. Při laboratorním měření byly porovnávány výsledky vybraných vlastností na vzorcích stejného druhu horniny různého tvaru, vlhkosti a rozměrů.
|
|
| |
|
|
Non-invasive material and traceological research of the stone head from Celtic settlement Závist near Prague
Cihla, M. ; Trefný, M. ; Drda, Petr ; Hradil, David ; Hradilová, J.
The sandstone head sculpture from the hillfort of Závist in the southern periphery of Prague has been subjected to a non-invasive survey by mechanoscopic and analytical approaches. A 3D model of a sculpture has been created using laser scanning and photogrammetry. A reconstruction of stonemason's working tools was derived from longitudinal and transversal sections of the traces on the head's surface. Further screening of the surface by handheld X-ray fluorescence identified increased contents of lead and tin suggesting a former intentional coloring of the sculpture's surface. Traces of gold could indicate that the surface was gilded. It was confirmed that the sculpture was originally not a part of a human figure, but was intended to represent only a self-standing head. The way of making as well as the nature of the original surface treatment has excluded the possibility that the stone head from Závist was a modern replica.
|
|
| |
|
|
Poškozování skalních tvarů vlivem lezecké činnosti
Škopová, Kateřina ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Šafránek, Jiří (oponent)
Název: Poškozování skalních tvarů vlivem horolezecké činnosti Cíle: Cílem této práce je zjistit míru a druhy poškození pískovcových skalních tvarů vlivem horolezecké činnosti. Práce se také zabývá horolezectvím a jeho vztahem k ochraně přírody v pískovcových skalních oblastech. Metody: Pro teoretickou část byla použita metoda analýzy dokumentů a dostupné literatury. Pro výzkumnou část této práce byl proveden terénní výzkum ve vybraných lokalitách, formou pozorování a fotografování forem poškození skal. Výsledky: Zjistili jsme formy a míru poškození pískovcových skalních tvarů ve vybraných lokalitách. Míra poškození je závislá na míře návštěvnosti skal lezci. Také jsme zjistili, že na poškozování pískovcových skalních mají vliv i jiné sportovně rekreační činnosti. Klíčová slova: horolezectví, geomorfologie, pískovec, pískovcové lokality, ochrana přírody, antropogenní geomorfologie
|
host ::
RSS.