|
|
Samizdat z hlediska textologie a ediční práce
Fučíková, Zuzana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Kosák, Michal (oponent)
Práce zkoumá produkci československých samizdatových "edic" ze 70. a 80. let 20. století. Především se zaměřuje na textovou a ediční péči, která byla samizdatovým strojopisům věnována. První část popisuje vlastní samizdatovou sebereflexi obsaženou v článcích strojopisného časopisu Kritický sborník z 80. let. Druhá část se věnuje samizdatové Edici Expedice a zkoumá, jakým způsobem byla její produkce zpracovávána nakladateli v publikačních podmínkách po roce 1989. Hlavním obsahem této části je analýza dvou aspektů - zacházení se samizdatovými zdroji v edičních poznámkách, případně co z toho vyplývá pro textovou kvalitu samizdatových verzí, a zda je v nově vydávaných knihách náležitě zprostředkován původní literárněhistorický kontext děl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Informace o Chartě 77 (1978-1990)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje samizdatovému periodiku Informace o Chartě 77, které mělo velký význam pro šíření informací v rámci disentu i propagaci klíčových myšlenek a konceptů Charty. Zveřejňovaly se v něm dokumenty Charty 77 a sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zprávy o represi, dopisy disidentů československým státním orgánům, recenze a anotace jiných samizdatových periodik a knih a zřídka také ekonomické úvahy. Předmětem zkoumání jsou osobností profily jednotlivých protagonistů, fungování "nezávislé" redakce, příprava a distribuce textů, formování distribuční sítě, konspirační prostředí, ve kterém bylo periodikum vydáváno (používání šifer, pseudonymů, konspiračních bytů, přátelské důvěry aj.), financování a odesílání do zahraničí.
|
|
|
Porovnání mediálního obrazu Ivana Martina Jirouse před a po roce 1989
Diepoldová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním zobrazením osobnosti Ivana Martina Jirouse, známého básníka, esejisty, výtvarného kritika, mluvčího a teoretika českého undergroundu. Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor, je především proslulý tím, že úzce spolupracoval s rockovou skupinou The Plastic People of the Universe, která byla za doby normalizace v opozici proti vládnoucí komunistické straně, a tudíž její členové byli perzekuováni a vězněni. Po roce 1989 se stal naopak významným disidentem a uznávaným básníkem moderní doby. Jeho životní proměny se samozřejmě promítají i do jeho mediálního obrazu, který je předmětem této diplomové práce. Cílem práce je na základě studia pramenů a odborné literatury zmapovat život Ivana Martina Jirouse v rovině osobní, publicistické i umělecké a získat ucelenou historickou a mediální analýzu textů o Martinovi Jirousovi. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola má spíše deskriptivní charakter a zaměřuje se na osobnost Ivana Martina Jirouse. Podává stručný přehled vývoje jeho osobnosti, zařazuje podkapitoly o rodině, studiu, zaměstnání. Druhá kapitola popisuje přehled o jeho publikační činnosti a dalších jeho kulturních aktivitách. Třetí kapitola zahrnuje chronologický výčet mediálních textů o Ivanu Martinovi Jirousovi dle jednotlivých období a...
|
|
|
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Diplomová práce "Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace" reflektuje postavení a význam české hudební (rockové) publicistiky v rámci struktury a vývoje celého normalizačního mediálního systému prostřednictvím orálně historického výzkumu založeném na autentických svědectvích jejích protagonistů. Definuje výchozí předpoklady (ideologické, politické, sociokulturní etc.) pro porozumění podmínek, za jakých se mohla hudební (rocková) publicistika institucionalizovat a rozvíjet v závislosti na konfrontačně se vyvíjejícím postoji komunistické moci k rockové hudbě obecně. Dalším metodickým prostředkem k naplnění stanovených cílů je deskriptivní a komparativní perspektiva, na základě které je vzájemně konfrontována oblast oficiální a samizdatové časopisecké produkce na příkladu vybraných periodik. Mezi neopomenutelné kategorie v rámci komparativní analýzy patří také další kvalitativní aspekty hudební publicistiky (personalizace, profesionalizace, každodennost redakční práce). Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Rukopisy VBF
Hrabalová, Lucie ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
V období normalizace působilo v Československu velké množství skupin, které mimo oficiální nakladatelství kontrolované státem šířily literaturu, která nesměla vycházet. Jednou z nich byly také Rukopisy VBF. Tato edice se vymykala tím, že byla zaměřena na vydání sebraných spisů tří již nežijících autorů. Rukopisy VBF založili Bedřich Fučík a Vladimír Binar na počátku sedmdesátých let za účelem vydání sebraných spisů Jakuba Demla. Dílo Jakuba Demla bylo uspořádáno do čtrnácti svazků. Třináct z nich vyšlo v letech 1978 až 1983, čtrnáctý zůstal nedokončen. Mezitím se Bedřich Fučík rozhodl vydat také spisy Jana Zahradníčka a Dílo Jana Čepa. Po smrti Bedřicha Fučíka připravil Vladimír Binar v rámci edice Dílo Bedřicha Fučíka. Jako vedlejší produkt vznikala tzv. Knižnice Rukopisů VBF, ve které vycházela vedle děl organizátorů Rukopisů také díla jejich přátel a známých. Práce obsahuje anotovanou bibliografii edice a rozhovor s Vladimírem Binarem. Smyslem práce bylo vypracovat bibliografii Rukopisů VBF, shromáždit dostupné informace o této edici a rozšířit je o cenné svědectví jednoho z pořadatelů - Vladimíra Binara.
|
|
|
Augustin Navrátil a jeho disidentská činnost
Kordíková, Marta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Augustin Navrátil Tato diplomová práce se zabývá osobností Augustina Navrátila (1928-2003), moravského katolického aktivisty z Lutopecen na Kroměřížsku. Navrátilovi dosud nebyla uceleně věnována žádná publikace, ačkoliv se jedná o autora největší petice požadující náboženskou a s ní rovněž spojenou občanskou svobodu v socialistickém Československu (1988, 600 000 signatářů). Jedná se tedy o první pokus biograficky postihnout postavu a motivace tohoto rolníka, hradlaře, lidoveckého politika, chartisty ale i manžela a otce devíti dětí od jeho narození, rodinného zázemí až po počátky a vrchol jeho společenského působení. V textu se budeme věnovat dvaadvaceti otevřeným dopisům, v nichž upozorňoval na nelegální jednání komunistické moci, rovněž jeho třem peticím (1978, 1985 a 1988) i samizdatovému časopisu Křesťanské obzory, který vydával se skupinou spolupracovníků od června 1988 až do července 1990. Za své aktivity nebyl jako většina českých disidentů odsouzen k pobytu ve vězení, ale musel nedobrovolně podstupovat psychiatrická vyšetření a následovná léčení. Diagnostikována mu byla tzv. paranoia querulans, v českém prostředí častá duševní nemoc bojovníků za spravedlnost. Nepředstavíme však jenom Navrátila, ale i okruh jeho nejbližších pomocníků a zmíníme se i celosvětové podpoře, jež se katolíkovi z...
|
|
|
Sado-Maso 1983-1986. Historie a článková bibliografie samizdatového časopisu.
Romanová, Gabriela ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Tato práce je věnována samizdatovému undergroundovému časopisu Sado-Maso, který vycházel v letech 1983-1986 v Praze. Je zaměřena na tematickou charakteristiku časopisu, jeho zasazení do historického literárního kontextu a doprovodné filmové a literární projekty, jejichž tvůrci byli členy redakčního okruhu časopisu Sado-Maso (především L. Drožď) a které souvisely s vydáváním časopisu. Práci doplňuje kompletní článková bibliografie, rejstříky, obrazová příloha obálek časopisu, rozhovory s tvůrci a pamětníky a kritická edice dosud oficiálně nepublikovaného eseje E. Bondyho Zaplaťpánbů za "underground". Jsou zde rovněž otištěny dva dokumenty-záznamy StB, ve kterých je časopis zmiňován v souvislosti s E. Bondym a akcemi Klín a Satan. Cílem této diplomové práce je přispět k lepšímu poznání dosud neprobádané oblasti českého literárního undergroundu 80. let v jeho ne příliš exponovaných a všeobecně méně známých odnožích. Klíčová slova SAMIZDAT, ČASOPISY, SADO-MASO, JEN PRO BLÁZNY, OPIUM PRO LID, (ZEN)BUDDHISMUS, EKOLOGIE, ANARCHISMUS, PSYCHOLOGIE, PUNK, FILMY TZV. NEZÁVISLÉ TVORBY, VÝTVARNÉ UMĚNÍ, PUNK-ROCK, NEW AGE, NEW PAINTING, DEKADENCE, SURREALISMUS, LUBOMÍR DROŢĎ, EGON BONDY, TOMÁŠ MAZAL, PAVEL VESELÝ, PETR UHL, DANA NĚMCOVÁ, PAUL WILSON, VÁCLAV HAVEL, STANISLAV DIVIŠ, FRANTIŠEK KAUTMAN, KAREL HYNEK...
|
|
|
Jiří Dienstbier - dramatik
Vočková, Pavlína ; Jungmannová, Lenka (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Předkládaná diplomová práce Jiří Dienstbier - dramatik se skládá za dvou částí: I. část "Ţivot bez práce je jako žádný život" zpracovává autorův životopis, část II. zpracovává jeho samizdatovou tvorbu. První část práce představuje autora z hlediska rozmanitosti profesních zájmů a s důrazem na formování jeho světonázoru. Druhá kapitola se zabývá Dienstbierovým dílem v době zákazu publikační činnosti. Stěžejnímu rozboru čtyř divadelních her předchází odborný vhled do autorovy ostatní samizdatové tvorby, tj. do odborně publicistických textů. Práce se snaží postihnout souvislosti mezi Dienstbierovou dramatickou tvorbou, spjatou výhradně s dobou tzv. normalizace, a jeho celoživotním zájmem o politické dění a boj za svobodu.
|
|
|
Zakázaná dramatika. Pokus o vymezení neoficiální dramatiky v letech 1948-1989
Jungmannová, Lenka
Studie představuje pokus o vymezení neoficiální české dramatiky v letech 1948-1989. První část studie je zaměřena na obsah a formální charakteristiky zakázaných dramat v jednotlivých desetiletích a zároveň přináší přehled domácí i exilové produkce. Ve druhé části věnované klíčovým hrám jednotlivých období autorka zdůrazňuje problematičnost stanovení hranic neoficiální literatury v případě určitých autorů a děl.
|
host ::
RSS.