|
Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae
Schmidtová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou organismy tvořené několika symbiotickými partnery, z nichž nejdůležitější je houba (mykobiont) a řasa či sinice (fotobiont). Přestože většina lišejníků je terestrická, některé lze nalézt i ve vodním prostředí. Černé korovité lišejníky z čeledi Verrucariaceae (Verrucariales, Eurotiomycetes, Ascomycota) se dokázaly tomuto prostředí velmi dobře přizpůsobit a tvoří často dominantu mořského pobřeží v těsné blízkosti kolísající vodní hladiny. Schopnost těchto lišejníků obývat nejrůznější prostředí je spojována s jejich neobvykle širokou škálou fotobiontů. Přesto však u většiny z nich není tento symbiont známý. Tato práce zkoumá diverzitu lišejníků čeledi Verrucariaceae v litorální zóně pobřeží Baltského a Severního moře, vztahy mezi symbionty a spojitost mezi diverzitou lišejníků a gradientem salinity. Pomocí metabarcodingu zjišťuje diverzitu volně žijících řas v okolí studovaných lišejníků a symbiotické řasy porovnává s fotobionty, nalezenými v lišejnících. Mykobionti a fotobionti byli identifikováni pomocí ITS a 18S rDNA. Nalezeno bylo celkem devět linií mykobiontů i fotobiontů. Nejčastějším lišejníkem se ukázal být druh Hydropunctaria maura se svým fotobiontem Pseudendoclonium submarinum. Pro řadu lišejníků je zde jejich fotobiont popsán molekulárně poprvé. Objevení mnoha molekulárně...
|
|
Mechanismy adaptace řas na široký gradient salinity; přechody mezi mořským a sladkovodním prostředím u chrysofyt
Knotek, Petr ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Přechod z mořského do sladkovodního prostředí a naopak, představuje klíčovou událost v evoluci organismů. Přestože jsou tyto přechody z evolučního hlediska relativně vzácné, většina velkých skupin organismů podstoupila tuto událost minimálně jednou. Mořské a sladkovodní prostředí se liší v mnoha aspektech, především salinitou. Při přechodu mezi oběma prostředími musí organismy překonat výrazný gradient salinity a přizpůsobit se změnám osmotického potenciálu. Nemalou roli však hrají i biotické faktory, a to zejména kompetice a predace v novém prostředí. Cílem bakalářské páce je poskytnout ucelenou informaci o mechanismech adaptace na široký gradient salinity u řas obecně a zaměřit se na přechody mezi mořským a sladkovodním prostředím u chrysofyt, ke kterým došlo v evoluci opakovaně a relativně často. Klíčová slova: chrysofyta, Chrysophyceae, gradient salinity, osmoregulace, přechod mořské- sladkovodní prostředí
|