|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
host ::
RSS.