|
|
Pašijové motivy v rané povídkové tvorbě A. P. Čechova
Němcová, Kristýna ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce pojednává o žánru velikonoční povídky v tvorbě A. P. Čechova. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně široké téma, autorka se soustřeďuje především na raná spisovatelova díla. Teoretická část se zabývá významem Velikonoc v ruském kulturním archetypu a vznikem, vývojem a charakteristikou ruské velikonoční povídky v kontextu tzv. "sváteční" literatury. Hlavním cílem praktické části je prostřednictvím textové analýzy interpretovat vybrané povídky, identifikovat jejich klíčové motivy a novátorské postupy, které spisovatel používal v reakci na krizi žánru i jako atributy svého literárního vyjádření anticipující moderní literární směry. Autorova inovativní stylistika se vyznačuje ambivalentností, lakoničností, tragikomičností, novými narativními metodami či žánrovým experimentátorstvím. Na základě analýzy dílčích povídek jsou vyvozeny poznatky vztahující se k Čechovově poetice a hlavní ideje odhalující humanistické poselství Čechovovy pašijové tvorby a jeho pojetí víry a pravoslaví.
|
|
|
Židovské téma v tvorbě narodnických spisovatelů
Getta, Mariia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem práce je zpracování tématu židovství v tvorbě vybraných narodnických spisovatelů. Hlavní důraz je kladen na problematiku protižidovských nálad a vymezení jejích zásadních příčin. Pro tuto práci byla vybrána díla, která se věnují tématu židovství a která se zároveň stala dobrou ilustrací protižidovských nálad druhé poloviny 19. století v Ruském impériu. V první kapitole je vymezen pojem národnictví a narodnické literatury, poté je stručně nastíněno postavení Židů v carském Rusku v 19. století. Jádrem práce je analýza děl vybraných spisovatelů narodnické tradice (G. I. Uspenskij, V. G. Korolenko, G. A. Mačtět) s ohledem na téma židovství, a to hlavně na téma pogromů a na téma soužití Židů a křesťanů. Klíčová slova: Narodnictví, židovská otázka, ruská literatura, pogromy, antisemitismus, pásmo osídlení, Židé
|
|
| |
|
|
Ruské noci V. F. Odojevského
Šmatova, Tatiana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Ruské noci V. F. Odojevského Abstrakt Tématem této bakalářské práce je kniha ruského autora a filozofa Vladimira Odojevského, který působil v 19. století v období romantismu. Dílo bylo jeho nejdůležitějším počinem a nese název Ruské noci. Tato práce se zabývá symbolickým významem názvu a dalších motivů, stejně jako autorovým pohledem na člověka. Odojevskij má různé hrdiny se stejnou podstatou a pro ně vytváří různé situace, ve kterých vytváří kontrast mezi dokonalou myslí a možnostmi projevit svůj talent. Čtenáři tak mají možnost pozorovat život hrdinů ve společnosti, kvůli které nedokázali realizovat svoje neobyčejné myšlenky. Typ hrdiny - šílený génius je pro Odojevského typický. Tento prvek byl inspirací pro všechny významné autory v ruské literatuře 19. století. Klíčová slova: Ruská literatura, 19. Století, romantismus, Vladimir Odojevskij, Ruské noci, filozofický dialog
|
|
|
Vliv Radiščevova odkazu na vybrané ruské autory 19. století
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce vychází ze známé skutečnosti, že výrazným rysem ruské klasické literatury je návaznost a aluzivnost, že autoři té doby spolu vedli jakýsi otevřený dialog. V práci je analyzováno dílo A. N. Radiščeva Putování z Petrohradu do Moskvy. Teoretická část se zabývá dobou, ve které toto dílo vznikalo, blíže specifikuje žánr, zmiňuje jeho přijetí dobovou kritikou a podrobně nahlíží na politické názory autora, které jsou vnímány jako nesmiřitelný spor dvou osobností spjatých s idejemi osvícenství - reformátora společnosti Radiščeva a vládnoucí carevny Kateřiny II. V praktické části jsou na základě srovávací analýzy povídkového cyklu Lovcovy zápisky I. S. Turgeněva a novely Jáma A. I. Kuprina hledány souvislosti s Radiščevovým myšlenkovým a uměleckým odkazem v době nevolnictví a po jeho zrušení. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny především na kritiku samoděržaví, nevolnictví, nerovných možností, dále je pozornost věnována problematice nevěstinců a sňatků z rozumu.
|
|
|
Zobrazení dětství v povídkové tvorbě Leonida Andrejeva
Pešková, Tereza ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá postavou dítěte v povídkové tvorbě Leonida Andrejeva. Cílem práce je podat ucelenou představu o postavě dítěte v uměleckém světě autora. K jeho dosažení autorka využívá odbornou literaturu a hlavně vlastní rozbor textů. V první a druhé části se práce zaměřuje na celkovou politicko-kulturní charakteristiku a umělecké směry dané doby a jejich spojitost s Andrejevovou tvorbou. Třetí kapitola je zaměřená na vývoj tématu dětství v literatuře a aspekty dětství v dílech ruských spisovatelů 19. století, zejména Dostojevského, Tolstého a Čechova, kteří podle předpokladu nejvíce ovlivnili Andrejevovu tvorbu. Čtvrtá část práce je již věnována autorově životu, dílu a typologii postav. V páté kapitole jsou analyzovány vybrané povídky, které jsou rozděleny do tří skupin, podle funkce, kterou v nich dítě plní. Nejdříve je provedený rozbor povídek, v kterých je dítě hlavní postavou, dále se jedná o povídky, v kterých má dítě symbolickou úlohu. Povídka Kniha je rozebrána samostatně, protože ji nelze jednoznačně zařadit ani do jedné z předchozích skupin. Poslední část práce je věnována závěrečnému shrnutí o postavě dítěte v povídkách Leonida Andrejeva. Autor práce dochází k závěru, že Andrejev jednak ztvárňuje děti v roli hlavních hrdinů, ukazuje jejich sociální postavení v tehdejší...
|
|
|
Dramatická tvorba Niny Sadur
Dvořáková, Iva ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Ryčlová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou ruské spisovatelky a autorky divadelních i rozhlasových her Niny Sadur, jejíž tvorba spadá do období od poloviny 80. let do současnosti. Práce si klade za cíl představit základní rysy její poetiky, a to především prostřednictvím interpretací dvou vybraných her - Morokob a Milenkij, ryženkij. První hru je možné nazvat metafyzickým dramatem, v analýze je věnována pozornost dvěma propojeným rovinám a . Hra Milenkij, ryženkij vznikla převedením již existujícího syžetu (Niny Sadur) z povídkové formy do formy rozhlasové hry. Práce si všímá významových změn, ke kterým transformací žánru dochází. Dále věnuje pozornost kritické diskuzi, která byla r. 2003 opublikována pod názvem Who Is the Cute Little Redhead a zabývá se možnými významovými rovinami povídky/rozhlasové hry. Kromě analýz dvou konkrétních her bakalářská práce shrnuje dostupnou sekundární literaturu a vymezuje těžiště zájmu badatelů. V práci jsou uvedeny základní životopisné údaje Niny Sadur, chronologický výčet jejích děl, je zde zmíněna problematika se zařazením autorky do některého z literárních proudů objevujících se v Rusku od konce 70. let.
|
|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
|
| |
|
|
Ženské hrdinky v novelách N. S. Leskova
Zbranková, Claudia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Hlavním cílem práce je představení tři hlavních ženských literárních postav krátkých próz 60. let 19. století. Literární postavy jsou zkoumány z hlediska stejných, předem stanovených kategorií tak, že vyniká Leskovův cílený postup zobrazení ženské hrdinky. Dále jsou v práci v samostatných kapitolách zmapována nejdůležitější fakta o životě a tvorbě autora a proveden literární rozbor vybraných povídek. Klíčová slova N. S. Leskov, literární postava, poetika Leskova, literární věda, ruská literatura 19. století, povídka.
|
host ::
RSS.