|
|
Automatické rozpoznávání logopedických vad v řečovém projevu
Dušil, Lubomír ; Atassi, Hicham (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou a automatickou detekcí logopedických vad v řečovém projevu. Dává si za cíl ulehčit a urychlit práci logopedů a zvýšit procento odhalených logopedických vad u dětí v co nejmladším věku a následné, co nejúspěšnější, vyléčení. Jsou zde uvedeny metody logopedické práce, dělení vad v jednotlivých stádiích vývoje dítěte a vhodná slova k identifikaci vady řeči a následné nápravě. Následně jsou zde rozebrány metody výpočtu koeficientů, které nejlépe vystihují lidskou řeč. Dále klasifikátory, které se používají k rozpoznávání a určení jestli se jedná o logopedickou vadu či nikoliv. Klasifikátory využívají pro svoji práci koeficienty. Koeficienty a klasifikátory jsou testovány a hledá se co nejlepší jejich kombinace, která by měla nejvyšší procento úspěšnosti v automatickém odhalování logopedických vad řeči. Všechno programování a testování se provádí v programu Matlab.
|
|
|
Rozpoznávací metody v oblasti biosignálů
Juračka, Zdeněk ; Vítek, Martin (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium rozpoznávacích metod používaných v oblasti zpracování jednorozměrných signálů. Rozpoznávacích metod je celá řada, v této práci je stručně popsán princip některých z nich (umělé neuronové sítě, fuzzy systémy, expertní systémy a rozhodovací stromy). Pro zpracování signálů dostupných z databáze ÚBMI byla zvolena metoda Dynamického borcení časové osy (DTW - Dynamic Time Warping). Lze ji využít jako metodu nelineárního zpracování signálů. Výsledkem této metody je stanovení míry podobnosti dvou porovnávaných posloupností na základě výpočtu jejich vzdálenosti. Jedním z důvodů pro výběr této metody byla možnost zpracování posloupností různých délek. V práci je vysvětlen princip metody, způsob výpočtu vzdálenosti dvou vstupních posloupností a metoda nalezení cesty DTW. Ukázka činnosti metody byla provedena na náhodně zvolených číslech a na sadě simulovaných signálů. Metoda byla aplikována na signály EKG a akční potenciály zaznamenané na izolovaném králičím srdci. Pomocí DTW byly hodnoceny tvarové změny těchto signálů v opakujících se fázích experimentu označovaných jako ischemie a reperfuze. Na základě výsledků vypočítaných vzdáleností pomocí DTW byly na signálech EKG rozpoznávány a do jednotlivých fází experimentu, podle minimální vzdálenosti, zařazovány vybrané srdeční cykly. Měřítkem hodnotícím tuto metodu klasifikace bylo určení senzitivity. Ta dosáhla hodnoty 65%. Kromě zařazování jednotlivých srdečních cyklů k fázím experimentu byl algoritmus DTW vyzkoušen na přiřazování vybraného srdečního cyklu k odpovídající minutě záznamu ve vybrané fázi experimentu. Zde dosáhla senzitivita hodnoty 68,3%. Na signálech AP byla pomocí DTW sledována přítomnost pohybového artefaktu. Zde se tato metoda uplatnila lépe na signálech měřených ve fázích ischemie. Současně s výše uvedenou tematikou jsou v rámci práce řešeny otázky vzniku, šíření, snímání, následného zpracování a rozměřování elektrických projevů srdeční činnosti označovaných jako signály EKG a akční potenciály.
|
|
|
Detekce a rozpoznávání obličeje
Ponzer, Martin ; Janáková, Ilona (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Tato práce popisuje základní metody detekce a rozpoznávání obličeje jak z obrázku, tak z videosekvence. Všechny metody jsou určeny pro barevné snímky a jsou založeny na detekci kůže na základě její barevné informace. Pro detekci kůže je použita velmi efektivní metoda Gaussova pravděpodobnostního rozložení. Všechny oblasti, které barvou odpovídají lidské kůži, jsou následně podrobeny klasifikaci, při které se určí, zda daná oblast odpovídá obličeji nebo ne. Pro detekci obličeje je použita metoda korelace, doplněná o metodu eigenfaces. Oblasti, klasifikované jako obličej jsou nakonec rozpoznávány metodou eigenfaces, jejímž výsledkem je tedy informace o identitě detekované osoby.
|
|
|
Podpora výuky biometrických přístupových systémů
Navrátil, Petr ; Herencsár, Norbert (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato práce obecně popisuje činnost biometrických přístupových systémů a shrnuje problémy s jejich uplatněním v praxi. Ukazuje také na bezpečnostní rizika těchto systémů. Definuje základní pojmy, se kterými se v této oblasti setkáváme, popisuje druhy chyb a možnosti jejich zobrazení. Stručně je nastíněn problém standardizace v tomto odvětví. Část práce je věnována popisu biometrické vlastnosti otisků prstů. Jsou zde naznačeny základní principy, kterých je v biometrických systémech využíváno. Je zde vysvětleno, z jakých anatomických principů vycházejí a jak je dále pracováno s digitálním obrazem otisku. Další část je věnována popisu konkrétního biometrického přístupového systému V-Station od výrobce Bioscrypt. Vedle obecného popisu se zaměřuji na vysvětlení principu činnosti senzoru a algoritmu pro porovnávání otisků. Na tuto část navazuje bezpečnostní analýza zadaného systému. Zde se zaměřuji na slabé stránky systému a popisuje případné útoky na tento systém. V poslední části práce jsem navrhnul laboratorní úlohu realizovanou na zadaném systému. Tu jsem rozložil do několika úkolů tak, aby se studenti seznámili s činností přístroje a přiloženým softwarem. Zároveň zde dávám prostor pro interakci s vyučujícím a samostatné zamyšlení. Text jsem doplnil řadou obrázků pro názornější vysvětlení a lepší pochopení dané problematiky.
|
|
|
Automatické rozpoznávání stavu elektroměru z fotografie
HANZLÍK, Ondřej
Práce se zabývá problematikou rozpoznávání stavu elektroměru ze snímaného obrazu. Konkrétně jde o snímání elektroměru fotoaparátem mobilního telefonu. Na snímaném obraze je detekována plocha s číselníkem elektroměru a na té jsou následně detekována jednotlivá čísla. Ta jsou rozpoznávána za pomoci neuronové sítě. Pro získání informací z obrazu elektroměru, díky kterým dokážeme jeho stav rozpoznat, je využito technik segmentace obrazu. Pro klasifikaci výstupů segmentace je využito klasifikačních nástrojů, konkrétně vektorového stroje (SVM) a neuronové sítě. Pro řešení problematiky segmentace obrazu je použita knihovna OpenCV, stejně tak jako k implementaci vektorového stroje. Číslice na číselníku elektroměru jsou klasifikovány pomocí neuronové sítě, která byla vlastnoručně implementována. Celá aplikace pro rozpoznání je na platformě Android. Součástí práce je i vytvoření desktopové aplikace, která slouží pro testování neuronové sítě a vytváření jejích modelů. Práce současně popisuje, jak ukládat potřebná data získávaná v průběhu rozpoznávání, která jsou využívaná pro práci s neuronovou sítí. Součástí práce je spuštěný web, který bude rozvíjen pro možnost zapojení se do dalšího vývoje systému. Na webu je dostupný veřejný repozitář se zdrojovými kódy vytvořenými při implementaci.
|
|
|
Vliv konspecifické varovné vokalizace na formu a intenzitu antipredačního chování ťuhýka obecného (\kur{Lanius collurio})
MINAŘÍK, Tomáš
Zkoumal jsem vliv konspecifické varovné vokalizace u ťuhýka obecného (Lanius collurio) na obranu hnízda před vzdušným predátorem (poštolkou). Ťuhýkům jsem pouštěl záznam mobbingového hlasu a zároveň předkládal atrapu poštolky (Falco tinnunculus) ve dvou variantách buď s přirozeným vzhledem nebo se změněnými klíčovými znaky (zobák, pařáty, oči), a holuba (Columba palumbus) jako kontrolu. Nahrávka přilákala ťuhýky, kteří přiletěli k hnízdu rychleji. Ochota zaútočit se zvýšila pouze u modifikované poštolky, což naznačuje, že varovný hlas může podněcovat sociální učení se rozpoznávání predátora.
|
|
|
Úroveň využití hlasového uživatelského rozhraní
Horáček, Jan ; Šalamon, Tomáš (vedoucí práce)
Práce rozebírá hlasové uživatelské rozhraní, resp. komunikaci člověka se strojem pomocí řeči. Pomáhá čtenáři v orientaci v základních teoretických přístupech problematiky, identifikuje hlavní softwarové produkty a hodnotí současnou úroveň jejich využitelnosti. Důraz je kladen na vymezení kritických faktorů, které brání masovému rozšíření těchto technologií mezi běžnými uživateli. První část je věnovaná seznámení se základními pojmy, východisky a principy fungování (syntéza a rozpoznávání řeči, dialogový manažer). V druhé části jsou charakterizovány konkrétní produkty se zaměřením na použití na osobních počítačích. Zařazeny jsou také kapitoly o využití technologie zrakově postiženými a o aplikaci v mobilních telefonech.
|
|
|
Rozpoznávání naměřených hodnot
LEITKEP, Zdeněk
Tato práce se zabývá rozpoznáváním naměřených hodnot. Hlavním cílem práce bylo najít vhodnou metodu předzpracování obrazu a vytvořit interface pro software provádějící rozpoznávání. Vytvořená aplikace bude sloužit k analýze fotografií na místě pořízení. Aplikace byla vyvíjena v jazyce Java a je řádně dokumentována na úrovni javadoc.
|
|
|
Klíčové znaky a prototypy ve vizuálním rozpoznávání predátorů - laboratorní experimenty se sýkorou koňadrou (\kur{Parus major})
TUMOVÁ, Petra
Rozpoznávání predátorů hraje v životě ptáků zásadní roli. Jak ale probíhá mechanismus této kategorizace není dosud zcela objasněno. Testovali jsme proto dvě ze základních teorií kategorizace v laboratorních podmínkách, kde máme možnost se zaměřit na chování jednotlivců a jeho detaily. V experimentech jsme se zaměřili na význam klíčových znaků a barevných vzorů. Testovali jsme odpovědi sýkory koňadry na různě modifikované atrapy krahujce. Výsledky potvrzují, že pták predátora nerozpoznává pouze na základě klíčových znaků a barevné vzory mají na kategorizaci zásadní vliv. Kategorizace predátora je procesem komplexním a nedá se vysvětlit pouze jednou z psychologických teorií. Pravděpodobně využívá kombinaci klíčových znaků a prototypu dané kategorie vytvořeného v průběhu života.
|
|
|
Applications of the fingerprint sensing in IT
Rakár, Peter ; Balada, Jakub (vedoucí práce) ; Kulovaný, Martin (oponent)
Biometrie je obor, kterého počátky sahají daleko do historie a s nástupem moderních informačních technologií proniká i do sféry počítačových systémů. I když se odborníci zaobírají aplikaci biometrie v informatice už desetiletí, stav biometrických technologií stále neposkytuje stoprocentní spolehlivost. Biometrie v IT se i v současnosti vyvíjí a se zlepšujícími se technologiemi z jiných sfér lidské činnosti stále vznikají nové výzvy i v biometrii. Neznámější a v praxi nejvíce využívaná biometrie je biometrie otisku prstu. Táto práce si klade za cíl přiblížit čitateli problematiku využití snímáni a porovnávaní otisku prstu v biometrických systémech. Popisuje specifická otisku prstu i společné aspekty s ostatními biometriemi, čím uvádí čitatele do kontextu biometrické vědy. Práce dále popisuje aplikaci této biometrie v praxi. Blíže se zaobírá nejčastějšími metodami a přístupy, které jsou využívané při implementaci snímaní, analýzy, porovnáváni, indexování a uchovávání otisků prstů v biometrickém systému. Cílem práce není vytvoření podrobného návodu pro implementaci biometrie otisku prstu, ale obeznámení čitatele s možnostmi, výhodami a slabinami, které táto biometrie v souvislosti s IT přináší.
|
host ::
RSS.