|
|
Vývojová křivka kondicionality politiky rozšiřování EU - role principu "dobrého sousedství" v případě hraničních sporů
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
DP JANA LIPSKÁ Abstrakt Diplomová práce zkoumá politiku dobrého sousedství (princip good neighborhood) jako jednu z podmínek pro vstup (balkánských) zemí do EU. Jelikož se jedná o neukotvený koncept, měla by se práce věnovat jeho vývoji a možnosti vymáhání coby kondicionality. Právě jeho vymahatelnosti alespoň částečně dosáhla EU po rozšíření o Chorvatsko v roce 2013, respektive úpravou kondicionality v roce 2018, kdy se stalo podmínkou přijetí nového státu vyřešení jeho bilaterálních sporů. Práce objasňuje tuto změnu kondicionality a co k ní představitele EU vedlo. EU rovněž změnila svoji roli v těchto sporech. Z pozice aktivního mediátora se dostala do pasivní pozice, ze které především apeluje na zúčastněné strany sporu, aby jej řešily. EU tak dává najevo svoji roli coby normativní síly, k čemuž využívá právě kondicionalitu. Základním předpokladem je, že dříve se EU snažila více zasahovat a takové spory řešit, zároveň ale přijímala státy, které je vyřešené neměly. Z toho se Unie poučila a její politika se změnila v menší angažmá, ale větší důraz na vyřešení těchto sporů. Tato práce připomíná základní zlom, který k rozhodnutí unijních představitelů vedl, a tím byl vstup Chorvatska do EU i přes nevyřešený spor se sousedním Slovinskem. Práce vychází z předpokladu, že EU zjistila, že není efektivním...
|
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
| |
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
|
The Merchant or the Vicar? The Role of Values and Interests in the Dutch EU Enlargement Policy
Lellák, Jan ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postoji Nizozemského království k rozšiřování Evropské unie. V posledních letech se stalo rozšiřování EU v Nizozemsku politicky citlivou otázkou. Nizozemská zahraniční politika je tradičně charakterizována pojmem "obchodník a vikář ", neboť výrazně reflektuje jak hodnoty společnosti, tak národní zájmy. Zajímavé je, že postoj vlády je ve srovnání s ostatními členskými státy velmi konzervativní a důsledně sleduje dodržování přístupových kritérií, jako základní strategie EU, jak přimět kandidátské státy, aby respektovaly lidská práva a demokratické normy. Nizozemsko také klade mimořádný důraz na zohledňování absorpční kapacity Evropské Unie. Hlavním cílem této práce je zhodnotit, do jaké míry je oficiální postoj nizozemské vlády k rozšiřování EU ovlivňován buď zájmy anebo hodnotami veřejnosti. Holandské postoje jsou zkoumány v kontextu vývoje v Srbsku, v současné době nejvýznamnějšího kandidátského státu z oblast západního Balkánu a Islandu. Práce analyzuje dva do značné míry velmi podobné případy: spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu a spor o navrácení ztracených vkladů nizozemských zákazníků zkrachovalé islandské banky Icesave. Nizozemsko dlouhodobě a vytrvale blokovalo přístupová jednání s Islandem a Srbskem. V prvním případě odrážely jeho postoje...
|
|
|
Analýza přistupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií
Kučera, Michal ; Spiesová, Daniela (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce, jejíž název zní Analýza přístupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, je rozdělena na dvě osnovní části. Část teoretickou, ve které jsou zpracována základní fakta o Evropské unii, okolnostech a dějinných souvislostech jejího vzniku, historii, institucích a principech. Nechybí ani vývoj eurozóny a zdůrazněn je také význam Maastrichtské smlouvy a jejích pozdějších modifikací. V první části je dále představena Turecká republika s jejím historickým, politickým a ekonomickým pozadím. Analytická část představuje Turecko jako kandidátskou zemi do Evropské unie s důrazem na jeho strategickou polohu. Následuje přehled všech přístupových kritérií Evropské unie tak, jak byla aktualizována v čase, obsahu a v závislosti na měnících se politických a hospodářských poměrech v Evropě po rozpadu východního bloku včetně právního rámce přístupových kritérií zakotvených v příslušných smlouvách. Detailně jsou analyzována přístupová jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, jejich vývoj a vyhodnocení aktuálních výsledků plnění přístupových podmínek z turecké strany. Zařazen je přehled přístupových kapitol (Screening Acquis) se zpětnou vazbou v hodnotících zprávách od Evropské komise. V závěru je zhodnocen celkový stav přístupových jednání s ohledem na současný politický vývoj v Evropě.
|
|
|
EU and NATO enlargements and Russia´s reactions: another division of Europe?
Hejhalová, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozšiřování EU a NATO a reakce Ruska na tyto rozšiřování. Cílem práce je analyzovat, jestli rozšiřování EU a NATO po konci studené války vytváří novou dělící linii v Evropě. Analýza je zasazená do konstruktivistického teoretického východiska. Zkoumány budou tedy hlavně odlišné identity Západu (pro potřeby této práce reprezentovaného EU a NATO) a Ruska. Tyto odlišné identity by pak měly způsobovat, že aktéři vnímají rozšiřování EU a NATO z jiného pohledu. Odlišné vidění určité reality má za následek vytváření napětí mezi dvěma "hodnotovými bloky" a tím může připomínat studenou válku.
|
|
|
Možnosti integrace zemí Západního Balkánu do Evropské unie
Trajkovska, Ljupka ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Dúbravská, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit perspektivy členství jednotlivých zemí západního Balkánu v Evropské unii. Západní Balkán zahrnuje následující země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie a Srbsko. Hlavním cílem první kapitoly je definovat a vysvětlit vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu od konce studené války do současnosti, a to na základě jejich dosavadních výsledků. Obsahem druhé kapitoly je charakteristika hlavních specifik politické a ekonomické situace v jednotlivých zemích západního Balkánu a politika rozšiřování EU. Byl kladen důraz na Kodaňská kritéria a na některé důležité komponenty stabilizačního a asociačního procesu (zejména na stabilizační a asociační dohody a předvstupní pomoc EU jednotlivým zemím). V poslední kapitole jsem se věnovala budoucímu vývoji a možnosti členství jednotlivých zemí západního Balkánu v EU, na základě hodnocení výsledků, kterých jednotlivé země dosáhly podle nejnovější zprávy Evropské komise o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU.
|
|
|
Vývoj ekonomiky Chorvatska na počátku 3. tisíciletí (vývoj v letech 2001 až 2009)
Vančurová, Petra ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
V rámci předkládané práce je hodnocen ekonomický vývoj Chorvatska v letech 2001 až 2009. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola stručně charakterizuje hospodářský vývoj v druhé polovině dvacátého století. Druhá kapitola obsahuje všeobecnou charakteristiku současné ekonomické a politické situace Chorvatska a dále se zabývá ekonomickým vývojem Chorvatska v letech 2001 až 2009 s důrazem na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů a veličin -- např. HDP, inflace, nezaměstnanosti, platební bilance a vývoje měnového kurzu. Třetí kapitola stručně hodnotí připravenost Chorvatska na vstup do EU.
|
|
|
Turecko a EU: Kulturně-historické aspekty
Sellner, Filip ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tématem práce jsou vztahy Turecka a Evropské unie. Popsán je i vývoj vzájemných vztahů s předchůdci Evropské unie a to od podání první přihlášky Turecka ke vstupu do Evropského hospodářského společenství v roce 1963. Těžištěm je však období posledních deseti let s přihlédnutím k vývoji hospodářské a politické situace v Turecku. Zahrnuty jsou také názory obou zúčastněných stran - občanů Turecka i Evropské unie. Práce se dále zaměřuje na pravděpodobné přínosy i potenciální rizika plynoucí z rozšíření jak pro Evropskou unii, tak pro Turecko. Mezi zmíněné oblasti patří kultura, turecké hospodářství, ale i bezpečnostně-strategická pozice Turecka. V poslední kapitole je popsán spor Turecka s Řeky o Kypr a také vývoj postavení kurdského obyvatelstva na jihovýchodě a východě země.
|
host ::
RSS.