Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tepelně-vlhkostní analýza konstrukcí masivních dřevostaveb
Uherka, Pavel ; Šuhajda, Karel (oponent) ; Žák, Antonín (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou masivních dřevěných staveb především s ohledem na současný přístup k jejich navrhování, posuzování a schvalování. V práci jsou uvedeny možnosti dalšího vývoje a rozvoje tradičních roubených staveb s ohledem na současné tepelně technické požadavky. Teoretické úvahy jsou pak srovnány s měřeními na vzorcích masivních dřevěných stěn.
Teplotně-vlhkostní posouzení prvků krovu s nadkrokevním systémem zateplení
Soudek, Pavel ; Vlach, František (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá teplotně-vlhkostním posouzením dřevěných prvků u střech s nadkrokevním systémem zateplení. V rámci tohoto systému se pak zaměřuje především na detaily vytvoření přesahu střechy, neboť právě zde dochází k největšímu vlhkostnímu namáhání dřevěných prvků. V práci jsou popsány různé varianty provedení tohoto detailu, u kterých je následně ověřováno splnění tepelně-technických požadavků a požadavků kladených na dřevo zabudované v konstrukci. Teoretické výpočty jsou pak porovnávány s měřením, které bylo prováděno na reálné stavbě. Pro toto měření bylo vyvinuto vlastní měřící zařízení. Jeho vývoj je rovněž popsán v této práci.
Vliv doby a teploty paření na pružnostní a pevnostní charakteristiky dřeva buku
Jakeš, Ondřej
Tato diplomová práce se primárně zabývá tepelnou modifikací dřeva pomocí přehřáté páry a jejím vlivem na pružnostní a pevnostní charakteristiky. Celkem bylo testováno 200 ks ohybových a 200 ks tlakových vzorků buku lesního. Tyto vzorky byly rozděleny do deseti skupin, jedna skupina byla vybrána jako referenční a zbylých devět bylo modifikováno při různě teplotě a času. Cílem bylo stanovit hustoty, modul pružnosti, pevnosti a zjistit jejich závislost na zvoleném režimu modifikace. V další části byl zkoumán vliv tepelné modifikace pomocí přehřáté páry na akustické vlastnosti a barvu dřeva. Na závěr byl vyhodnocen hmotnostní úbytek a změna rovnovážné vlhkosti vzhledem k režimu modifikace.
Hodnocení vybraných elektrických vlhkoměrů při měření vlhkosti dřeva
Piňos, Pavel
Tato bakalářská práce je zaměřena na zjišťování rozsahu vlhkostí, ve kterém vybrané elektrické vlhkoměry měří spolehlivě a tím vhodnost jejich použití při měření vlhkosti dřeva. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, kterými jsou provedení samotného experimentu a statistické porovnání a vyhodnocení naměřených dat. Měření vlhkosti bylo provedeno pomocí čtyř různých typů vlhkoměrů a následně porovnáváno se skutečnou (gravimetricky vypočítanou) vlhkostí dřeva. Testování bylo provedeno na smrkových vzorcích. Dalším cílem bylo stanovení vlivu hustoty dřeva na jeho skutečnou vlhkost. Pro prokázání spolehlivosti měření vlhkosti vybraných vlhkoměrů byly vzorky testovány celkem při pěti vlhkostních stavech.
Tepelně-vlhkostní analýza konstrukcí masivních dřevostaveb
Uherka, Pavel ; Šuhajda, Karel (oponent) ; Žák, Antonín (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou masivních dřevěných staveb především s ohledem na současný přístup k jejich navrhování, posuzování a schvalování. V práci jsou uvedeny možnosti dalšího vývoje a rozvoje tradičních roubených staveb s ohledem na současné tepelně technické požadavky. Teoretické úvahy jsou pak srovnány s měřeními na vzorcích masivních dřevěných stěn.
Teplotně-vlhkostní posouzení prvků krovu s nadkrokevním systémem zateplení
Soudek, Pavel ; Vlach, František (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá teplotně-vlhkostním posouzením dřevěných prvků u střech s nadkrokevním systémem zateplení. V rámci tohoto systému se pak zaměřuje především na detaily vytvoření přesahu střechy, neboť právě zde dochází k největšímu vlhkostnímu namáhání dřevěných prvků. V práci jsou popsány různé varianty provedení tohoto detailu, u kterých je následně ověřováno splnění tepelně-technických požadavků a požadavků kladených na dřevo zabudované v konstrukci. Teoretické výpočty jsou pak porovnávány s měřením, které bylo prováděno na reálné stavbě. Pro toto měření bylo vyvinuto vlastní měřící zařízení. Jeho vývoj je rovněž popsán v této práci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.