Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ropný sektor a jeho dopad na vývoj situace ve Venezuele
Šubová, Pavlína
Tato bakalářská práce se věnuje ropnému sektoru a jeho dopadu na ekonomickou, ale i politickou situaci v zemi. Tuto problematiku doprovází teorie prokletí přírodních zdrojů, která je rozebrána z politické i ekonomické stránky. Další část se zaměřuje na historii Venezuely, která je v posledním století úzce spojená s ropou a ropným průmyslem. Závěrečný úsek se věnuje propadu ropného sektoru v období vlády prezidenta Nicoláse Madura a obsahuje data, na kterých je prováděna analýza politicko-ekonomické situace ve Venezuele.
Holandská choroba v ekonomike Saudskej Arábie
Horváth, Martin
Horváth, M. Holandská nemoc v ekonomice Saúdské Arábie. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018 Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt Holandské choroby v ekonomice Saúdské Arábie. Pomocí příkladů jiných zemí, kde se Holandská nemoc v minulosti vyskytla, jsou shrnuty základní projevy. Cílem bakalářské práce je na základě ekonometrického modelu zhodnotit, zda ekonomika Saúdské Arábie trpí Holandskou nemocí. K naplnění tohoto cíle byla charakterizována ekonomika Saúdské Arábie, včetně vývoje podstatných ekonomických veličin. vývoj ekonomiky a výsledky testování byly vyhodnoceny vzhledem k ekonomické teorii a teorii Holandské nemoci.
Norský ropný sektor
Basařová, Tereza ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce se věnuje hlavním předpokladům úspěšného rozvoje a fungování norského ropného sektoru a krokům, které byly za tímto účelem podniknuty. Cílem práce je přiblížit způsob, jakým se Norsko s objevem ropy vypořádalo, a to především z politického, organizačního a ekonomického pohledu. Práce má čtyři kapitoly. V první kapitole jsou rozebrány obecné okolnosti ovlivňující fungování ropného sektoru, tedy politická, hospodářská a společenská situace státu, jeho poloha, načasování objevu ropy a dostupné průmyslové a odborné kapacity. Druhá kapitola je věnována počátečnímu období těžby a mezinárodním těžebním společnostem a jejich vztahu s hostitelským státem, především pak zavedení licenčního systému a rozvoji domácích kapacit. Ve třetí kapitole je přiblížen přístup státu v otázce hodnot a dlouhodobých strategií, formulace ropné politiky a legislativy, vytvoření vlastní administrativy a rozdělení moci mezi ministerstvo, Statoil a Norský ropný direktorát. Poslední čtvrtá kapitola se zabývá ekonomickými záležitostmi, především resource curse, příjmy státu, ochranou domácího hospodářství, dlouhodobým hospodářským plánováním a ropným fondem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.