|
| |
|
|
Básně královny Marie Stuartovny, op. 135 od Roberta Schumanna
Mourečková, Eliška ; VOTAVOVÁ, Yvona (vedoucí práce) ; MELNIK, Natalija (oponent)
Písňový cyklus pěti písní Roberta Schumanna Básně královny Marie Stuartovny op. 135 jsou opomíjeným dílem na repertoáru českých pěvců, a ještě méně se mu věnují české hudebně teoretické studie. Tato bakalářská práce si tak klade
za cíl rozborem písní z hlediska harmonického, formálního, sémiotického, sémantického, pěvecko-technického a interpretačního, napomoci k celkovému pochopení díla a probuzení zájmu o něj samotné. Kvůli lepšímu porozumění a zařazení cyklu do souvislostí je práce v první části opatřena také stručnými kapitolami o životě a díle, Roberta Schumana a o životě Marie Stuartovny.
|
|
|
Robert Schumann a koncertní kus pro čtyři lesní rohy
Černá, Barbora ; DIVOKÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; BABORÁK, Radek (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem popisovala život Roberta Schumanna a jeho Koncertní kus pro čtyři lesní rohy, op. 86. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se zabývám životem skladatele. Druhá kapitola se zabývá skladbou Koncertní kus pro čtyři lesní rohy, op. 86, jejím vznikem a j ezde i formální robor. Ve třetí kapitole porovnávám nahrávky
interpretů a jsou zde zmíněny i jejich životopisy.
|
|
|
J. Brahms - Sonáta f moll op. 5
Stráňavský, Adam ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Bakalárska práca J. Brahms – Sonáta f moll op. 5 obsahuje 4 kapitoly. Prvá kapitola práce obsahuje stručný životopis J. Brahmsa do publikácie Sonáty f moll op. 5. Druhá kapitola práce je stručný formálny rozbor, v ktorom sme sa snažili poukázať najmä na dôležité formotvorné prvky, ktoré okrem svojej teoretickej funkcie aj celkovo ovplyvňujú výslednú interpretáciu sonáty. V tretej kapitole rozoberieme sonátu z interpretačného hľadiska s čo možno najväčšou objektivitou. V štvrtej kapitole rozoberáme tri nahrávky sonáty f moll, a to nahrávku Waltera Giesekinga, Artura Rubinsteina a Radu Lupuho. Práca môže slúžiť ako pomocná literatúra pri štúdiu Brahmsovej Sonáty f moll.
|
|
|
F. Chopin - Scherza a jejich vrcholní in terpreti
Kozák, Marek ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; TOPERCZER, Peter (oponent)
Práce je rozdělena do dvou částí. V první části práce je stručně nastíněn životní osud F. Chopina, o kterém bylo napsáno již mnoho, takže se omezím pouze na základní životopisná fakta a zejména na období, ve kterém zkomponoval právě 4 scherza. Bude následovat pojednání o scherzu jako hudební formě, jejím vzniku a vývoji. V závěru první části práce je kapitola věnovaná scherzům F. Chopina a dalším skladbám, v nichž se hudební forma scherza vyskytuje. Druhá část práce je zaměřena na interpretační problematiku, rozbor několika nahrávek významných interpretů. Obsahuje také jejich stručné profily.
|
|
|
F. Chopin: Sonáta No. 3 op. 58 h-moll
Goto, Eri ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KASÍK, Martin (oponent)
Tématem předložené bakalářské práce je klavírní Sonáta č. 3 h-moll op. 58 skladatele Fryderyka kChopina. Práci jsem rozdělila do tří kapitol, ve kterých zkoumám, co je pro interpretaci Sonáty důležité. Zabývám se otázkou, co chtěl skladatel Chopin vyjádřit, jaký byl jeho záměr, a na základě jeho výroků také představou tónu, který Chopin požadoval. První kapitola se věnuje životopisu a Chopinovi jako skladateli, klavíristovi a pedagogovi. Druhá kapitola se zabývá metodikou, kterou Chopin sám vytvořil, a která je patrně při skutečné interpretaci Sonáty nezbytná. Ve třetí kapitole porovnávám tři různé edice této skladby a na základě poznatků z předchozích dvou apitol se zamýšlím nad tím, jak by bylo vhodné Sonátu interpretovat.
|
|
| |
|
|
Život a dílo Roberta Schumanna, s přihlédnutím k písňové tvorbě
Erlebachová, Zdeňka ; MÁROVÁ, Libuše (vedoucí práce) ; KAUPOVÁ, Helena (oponent)
Písňová tvorba Roberta Schumann jednoznačně tvoří součást repertoáru většiny zpěváků. Sama se jejím studiem zabývám, a proto bych chtěla v této práci věnovat životním okolnostem, které Schumanna inspirovaly ke vzniku písní, textům a hudebnímu zpracování jak pěvecké linky, tak klavírnímu doprovodu. Robert Schumann byl velice složitá osobnost, byl to člověk citlivý a melancholický, který všechny své pocity vycházející z osobního života vyjadřoval svou hudbou. Výrazná většina písňové tvorby vznikla v jeho nejšťastnějším životním období. Bylo to období šťastného spojení dvou uměleckých osobností - Roberta Schumanna, hudebního skladatele, redaktora a spisovatele a Clary Wieckové, výjimečné klavírní virtuozky a hudební skladatelky.Z těchto důvodů věnuji jejich vztahu velkou pozornost.
|
|
|
Klavírní dílo C. Debussyho se zaměřením na cyklus Estampes - harmonický rozbor, srovnání nahrávek
Suchánková, Eva ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tématem této bakalářské práce je hlubší analýza interpretačních problémů klavírního cyklu Rytiny od Clauda Debussyho. Byly k tomu zvoleny tři různé postupy analýzy. Nejprve je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto cyklu a všemi autorovými inspiračními zdroji. Druhým postupem je harmonický rozbor celého cyklu, v němž se snažím postihnout výjimečné rysy každé skladby, upozornit na nejdůležitější hudební myšlenky a tematický materiál charakteristický pro hudební impresionismus, který skladatel v díle použil. Nakonec jsou představeni tři významní klavíristé 20. století a jejich různá interpretace cyklu Rytiny: W. Gieseking, E. Gilels a S. Richter. Jejich interpretace jsou porovnány jak vzájemně, tak s ohledem originální notový text. Takto komplexní pohled na toto klavírní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Rytin.
Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje čtyřmi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna čtyřmi přílohami.
|
|
|
Balady Fryderyka Chopina s důrazem na ba ladu As dur Op. 47
Trauškeová, Anna ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tato práce pojednává o jedněch z nejznámějších a nejhranějších Chopinových skladeb - jeho čtyřech baladách, přičemž druhá část této práce se zaměřuje především na baladu As dur op. 47. Autorka se v této práci věnuje Chopinovým baladám především po obsahové stránce, jejíž možnou inspiraci hledá v dílech Adama Mickiewicze. O provázanosti literární a hudební složky v baladách se zmiňuje nejprve v širším historickém kontextu, o kterém píše v první kapitole této práce - Balada z hlediska historického. Zde uvádí vývoj této formy od jejích počátků až k novodobému typu, který známe dnes. Ve druhé kapitole - Chopinovy balady z hlediska obsahu - jsou předloženy konkrétní příklady možné literární předlohy přímo u jednotlivých Chopinových balad. Ve třetí kapitole se autorka zabývá podrobným rozborem balady As dur, a to po stránce obsahové, formální i harmonické. Poslední, čtvrtá kapitola je pak věnována zamyšlení nad interpretací tohoto významného Chopinova díla.
|
host ::
RSS.