|
|
Problematika experimentování s drogou na základních školách a základních školách praktických
VRBOVÁ, Jana
Užívání drog přináší mnoho komplikací celé společnosti a to nejen v oblasti zdravotní, ale i sociální a ekonomické. Cílem této práce bylo zmapovat a pozorovat teoretické znalosti v oblasti drogové problematiky žáků základních škol a základních škol praktických a zjistit, která skupina je více ohrožena. V řešení problematiky užívání drog považuji za nejdůležitější kvalitní primární prevenci jak v rodinném zázemí, tak v účinných preventivních programech, v kvalitní práci pedagogů a v dostatku mimoškolní činnosti pro naplnění volného času dětí.
|
|
|
Diagnostika pojmu tvořivost a souvisejících odborných pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství a učitelů na 1. stupni ZŠ
MAREŠOVÁ, Magdalena
Tato diplomová práce se zabývá diagnostikou pojmu tvořivost a souvisejících odborných pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství a učitelů na 1. stupni ZŠ. Hlavním cílem bylo zjistit, do jaké míry spolu souvisí vnímání vybraných odborných pojmů mezi studenty učitelství na pedagogické fakultě a učiteli v praxi na 1. stupni ZŠ. Teoretická část obsahuje kapitolu o teorii výzkumu v pedagogice a odborné vymezení výzkumné metody sémantického diferenciálu. Další kapitola se zabývá teoretickým vymezením pojmu tvořivost a dalších zkoumaných pojmů. V praktické části jsou zpracovány výsledky výzkumu vnímání zvolených odborných pojmů, doložené potřebnými tabulkami a grafy.
|
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví, souvislostí s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Řehulková, Oliva ; Macek, P. ; Řehulka, E.
This contribution is based on data of a long-term study on adolescent psychosocial development. Two age cohort (12 years old and 16 years old), 317 boys and 449 girls completed a set of instruments including a depression scale (the Center for Epidemiologic Studies Depression Scale ů Radloff, 1991), a questionnaire regarding personal dimensions (stability-lability, extraversion-introversion), and scales regarding perception and evaluation of family environment and atmosphere (warmth of mother, warmth of father, family trust, quarrels, coping strategies).
|
|
|
Analýza determinant ovlivňujících počet dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech do 3 let věku
Junková, Petra ; Bolcha, Peter (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Práce analyzuje existenci závislosti mezi zvolenými determinantami a počtem dětí umístěných ze sociálních důvodů do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku v České republice mezi lety 1993 -- 2008. Teoretická část, založená na teorii rodiny Garyho S. Beckera, diskutuje jednotlivé části schématu rozhodovacího procesu a přes popis rozhodování o dětech a o založení rodiny dospívá až k volbě o svěření dítěte do náhradní výchovné péče. V empirické části jsou na základě teoretických poznatků a dalších studií, zabývajících se obdobnou problematikou, vybrány 4 determinanty, jejichž vztah s vysvětlovanou proměnnou je předmětem zkoumání. Konkrétně se jedná o míru registrované nezaměstnanosti, reálný příjem domácnosti, dávky státní sociální podpory a počet žen ve výkonu trestu. Regresní analýza a analýza umístění dětí propuštěných z kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku jsou hlavními metodami zkoumání a dle jejich výsledků jsou v závěru navržena opatření, která by mohla vést ke zlepšení stavu náhradní výchovné péče.
|
|
|
SOUHRA PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA
Kubešová, Zuzana ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Králová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu slaďování pracovního a rodinného života za přispění státu, zaměstnavatelů a rodičů samotných. Je rozdělena z časového a tematického hlediska: minulost zaměřená na analýzu vývoje potřeb slaďování pracovního a rodinného života, současnost z pohledu státu, zaměstnavatelů a zaměstnanců-rodičů a budoucnost z pohledu dnešních vysokoškolských studentů, budoucích rodičů. V rámci diplomové práce byly uskutečněny tři výzkumy. První se věnoval obsazenosti mateřských školek. Druhý se v rámci rozhovorů se zástupci významných firem zaměřil na flexibilní režimy a firemní školky. Třetí výzkum se dotazníkovým šetřením zajímal o představy dnešních vysokoškolských studentů na téma rodičovská dovolená a rozdělení rolí uvnitř rodiny. Na závěr byla navržena doporučení ke zlepšení situace.
|
|
|
Dopady státní sociální politiky na společenské instituce manželství a rodinu v podmínkách České republiky
Veselá, Kateřina ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dopadům sociální politiky na manželství a rodinu v České republice. Výrazným demografickým jevem v České republice je v posledních dvaceti letech růst mimomanželské plodnosti. Ta se týká zejména žen s nízkým vzděláním a regionů s vysokou nezaměstnaností. Rostoucí trend svobodných matek byl spojován zejména s procesem transformace a štědrým sociálním systémem v devadesátých letech 20. století. Mladé páry často nevstupují do manželství a pro účely nároku na sociální dávky předstírají neúplnou rodinu. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky čekalo, že problém účelově nesezdaných soužití vyřeší změny v systému státní sociální podpory a životního minima. Cílem diplomové práce je ukázat, že z účelově nesezdaného soužití můžou páry profitovat i po těchto změnách a také ukázat, o kolik můžou být příjmy rodiny vyšší a o kolik může stát vyplatit více na dávkách státní sociální podpory.
|
host ::
RSS.