|
|
Rozvoj zájmů mládeže do 18 let
Noul, Josef ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Pilař, Tomáš (oponent)
Tato Bakalářská práce se zabývá volnočasovými aktivitami dětí a mládeže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se vymezení, funkcí a subjektů volného času. Dále jsou zde popsány veškeré instituce zabývající se organizací volného času pro děti a mládež, jako například školní družiny, domy dětí a mládeže, základní umělecké školy aj. V neposlední řadě jsou zde také ekonomické aspekty a možnosti získání dotací. Na základě těchto informací je zpracována část praktická.
V praktické části práce je představena společnost Kroužky pro Radost o. p. s., na níž je vyslovena hypotéza, že tato společnost plní své poslání, ke kterému byla založena. Správnost hypotézy je následně ověřována pomocí Analýzy instituce dle B. Malinowského a SWOT analýzy.
Díky těmto analýzám se potvrdila správnost hypotézy, avšak jsou zde navržena doporučení, která mohou pomoci ke zlepšení chodu instituce.
|
|
|
Optimalizace péče o dítě mimo vlastní rodinu
KLÍMOVÁ, Lucie
V současné době se o náhradní rodinné péči hodně hovoří, zejména v souvislosti se změnami v novém občanském zákoníku. Umístění dítěte do náhradní rodinné péče je pro dítě lepší než pobyt v ústavním zařízení. Děti potřebují rodiče (i když se jedná o náhradní rodiče). Náhradní rodiče mohou dítěti poskytnout stejnou lásku a péči jako biologičtí rodiče a mnohdy lepší. Důležité je, aby se dítě dostalo do pěstounské rodiny, která dokáže uspokojit dětské potřeby stejně jako biologičtí rodiče, a aby bylo dítě respektováno a milováno. Teoretická část práce je tvořena kapitolami, kdy první se zabývá rodinou, druhá kapitola je věnována náhradní výchově a ústavní péči a třetí kapitola je věnována náhradní rodinné péči. Následují kapitoly o procesu zprostředkování náhradní rodinné péče, o přizpůsobení dítěte v novém prostředí, příprava na přijetí dítěte do NRP, podpora NRP. Poslední kapitola je zaměřena na kontakt s dítětem, které bude umístěno do péče k osvojitelům. Cílem empirické části této práce bylo zmapovat současný systém péče o dítě mimo vlastní rodinu. Pro získání informací k práci na téma Optimalizace péče o dítě mimo vlastní rodinu byl zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal pomocí narativních a polořízených rozhovorů s vybranými respondenty. Narativní a polořízené rozhovory byly vedeny podle předem připravených otázek. Vybranými respondenty byli pěstouni, adoptivní rodiče a pracovníci Dětských domovů a Dětských center. Výsledky rozhovorů ústavních zařízení byly porovnávány mezi sebou i s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že změny v zákonech přinesly hodně negativ. Pobyt dětí v ústavním zařízení je delší. Z výzkumu vyplývá, že v zařízeních v gesci MZ se podaří dítě umístit do náhradní rodinné péče. V zařízeních v gesci MŠMT se to obvykle nedaří. Dále se z rozhovorů dozvídáme, že i do pěstounské péče v zařízeních MZ se podaří dítě umístit. Ze zařízení v gesci MŠMT se do klasické pěstounské péče a osvojení nepodaří většinou umístit dítě. Pouze v jednom rozhovoru jsem se setkala s odpovědí, že v zařízeních v gesci MŠMT umístili do péče 4 děti, jednalo se o sourozence. Počet dětí umístěných ze zařízeních v gesci MZ do osvojení je vyšší než do klasické pěstounské péče. Do mezinárodní adopce se většinou neumístí žádné dítě z výše uvedených zařízení. Nejčastějším důvodem propuštění ze zařízení v gesci MZ je návrat do původní rodiny a umístění do náhradní rodinné péče. Děti ze zařízení v gesci MŠMT jsou propuštěny z důvodu zletilosti a ukončení vzdělávání. Dále z rozhovorů vyplývá, že zařízení v gesci MZ pečuje o větší počet dětí než v zařízeních v gesci MŠMT. ZDVOP má velký význam dle pracovníků Dětských center a Dětských domovů v systému péče o dítě. Pracovníci Dětských domovů, Dětských center, adoptivní rodiče a pěstouni se shodli na to, že by náhradní rodič měl mít stejné vlastnosti jako biologický rodič. Náhradní rodiče i pracovníci Dětských center a Dětských domovů mají stejnou představu o vlastnostech náhradních rodičů. Okolí u náhradních rodičů reaguje na rozhodnutí přijetí dítěte do náhradní rodinné péče pozitivně. Očekávání náhradních rodičů jsou splněna. Zájemci o náhradní rodinnou péči by se dle pěstounů a adoptivních rodičů měli připravit na vše. Náhradní rodič má většinou možnost seznámit se s dítětem před tím, než jim bylo předáno do péče.
|
|
|
Finanční gramotnost uživatelů azylových domů
JANOUŠOVÁ, Věra
Finanční gramotnost je aktuální téma, které se každodenně dotýká všech skupin obyvatel. Diplomová práce na téma Finanční gramotnost uživatelů azylových domů se snaží přiblížit pohled na problematiku finanční gramotnosti ze dvou stran. Na jedné straně osob, které se z nejrůznějších příčin stali uživateli azylového domu a na straně druhé sociálních pracovníků, kteří v azylových domech pracují. Teoretická část je rozdělena do čtyř podkapitol, které vystihují danou problematiku. Na vysvětlení základních pojmů, vztahující se k tématu, navazuje podkapitola o finančním vzdělávání dětí i dospělých a aktivitách ve vzdělávací oblasti. Třetí podkapitola řeší možné důsledky finanční gramotnosti a závěr teoretické části je věnován sociální práci s uživateli azylových domů. V praktické části je popsán výzkum, který je rozdělen na dvě části. Pro dosažení stanoveného cíle byl pro obě části zvolen kvalitativní výzkum, s využitím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. V druhé části výzkumu bude využita také obsahová analýza dokumentů. Výzkumného šetření probíhalo v pěti azylových domech ve střediscích Diakonie Českobratrské církve evangelické. První části výzkumu se účastnilo patnáct komunikačních partnerů, uživatelů sociální služby azylový dům. Do druhé části výzkumu se zapojilo pět komunikačních partnerů, sociálních pracovníků v azylových domech. Oba výzkumné soubory byly vytvořeny prostřednictvím účelového výběru. K vyhodnocení dat, získaných z rozhovorů, byla využita metoda otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak uživatelé azylových domů vnímají vlastní finanční gramotnost a možnosti jejího zvyšování. Dílčí cíl práce byl zaměřen ke zjištění pohledu sociálních pracovníků na možnosti zvyšování finanční gramotnosti uživatelů azylových domů. Výsledky výzkumu ukázaly, že kategorie finanční gramotnost ve významu, ve kterém je definována v literatuře, není u uživatelů azylových domů zastoupena. Vzhledem k jejich celkově obtížné situaci, která zahrnuje i situaci finanční, se kategorie finanční gramotnosti ztenčila na snahu přežít z měsíce do měsíce a otázku řešení či neřešení finančních pohledávek, dluhů, exekucí. Z tohoto nastavení musejí při své práci vycházet i sociální pracovníci v azylových domech. U všech skupin obyvatel, bez rozdílu místa bydliště, existuje široká nabídka možností, které vedou ke zvýšení finanční gramotnosti. Pokud pomineme výuku ve školách, je další získávání informací dobrovolné, podmíněné vlastním zájmem. Sociální pracovníci mohou ke zvýšení finanční gramotnosti uživatelů vybrat z mnoha nabídek, případně využít vlastní znalosti a dovednosti. Hlavní podmínkou úspěchu je přizpůsobit se zájmu a možnostem uživatelů. Diplomová práce přibližuje postoj uživatelů azylových domů k problematice finanční gramotnosti, což je u této specifické skupiny obyvatel shodné s postojem k řešení jejich složité finanční situace. Sociální pracovník získá přehled o dalších možnostech zvyšování finanční gramotnosti, které může při své práci s uživatelem využít. Na základě získaných výsledků výzkumu byl vytvořen srozumitelný leták, který obsahuje základní informace pro orientaci uživatelů v problematice finanční gramotnosti. Leták bude k dispozici v elektronické i tištěné podobě pro zájemce z řad uživatelů azylových domů, sociálních pracovníků i široké veřejnosti.
|
|
|
Determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
HORÁKOVÁ, Vladimíra
Hlavním tématem této bakalářská práce jsou determinanty zdraví. Protože se jedná o velmi širokou oblast, zaměřila jsem práci na sociální determinanty, které se skládají z deseti hlavních faktorů, ovlivňujících zdraví. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde jsem čerpala z poznatků české i zahraniční literatury. Popsala jsem základní determinanty, biomedicínský model zdraví a ekologicko sociální model zdraví, do kterého řadím koncepci deseti sociálních determinant zdraví, dle poznatků Wilkinsona a Marmota, kteří ve své studii rozpracovali deset hlavních sociálních determinant: sociální gradient, dětství, výživa, sociální opora, stres, závislosti, práce, nezaměstnanost, doprava, sociální vyloučení. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum zaměřený na porovnání cílové skupiny, studenty gymnázia ve věku 16 -19 let žijící v hlavním městě v Praze a studenty státního gymnázia menšího města Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zjistit jak ovlivňují sociální determinanty studenty v přímé souvislosti s životním stylem v těchto městech. V dotazníkovém šetření se zaměřuji na způsob života studentů, trávení volného času, ekonomické faktory rodiny, faktory sociálního prostředí, sociální gradient rodiny, motivaci studentů ke studiu a užívání návykových látek. V diskusi hodnotím výsledky získané v dotazníkovém šetření, v porovnání s obecně platnými poznatky. V závěru bakalářské práce poukazuji na stanovené cíle a získané poznatky této práce. V poslední části se zamýšlím nad nezastupitelnou rolí rodiny, důležitosti výchovy v rodině a vlivu sociálních determinant na zdraví a psychosociální vývoj dospívajícího studenta. Pro získání dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu je dotazník s uzavřenými otázkami. Statistické vyhodnocení dotazníku je vyjádřené v procentech, výsledky jsou rozpracované v tabulkách a znázorněné graficky. Vyhodnocené dotazníkové šetření porovnávám s danými hypotézami a cílem práce. Závěr práce obsahuje shrnutí možností využití získaných poznatků v každodenním životě, protože determinanty zdraví mají vliv na naše zdraví v průběhu celého života.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
|
Využívání případových konferencí při práci s rodinou
DOKULILOVÁ, Petra
Bakalářská práce "Využívání případové konference při práci s rodinou" se věnuje případovým konferencím, které patří do metod sociální práce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje případové konference jako pracovní nástroj sociální práce. Tato kapitola je rozdělena na cíle, principy, přínosy a také rizika případových konferencí. Dále je v teoretické části příprava a průběh případových konferencích. V empirické části je použita kvalitativní metoda sběru dat. Osloveno bylo pět respondentů. Jedná se o sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí z Kraje Vysočina. Cílem práce je zodpovědět otázku, jak hodnotí sociální pracovníci z vybraných zařízení v Kraji Vysočina případové konference.
|
|
|
Děti v předškolním věku a volný čas
LOMOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou volného času dětí předškolního věku. Teoretická část práce charakterizuje děti předškolního věku z hlediska jejich vývoje, jak důležitá je rodina, mateřská škola a volný čas. Dále se věnuje volnému času, kde jsou nejprve vymezeny základní pojmy, dále funkce volného času, faktory, které ovlivňují trávení volného času a také specifiky volného času dětí. V neposlední řadě se zabývá činnostmi, které souvisejí s volným časem dětí předškolního věku. Hlavní činností je volná hra, mezi další patří práce a učení. Tyto činnosti většinou jsou spontánní a děti si ani neuvědomují, že se učí nebo pracují. Praktická část práce se zabývá kvalitativním výzkumem. Na základě uskutečněných strukturovaných rozhovorů budou nalezeny kategorie charakteristické pro prožitek času volna u dětí předškolního věku.
|
|
|
Aspekty mateřské podpory a péče v zátěžových situacích - biologické a pěstounské rodiny
HESSOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá mateřskou podporou a péčí v situacích dětského stresu, konkrétně zdali je ovlivněna zvoleným rodinným prostředím. Teoretická část je věnována tématům jako je citová vazba, rodina a způsoby výchovy. Dále se autorka zaměřuje na pěstounskou péči a popis chování dětí přicházejících z dětského domova do rodin. V empirické části byly analyzovány polostrukturované rozhovory vedené s 8 matkami. Výzkumný soubor byl tvořen 4 matkami s vlastními dětmi a 4 matkami s dětmi v pěstounské péči. Byly zkoumány rozdíly týkající se zvládání zátěžových situací těmito dvěma skupinami matek. Výrazné rozdíly v užívání strategií matek mezi jednotlivými skupinami nalezeny nebyly. Byly zaznamenány vlivy podílející se na jejich výběru. Některé z nich jsou ovlivněny právě námi zkoumaným rodinným prostředím.
|
|
|
Motivace rodičů k volbě alternativní mateřské školy
VÁCHALOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce je objasnit důvody, které vedou rodiče k volbě alternativní waldorfské mateřské školy pro jejich děti. V teoretické části jsou charakterizovány alternativní školy, důvody proč tyto školy vznikaly a jejich hlavní přínosy. V další části práce se zmiňuji o zakladateli této předškolní instituce Rudolfu Steinerovi a popisuji vznik, koncepci a cíle waldorfské školy. V dalších kapitolách práce se věnuji tématům rodiny, jejím přeměnám a funkcím. Stěžejní jsou i následující kapitoly, ve kterých se zabývám motivací a hodnotami, se kterými se v životě setkáváme. Výzkumná část je vypracována statisticky kvantitativní metodou, formou dotazníkového šetření. Na otázky v dotaznících odpovídali rodiče dětí ze čtyř waldorfských mateřských škol.
|
|
|
Syndrom týrané ženy a jeho sociální zdravotní rizika
JANOVSKÁ, Tereza
Domácí násilí je nejrozšířenější druh násilí současnosti a zahrnuje všechny formy fyzického, psychického i sexuálního násilí. Objevuje se u všech vrstev společnosti a nerozlišuje ani mezi věkovými či intelektuálními rovinami. Domácí násilí se objevuje u žen, mužů, dětí i seniorů. Nerozlišuje barvu pleti, politické či náboženské smýšlení, ani druh vzdělání. Násilí páchané v soukromí na nejbližších je součástí celé naší společnosti. Nejrozšířenějším typem domácího násilí je násilí páchané na ženách. Násilí ohrožuje jak zdraví, tak celkový život oběti. Následkem dlouhodobého násilí páchaného na druhé osobě vzniká syndrom týrané osoby, kterému je věnována tato bakalářská práce. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část pojednává o základní charakteristice domácího násilí a jeho jednotlivých znacích, formách, příčinách a jeho následcích na obětech. Dále v teoretické části této bakalářské práce naleznete vysvětlení genderového rozdělení rolí, podle čehož je v naší společnosti nejčastěji zakotvena myšlenka autoritativního muže a submisivní ženy. Následuje základní pilíř celé teoretické části, kterým je samotný syndrom týrané ženy. V této kapitole a podkapitolách je pomocí odborné literatury popsán vznik a průběh uvedeného syndromu. Teoretická část je zakončena institucemi a právními opatřeními, kterými se stát Česká republika snaží týraným osobám pomoci. Druhá část práce je tvořena z části praktické, která je těžištěm celé bakalářské práce. Skládá se z vypracovaného kvalitativního výzkumu, který je tvořen polostrukturovaným rozhovorem s pěti komunikačními partnerkami, které aktuálně prožívají násilí ze strany svého partnera. Data byla nasbírána v Krizovém centru pro děti a rodinu o. s. Po teoretickém popisu vybrané strategie, techniky a metodiky následuje popis výběrového vzorku a samotný výzkum. Hlavní cílem je zmapování životních situací týraných žen. Výzkumná otázka je zaměřena na samotné zjištění subjektivních prožitků týraných žen a vnímání jejich těžké životní situace. Práce by měla vést k podání srozumitelných informací o obětech domácího násilí a jeho následcích. Výsledky výzkumu ukázaly, že týrané ženy vyrůstaly v konfliktních rodinách a v dětství zaznamenávaly rozepře mezi svými rodiči. Dále týrané ženy zaznamenávají na své osobě psychické, zdravotní i sociální dopady, které vedou ke sníženému sebevědomí, ztrátě přátel, uzavření se do sebe. Týrané ženy nevěří cizím lidem, nerady o svém problému mluví a jsou přesvědčeny o tom, že je nad jejich síly vymanit se z této těžké životní situace, i kdyby si to z celého srdce přály. Bakalářská práce by mohla být prospěšná ke vzdělávání sociálních pracovníků, kteří se zajímají o problematiku týraných osob a pro obohacení znalostí laické a široké veřejnosti.
|
host ::
RSS.