|
|
Analýza skalních šraf vytvořených žebříčkovou manýrou
Ludačková, Markéta ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Tomková, Michaela (oponent)
Práce se zabývá analýzou kresby skalních šraf vytvořených žebříčkovou manýrou v českém státním mapovém díle (SMD), konkrétně na posledním vydání analogové ZM 10. Proto je smyslem této práce na základě mnoha konkrétních použití metody v mapách určit četnost výskytu variant kresby žebříčkové manýry a její případné prostorové souvislosti za účelem budoucí automatizace jejich digitální tvorby využitelné například v novém SMD. Pomocí shlukové analýzy provedené na základě výpočtu příznaků představujících geometrické charakteristiky kresby skal bylo klasifikováno celkem 11 shluků, které představují odlišné styly kresby skal. Tento výsledek představuje exaktní potvrzení hypotézy tradované v odborné literatuře, že kresba skal je na mapových listech SMD nejednotná. Následně je vybrán takový styl kresby skal, který nejlépe odpovídá specifikaci žebříčkové manýry z literatury a který je nejvíce zastoupený. Pro tyto vybrané styly kresby skal jsou dále popsány a diskutovány jejich charakteristiky. Výstupem práce je nakonec určení takového stylu kresby skal, který dává smysl dále detailně analyzovat pro účely automatizace. Klíčová slova: skalní šrafy, žebříčková manýra, znázorňování skal, výškopis
|
|
|
Topografické mapování skalních útvarů s využitím dat leteckého laserového skenování
Lysák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brázdil, Karel (oponent) ; Šíma, Jiří (oponent)
Abstrakt Práce se komplexním způsobem věnuje topografickému mapování skalních útvarů s využitím moderních technologií, od pořizování a zpracování dat leteckého laserového skenování (LLS) v těchto oblastech, přes navazující tvorbu obsahu topografických databází z těchto dat až po jejich kartografické zpracování do podoby topografické mapy. V úvodu práce jsou diskutovány otázky jejího významu pro praxi a souvislost topografického mapování skal s dalšími obory lidské činnosti. Část týkající se LLS popisuje produkty odvozené z těchto dat, které jsou vhodné pro topografické mapování skal, a diskutuje specifika pořizování a zejména zpracování dat LLS v zalesněném členitém reliéfu. Podrobně jsou vysvětleny existující přístupy k řešení uvedené problematiky a identifikovány jejich nedostatky. Formou případových studií jsou prezentovány vlastní přístupy k řešení tohoto úkolu, zahrnující tři provedené a další tři navržené experimenty a hodnocení dosažených výsledků. Součástí jsou také doporučení týkající se mapování pískovcových skalních měst v Česku metodou LLS. Topografická část práce popisuje současnou reprezentaci skal a souvisejících objektů v ZABAGED s vysvětlením historických souvislostí, analyzuje stávající data a identifikuje jejich nedostatky zejména ve vztahu k LLS. Rešerše shrnuje stávající...
|
host ::
RSS.