Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro odporové navařování
Šuba, Marek ; Bražina, Jakub (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je simulace a digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro navařování elementů jako například čepů na plechové díly. Základem práce je rešerše problematiky spjaté s průmyslovými roboty, PLC řízením, nástroji používanými pro navařování, upínacími přípravky, manipulátory, senzorikou, bezpečnostními a ochrannými prvky běžně používanými v takovýchto výrobních systémech. Druhá část práce se věnuje samotnému zadanému problému a jedná se tedy o virtuální zprovoznění řešeného konceptu robotizovaného výrobního systému. To znamená vytvoření jeho simulačního modelu v prostředí Process Simulate, výběr robotů, vytvoření robotických trajektorií, analýza kolizí, tvorba senzorů, signálů a optimalizace. V poslední části následuje propojení simulačního modelu se softwarem S-7PLCSIM Advanced a TIA Portal, vytvoření řídící PLC logiky ve formě programu, vizualizace a ověření jejich funkčnosti pomocí výše zmíněného propojení se simulačním modelem.
Digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro odporové navařování
Šuba, Marek ; Bražina, Jakub (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je simulace a digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro navařování elementů jako například čepů na plechové díly. Základem práce je rešerše problematiky spjaté s průmyslovými roboty, PLC řízením, nástroji používanými pro navařování, upínacími přípravky, manipulátory, senzorikou, bezpečnostními a ochrannými prvky běžně používanými v takovýchto výrobních systémech. Druhá část práce se věnuje samotnému zadanému problému a jedná se tedy o virtuální zprovoznění řešeného konceptu robotizovaného výrobního systému. To znamená vytvoření jeho simulačního modelu v prostředí Process Simulate, výběr robotů, vytvoření robotických trajektorií, analýza kolizí, tvorba senzorů, signálů a optimalizace. V poslední části následuje propojení simulačního modelu se softwarem S-7PLCSIM Advanced a TIA Portal, vytvoření řídící PLC logiky ve formě programu, vizualizace a ověření jejich funkčnosti pomocí výše zmíněného propojení se simulačním modelem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.