|
|
Equity Premium Puzzle: Literature Review and the Czech Data
Hrachovec, Miloš ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá záhadou prémie vlastního kapitálu (equity premium puzzle), záhadou bezrizikové výnosové míry (risk-free rate puzzle) a možnými vysvětleními těchto dvou fenoménů. Nejprve jsou definovány původní formulace těchto jevů, následovány komplexním přehledem publikované literatury na dané téma. Ta zahrnuje vysvětlení za pomoci rizikové prémie, vysvětlení abstrahující od rizika a pohled z perspektivy behaviorální ekonomie. Hlavní přínos této práce však spočívá v odhadu obou "záhad" pro Českou republiku. Tento odhad je proveden za použití oceňovacího modelu aktiv založeného na spotřebě a za použití ročních českých dat z období 1995 - 2011. Výsledky naznačují, že prémie vlastního kapitálu v České republice nepředstavuje záhadu a koeficient averze k riziku je 5.57 . Bezriziková výnosová míra však záhadou je, a navíc odhad koeficientu časové preference přesáhl hodnotu jedna. To naznačuje, že spotřebitel preferuje spotřebu v budoucnosti před spotřebou v současném období. Robustnost výsledků je potvrzena za použití jiného instrumentu jakožto bezrizikové výnosové míry. V závěru je navrhnut další možný směr zkoumání těchto jevů v České republice.
|
|
|
Equity Premium Puzzle: Literature Review and the Czech Data
Hrachovec, Miloš ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá záhadou prémie vlastního kapitálu (equity premium puzzle), záhadou bezrizikové výnosové míry (risk-free rate puzzle) a možnými vysvětleními těchto dvou fenoménů. Nejprve jsou definovány původní formulace těchto jevů, následovány komplexním přehledem publikované literatury na dané téma. Ta zahrnuje vysvětlení za pomoci rizikové prémie, vysvětlení abstrahující od rizika a pohled z perspektivy behaviorální ekonomie. Hlavní přínos této práce však spočívá v odhadu obou "záhad" pro Českou republiku. Tento odhad je proveden za použití oceňovacího modelu aktiv založeného na spotřebě a za použití ročních českých dat z období 1995 - 2011. Výsledky naznačují, že prémie vlastního kapitálu v České republice nepředstavuje záhadu a koeficient averze k riziku je 5.57 . Bezriziková výnosová míra však záhadou je, a navíc odhad koeficientu časové preference přesáhl hodnotu jedna. To naznačuje, že spotřebitel preferuje spotřebu v budoucnosti před spotřebou v současném období. Robustnost výsledků je potvrzena za použití jiného instrumentu jakožto bezrizikové výnosové míry. V závěru je navrhnut další možný směr zkoumání těchto jevů v České republice.
|
|
|
Modelování averze vůči riziku
Navrátil, František ; Lachout, Petr (vedoucí práce) ; Kopa, Miloš (oponent)
diplomové práce Název práce: Modelování averze vůči riziku Autor: František Navrátil Katedra: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Petr Lachout, CSc. Abstrakt: Práce se zabývá modelováním subjektivního vztahu investora k riziku. Cílem práce je přehledně shrnout několik možných přístupů k této problematice a následně je aplikovat v reálné situaci. Jednou z možností, jak modelovat tuto rizikovou averzi, je využít teorii očekávaného užitku a specifický tvar užitkové funkce. Dále lze uvažovat vhodnou rizikovou míru. Speciálně třída spektrálních rizikových měr umožňuje investorovi vybrat jemu vyhovující funkci rizikového spektra. Práci doplňuje část o stochastickém programování - teorii, jež je nutná pro řešení souvisejících optimalizačních úloh. Klíčová slova: Averze vůči riziku, užitková funkce, pravděpodobnostní omezení.
|
|
|
Comparison of the three utility functions and their application to various aspects of consumer behavior
Mišuráková, Mária ; Koubek, Ivo (vedoucí práce) ; Bobková, Božena (oponent)
Merať úžitok človeka z bohatstva a na základe toho predpovedať jeho chovanie sa pokúšali viacerí ekonómovia. V práci popisujem tri takéto modely - teóriu očakávaného úžitku, prospektovú teóriu a teóriu maximalizácie pravdepodobnosti ekonomického prežitia. Na základe experimentu sa snažím zistiť, ktorý z nich najlepšie zodpovedá realite. Pre tento účel som navrhla ekonomickú hru skúmajúcu rozhodovanie ľudí v rizikových situáciách, ktorú som zrealizovala so skupinou žiakov strednej školy. Ako najvhodnejšia reprezentácia ich chovania sa javí konvexná úžitková funkcia podľa teórie očakávaného úžitku. Z nej vyplývajúci sklon k riziku si vysvetľujem faktom, že experiment prebehol v laboratórnych podmienkach.
|
|
|
Risk appetite estimation on financial markets
Fidler, Vojtěch ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Babin, Adrian (oponent)
Tato práce se zabývá rolí sklonu k riziku na finančních trzích. V teoretické části autor popisuje pochopení tohoto pojmu, poukazuje na známé metody a roli behaviorální ekonomie v řešení tohoto problému. V praktické části jsou potom vytvořeny modely vysvětlující vliv vybraných indexů na swapy úvěrového selhání (CDS), které nahrazují měřítko rizika země pro jednotlivé rozvinuté a rozvíjející se trhy. Světově je zjištěn silný společný komponent, který je možno vysvětlit vybranými indexy. Je také pozorováno, že v případě rozvíjejích se trhů může GRAI indikátor hrát roli, avšak pro rozvinuté trhy tato vlastnost chybí. Grangerova kauzalita nepotvrzuje vztah vysvětlující funkce GRAI směrem k rizikovosti daných zemí.
|
|
|
Sázení na loterie a sportovní události z pohledu behaviorální ekonomie
Mikulka, Jakub ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; van Koten, Silvester (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi náladou a chováním klientů sázkové kanceláře s využitím dat poskytnutých společností Chance a.s., která působí v České Republice. Jsou použity tři druhy proměnných pro odhad nálady: počasí, sportovní úspěchy a výsledky voleb. Výsledky této práce ukazují, že existuje významný vliv proměnných souvisejících s počasím na denní obrat sázkové kanceláře a zdá se, že vliv sportu také hraje roli. Naopak vliv voleb se nepodařilo prokázat. Z výsledků vyplývá, že lepší nálada odrazuje klienty od sázení jak na sportovní události, tak v loterii. Tento efekt je konzistentní se zvýšením averze k riziku vlivem zlepšení nálady i s vyčerpáním společného kognitivního zdroje způsobeném aktivními pokusy regulovat náladu zhoršenou vlivem špatného počasí. Navíc tato práce poskytuje evidenci, že likvidní omezení ovlivňuje klienty sázkové kanceláře, což vyvrací teorii permanentního důchodu.
|
|
|
Jak moc se bojíme ztráty? Analýza averze k riziku
Vokounová, Tereza ; Dlouhá, Zuzana (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Celá práce je zaměřena na průzkum toho, jak se jedinci rozhodují v podmínkách rizika a nejistoty. V první části je popsáno několik ekonomických teorií, kterými může být lidské jednání vysvětleno. Práce poukazuje na fakt, že metoda maximalizace očekávaného užitku nedokáže vysvětlit některé způsoby lidského rozhodování (např. Allaisovy paradoxy nebo čtyřdílné chování) a pro vysvětlení těchto jevů je vhodnější prospektová teorie nebo kumulativní prospektová teorie. V druhé části práce, za pomoci výsledků z dotazníkového šetření, zkoumám samotnou averzi k riziku v různých situacích (ochota riskovat obecně, při řízení, ve finančních záležitostech, při sportu a volném čase, v kariéře a v otázce zdraví) na základě různých faktorů. Statisticky významným faktorem ve všech situacích je pohlaví, kdy ženy prokazují vyšší averzi k riziku ve srovnání s muži. Věk je významným faktorem pouze u ochoty podstupovat riziko obecně a při řízení. Zatímco u ochoty podstupovat riziko obecně je pozitivní vztah mezi věkem a averzí k riziku, u řízení je tomu přesně naopak. Výše vzdělání ovlivňuje averzi vůči riziku hned ve třech situacích -- u rizika obecně (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku), při sportu (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku) a v otázkách zdraví (s vyšším vzděláním klesá averze vůči riziku). U zdraví jsou lidé studující nebo pracující v oboru stavebnictví více riziko-averzní oproti lidem studujícím nebo pracujícím v oboru ekonomie/finance. Při řízení jsou jedinci studující nebo pracující v oboru právo více riziko-averzní než studenti nebo pracující v oboru ekonomie/finance. Dalším významným faktorem je to, zda člověk pracuje ve veřejném nebo soukromém sektoru. Při řízení, ve finančních záležitostech, v kariéře a v otázkách zdraví jsou lidé pracující ve veřejném sektoru více riziko-averzní oproti studentům i oproti lidem pracujícím v soukromém sektoru. Ochota podstupovat riziko obecně je ovlivňována i výší průměrného měsíčního příjmu - s rostoucím průměrným měsíčním příjmem roste i ochota podstupovat riziko (klesá averze k riziku). Ochota podstupovat riziko obecně, ve finančních záležitostech a v kariéře je vyšší u lidí, kteří investují. Sportovci jsou ochotni riskovat více obecně, při řízení, při sportu a u kariéry. Jedinci, kteří podnikají, jsou ochotni riskovat více v zaměstnání a kariéře.
|
|
|
Measurement of the aversion towards risk through the use of the game „Ber nebo neber“
Krkošková, Magdalena ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá rozhodovací proces účastníků televizní soutěže "Ber nebo neber". Tento proces k dosažení rozhodnutí nevyžaduje žádné specifické dovednosti nebo znalosti a je založen na širokém spektru možných výher a rozhodnutích, zda-li pokračovat ve hře či ze hry odejít odmítnutím či přijetím bankéřovy nabídky. Je možné určit přístup hráčů k riziku. Z panelových dat získaných z jednotlivých skutečně odehraných dílu televizní soutěže lze zjistit, jestli je hráč averzní k riziku, nebo naopak riziko vyhledávající. Vzorek dat obsahuje celkem 28 dílů, kdy v každém z nich vystupuje jeden finalista. 23 dílů bylo získáno přímo z TV Prima a zbylých 5 pochází ze soukromého zdroje, všechny vysílány mezi lety 2007 a 2008. Uvažuji zde dva typy chování hráčů, hráče hyperopického a hráče myopického a nacházím průměrný Arrow-Pratt koeficient relativní averze k riziku (RRA). Také volím různé hladiny bohatství a na obecně vychází RRA nižší pro hyperopického hráče. Rozdíly v RRA mohou být nejlépe vysvětleny pomocí proměnné předešlých ztrát, která vyjadřuje předešlý průběh hry soutěžícího.
|
host ::
RSS.