|
|
The influence of roots on the chemical properties of the apoplast and the rhizosphere
Puldová, Kristýna ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Šámalová, Markéta (oponent)
Chemické vlastnosti apoplastu a rhizosféry jsou zásadní pro vývoj a celkové zdraví rostliny. Apoplast zahrnuje prostor mimo plazmatickou membránu, včetně jeho obsahu jako je plyn, voda a rozpuštěné látky. Změny v jeho vlastnostech výrazně ovlivňují různé procesy. Jedním z nich je buněčný růst - prodloužení buněčných stěn závislé na pH. Rhizosféra je prostředí půdy v blízkosti a pod vlivem kořene. Je charakterizována abiotickými faktory, jako je přítomnost živin a toxických sloučenin. Také se jedná o prostor s vysokým zastoupením mikroorganismů. Rostliny mohou chemické vlastnosti apoplastu i rhizosféry výrazně ovlivňovat, aby zlepšily své podmínky pro růst. Tato práce shrnuje nejdůležitější mechanismy kořenů rostlin, které tyto chemické vlastnosti mění, se zaměřením na modelovou rostlinu Arabidopsis thaliana. Ukazuje, jak a kde jsou tyto mechanismy propojeny a jakým způsobem se vzájemně ovlivňují. Důraz je kladen na proces kořenového růstu a mechanismy zvyšování dostupnosti živin. Klíčová slova: apoplast, rhizosféra, H+ ATPáza, růst kořene, rhizodepozice, kořenové exsudáty, živiny, mikrobiom
|
|
|
Effect of long-term drought on plant-associated microbiota
Billichová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Mikroorganismy asociované s rostlinami jsou pro růst rostlin velmi důležité. Mikrobiota ovlivňuje například příjem živin, tvorbu květů a plodů nebo biologickou kontrolu patogenů. Mikroorganismy se vyskytují v různých rostlinných orgánech. Každá část rostliny pak vytváří pro mikroorganismy rozdílné prostředí, ve kterých mohou žít. To může ovlivňovat jejich různorodé funkce v závislosti na tom, ve které části rostliny se nacházejí. Jednou z takových funkcí je pomáhat rostlinám vyrovnat se s nepříznivými podmínkami. Sucho jako nepříznivý stav má velký vliv jak na rostliny, tak na mikroorganismy. Cílem této práce je zabývat se vlivem dlouhodobého sucha na složení společenstev mikroorganismů v rhizosféře a endosféře listů a kořenů. Dlouholeté sucho mělo vliv na složení mikrobiálních společenstev v různých rostlinných částech. Dle původního předpokladu se lišila odpověď prokaryot od odpovědi houbových společenstev na sucho. Houbová společenstva jsou více stabilní a jejich alfa diverzita se během rozdílné délky příliš neměnila. Opačný trend v diverzitě je vidět u prokaryot, kde se dá pozorovat i relativní nárůst specialistů s délkou trvání sucha. Pokud se jedná o konkrétní mikrobiální taxony, výsledky potvrzují dříve zaznamenaný trend zvyšujícího se zastoupení Actinobacteria během sucha. U hub byl naopak...
|
|
|
Význam kořenových exudátů rostlin pro poutání uhlíku do půdní biomasy
Bourdais, Lukáš ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Globální klimatická změna je proces, který již dnes ovlivňuje většinu z nás a bude nás ovlivňovat se sílící intenzitou i do budoucna. Velmi důležitým způsobem, jakým je možné snižovat koncentraci CO2 v atmosféře je poutání (sekvestrace) uhlíku do jiných zásobníků, než je ten atmosférický,předevšímdo půdy. Jednímze způsobů, kterým jetoho možnédosáhnout,jezvýšení sekvestrace uhlíku do půdní biomasy pomocí kořenových exudátů. Kořenové exudáty jsou uvolňovány kořeny rostlin do půdy z důvodů prospěšných pro rostlinu a jsou zároveň dobrým zdrojem uhlíku pro rhizosféru (půdu v nejbližším okolí kořene, kterou ovlivňují kořenové exudáty). Rhizosféra je tak vhodným životním prostředím pro mnoho mikroorganismů, které hrají velkou roli při půdní sekvestraci uhlíku. V práci popisuji složení a význam kořenových exudátů pro rostlinu, význam hraničních buněk kořenové čepičky a buněk jim podobných, význam exudovaných uhlíkatých látek v půdě pro mikroorganismy a význam mikroorganismů pro poutání uhlíku a mineralizaci CO2 v půdě. Význam exudátů a mikroorganismů v koloběhu uhlíku v půdě je diskutován s důrazem na půdní organický uhlík asociovaný s minerály a půdní agregáty. Dále se práce věnuje významu exudátů pro rhizosférní priming efekt a jeho mechanismy. Tuto problematiku, je kvůli její důležitosti v koloběhu...
|
|
|
Rhizobiom pro zvýšení resilience polních plodin ke změně klimatu
Řezáč, Vlastislav
Bakalářská práce se zaměřuje na význam kořenového systému rostlin a s ním spojených symbiotických mikroorganismů. Cílem bylo popsat tyto vztahy, představit jejich přednosti v zemědělství a metody jejich osvojování. V praktické části byl zhodnocen kořenový systém pomocí software WinRHIZO. Jako materiál posloužily vypěstované kořenové systémy rostlin Trifolium sp. ve stáří 18 dnů. Byly stanoveny základní parametry spojené s vlastnostmi kořenového systému, tedy celková délka, celkový povrch, průměrný průměr, celkový objem, počet špiček, počet větvení. Stanoven byl i počet vytvořených nodulí. Jako vedlejší výsledek bylo stanovení makrofenologické fáze zahájení tvorby nodulí mezi fází BBCH 10 a BBCH 11.
|
|
|
Vliv rostlin s různou ekonomickou strategií na půdní procesy
ŠKOPOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá interakcemi mezi rostlinami a půdou prostřednictvím rostlinného opadu a živých kořenů, porovnává vlivy rostlin s kompetitivní a konzervativní strategií nakládání se zdroji na půdu a fungování ekosystémů. Na literární rešerši navazuje návrh vědeckého projektu, jehož cílem je prohloubit znalosti o rhizosférních procesech kompetitivních a konzervativních druhů a ověřit platnost hypotéz, že kompetitivní druhy ovlivňují své okolí intenzivněji než konzervativní.
|
|
|
Effect of soil C:N:P stoichiometry on plant-microbe-soil interactions
CÁRDENAS HERNÁNDEZ, Julián Fernando
The effect of C:N:P stoichiometry on plant-microbe-soil interactions was studied using glasshouse experiments to maintain constant environmental conditions and manipulate plant and soil characteristics. Plants with different economic strategies were studied on soils with different C:N:P stoichiometry due to C enrichment. This allowed for various plant-soil interactions, which were used to study the strongest links between plants, microbes, and soil. Subsequently, the role of C addition in the plant-exudates-microbe-soil interactions was evaluated, including the correlation of foliar isotopic C and N composition with plant biomass and soil N availability. Finally, plant- soil communication was altered by fertilizing plant leaves without changing soil conditions. In this way, we were able to determine the role of plant C:N stoichiometry in the priming effect of the rhizosphere and detritusphere.
|
|
|
Houby asociované s kořeny dřevin
Charvátová, Markéta ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Oproti půdnímu prostřední představují kořeny rostlin místo s podstatně vyšší dostupností živin, zejména díky přísunu uhlíkatých produktů fotosyntézy. Kořeny proto umožňují život řadě mikroorganismů, které tyto látky využívají. Mikroorganismy v kořenech, ale na druhou stranu mohou čelit nedostatku dalších živin, například dusíku a fosforu. Na rozdíl od bakterií dovede řada vláknitých hub transportovat tyto látky z půdy a jejich mycelia se tak vyskytují i v tomto prostředí - typickým příkladem jsou ektomykorrhizní houby, asociované s kořeny stromů. Kořeny stromů produkují exudáty, které se liší svým složením u každého druhu a dokonce se mohou lišit i u každého jedince. To způsobuje vysokou diverzitu hub, asociovaných s kořeny. V půdě jsou také přítomny parazitické a saprotrofní houby. Složení a aktivita mikroorganismů je rozdílná v rhizosféře a ve "volné" půdě, která není přítomností kořene ovlivněna. Práce poukazuje na odlišnost rhizosféry a "volné" půdy, význam mykorrhizních hub na fyziologii rostlin a shrnuje druhy hub nalezené na kořenech smrku ztepilého - Picea abies. Klíčová slova: houby, mykorrhiza, půda, rhizosféra, smrk ztepilý (Picea abies)
|
|
|
Interakce velkých hub a stopových prvků v půdách
Cejpková, Jaroslava
Tato disertační práce navazuje na mou diplomovou práci, ve které jsem se zaměřila především na problematiku obsahu a stanovení uranu v plodnicích velkých hub (výsledky byly publikovány, Příloha 1). Závěr práce, tedy že plodnice hub neakumulují uran, mě vedl k úvaze, že prvky jako uran mohou být akumulovány v ektomykorhizách, protože některé publikované práce naznačovaly významnou roli hub v environmentální geochemii uranu. Proto jsem se rozhodla na mou diplomovou práci navázat a zabývat se obsahem stopových prvků v ektomykorhizách obecně. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnosti využít řadu analytických metod, podílela jsem se i na jiných studiích z oboru geomykologie. V reakci na poplašné zprávy šířící se v českých médiích jsem se zaměřila na obsah a distribuci radiocesia v plodnicích hřibu hnědého. Jak je patrné z Přílohy 2, plodnice hřibu hnědého v České republice nepředstavují pro konzumenty zdravotní riziko. Pomocí molekulárních metod (PCR se specifickými primery) jsme zkoumali distribuci mycelia saprotrofní houby pečárky Bernardovy v půdním profilu na lokalitě v Praze (Příloha 3). Naše výsledky ukázaly, že mycelium tohoto druhu zasahuje i do hloubky 30 cm a že izotopické složení olova v plodnicích tohoto druhu naznačuje transport tohoto kovu z hloubky minimálně okolo 13-17 cm. Hlavní část mé...
|
|
| |
|
|
Interakce velkých hub a stopových prvků v půdách
Cejpková, Jaroslava
Tato disertační práce navazuje na mou diplomovou práci, ve které jsem se zaměřila především na problematiku obsahu a stanovení uranu v plodnicích velkých hub (výsledky byly publikovány, Příloha 1). Závěr práce, tedy že plodnice hub neakumulují uran, mě vedl k úvaze, že prvky jako uran mohou být akumulovány v ektomykorhizách, protože některé publikované práce naznačovaly významnou roli hub v environmentální geochemii uranu. Proto jsem se rozhodla na mou diplomovou práci navázat a zabývat se obsahem stopových prvků v ektomykorhizách obecně. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnosti využít řadu analytických metod, podílela jsem se i na jiných studiích z oboru geomykologie. V reakci na poplašné zprávy šířící se v českých médiích jsem se zaměřila na obsah a distribuci radiocesia v plodnicích hřibu hnědého. Jak je patrné z Přílohy 2, plodnice hřibu hnědého v České republice nepředstavují pro konzumenty zdravotní riziko. Pomocí molekulárních metod (PCR se specifickými primery) jsme zkoumali distribuci mycelia saprotrofní houby pečárky Bernardovy v půdním profilu na lokalitě v Praze (Příloha 3). Naše výsledky ukázaly, že mycelium tohoto druhu zasahuje i do hloubky 30 cm a že izotopické složení olova v plodnicích tohoto druhu naznačuje transport tohoto kovu z hloubky minimálně okolo 13-17 cm. Hlavní část mé...
|
host ::
RSS.